Boj s dřevokazným hmyzem
Likvidace a sanace dřeva napadeného dřevokazným hmyzem v budovách je náročná a často složitá a v každém případě dlouhodobá.
Dřevokazný hmyz působí na dřevě často skrytě a neodborník těžko hledá místa poškození. Ztěží se rozpoznává, zda je hmyz ještě ve dřevě, nebo již dřevo dávno opustil. Průzkum a dokumentace napadení jsou nesnadné a vyžadují odborné znalosti a praktické zkušenosti.
Všeobecné zásady postupu sanace a likvidace
dřevokazného hmyzu ve dřevě:
– dřevo s požerky dřevokazného hmyzu se podrobně prohlédne a zdokumentuje rozsah a druh napadení;
– zjistí se aktivita dřevokazného hmyzu podle
znaků již výše popsaných;
– jsou-li napadeny nosné stavební díly, zhodnotí se jejich zbývající nosnost. Pokud není dostatečná, díly se označí a jsou v posudku navrženy projektantovi k výměně;
– pokud je napadení malé, místně ohraničené a aktivní, provede se zásah likvidačním insekticidním prostředkem na ochranu dřeva;
– pokud je napadení rozsáhlé a aktivní, musí se do sanace zahrnout celá budova. Účelná sanační opatření by měla být vybrána podle technických a ekonomických možností a vzhledem k okolí.
Dají se vyjmenovat a popsat následující sanační a sterilizační opatření:
1. Postup likvidace hmyzu horkým vzduchem
Dřevokazný hmyz se spolehlivě likviduje zahřátím dřeva v celém průřezu po dobu nejméně I hodiny na teplotu nejméně 55 oe. K dosažení této teploty je potřeba tepelný agregát, kterým se do prostoru fouká horký vzduch. Dřevo je špatný vodič tepla, proto je v závislosti na tlouštce dřeva obvykle zapotřebí působit zvýšenou teplotou několik hodin. U větších objektů je nutná kontrola teploty i uvnitř dřeva. Postup likvidace hmyzu pomocí horkého vzduchu je energeticky velice náročný, ale je velmi přijatelný a šetrný k životnímu prostředí. Není nutno měnit napadené díly dřeva, pokud neztratily svoji nosnou funkci. Není prokázáno, zda je po ošetření horkým vzduchem vyloučeno opětné napadenídřeva hmyzem. Pokud by se po skončení horkovzdušné likvidace prováděla: preventivní chemickáochrana, je nezbytné nejdříve odřezat (odsekat) hmyzem poškozený rozpadající se povrch dřeva.
Horkovzdušným ošetřením dřeva se likvidují i dřevokazné houby. Vyžadují však vyšší teploty, hlavně k likvidaci výtrusů.
Vlivem horkovzdušného ošetření dochází ve všech dřevěných částech objektu k ryc_lému vysoušení a tvorbě trhlin. Aby se zabránilo možným škodám na nábytku, omítkách a jinde, je nutné během zahřívání zabezpečit zvlhčování. Horkovzdušné ošetření dřeva provádí výhradně odborné specializované firmy.
2. Likvidace hmyzu zaplynováním
Nasazením jedovatých plynů lze spolehlivě likvidovat hmyz ve stavebních dílech. Používají se toxické plyny nebo páry prchající z toxických kapalin nebo tuhých látek. Pro steri1izaci dřeva je možné použít HCN (kyanovodík), CS2 (sirouhlík), Cl2 (chlor), SO2 (oxid siřičitý), H2S (sirovodík), CH3Br (metylbromid) a jiné plyny a páry.
Protože tyto plyny bývají často velmi jedovaté, je zapotřebí při jejich použití zvláštních znalostí a povolení. Zaplynování proto mohou provádět jen firmy se zvláštní licencí. U předmětů movité povahy (umělecké předměty ze dřeva) provádí plynování k tomu zvlášť vybavené laboratoře.
Metoda likvidace dřevokazného hmyzu plynováním patří k metodám krátkodobé likvidačníochrany, a nedá se proto předpokládat její rozsáhlé využití v praxi.
3. Ozařování dřeva
Ozařování infikovaného dřeva přichází v úvahu hlavně u uměleckých předmětů ze dřeva a drobných kusů nábytku. Provádí se výhradně na speciálních pracovištích (např. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy). ‘
K ozařování dřevěných předmětů se užívá obvykle gama záře nt radioaktivních prvků 6OCO,’ 90Sr a 137 Cs.
Toto záření má škodlivý vliv na živý organismus, neboť narušuje strukturu DNK. Dřevokazný hmyz je vůči ionizačnímu záření méně odolný než dřevokazné houby. Letální dávka záření k usmrceníhmyzu nebo mycelia hub závisí na vitalitě organismu a na způsobu ozařování. Při vyšší teplotě se projevuje synergický účinek teploty a záření.
K výhodám ozařování dřevěných předmětů ionizujícím zářením patří jeho vysoký průnik do celé tloušťky dřeva, šetrnost k jeho struktuře a následná netoxicita dřeva. Nevýhodou je vysoké riziko pro obsluhu a nutnost dodržovat zvlášť přísná. bezpečnostní opatření.
Protože ultrafialové (VV) záření neproniká do větší hloubky dřeva, mohou se jím steri1izoyat pouze povrchy dřeva napadené plísněmi.
4. Likvidace hmyzu chemickými prostředky
Pro likvidaci napadení dřeva hmyzem se používají ochranné prostředky s vyšším obsahem insekticidu, než mají prostředky používané při preventivní ochraně dřeva. Jedná se v prvé řadě o kontaktní insekticidy, které usmrtí hmyz při dotyku. Jistotu jakosti prostředku zaručuje typovéoznačení (Ii), které je vydáno pro prostředky intenzivní (likvidační) ochrany proti hmyzu. Hmyz je v několika týdnech usmrcen a současně se docílí i dlouhodobý preventivní ochranný účinek.
Aby se dosáhlo co nejhlubšího průniku chemického prostředku do dřeva, je nutno před jeho použitím výrazně degradované dřevo odstranit, odsekat (odřezat) z povrchu nebo obrousit (obr. 6.4.).
Při použití prostředků pomalu působících, méně toxických (většinou solí boru) je nutno počítat s usmrcováním hmyzu po dobu několika let. Protože se prostředek nedostane do všech částí dřevěného prvku, je boj s dřevokazným hmyzem vždy dlouhodobý.
dodavatel opravy již na samém počátku, nejlépe po poradě s odborníkem ochrany dřeva. Dřevomorka “překonává” i suché oblasti a místa bez dřeva. Proto je nutno podrobit i širší okolí viditelného napadení dřevomorkou důkladnému průzkumu. Stav a rozsah napadení je dokumentován;
– zdivo prorostlé myceliem (rizomorfami) dřevomorky nebo koniofory musí být mecl).anicky důkladně očištěno, re_p. opáleno plamenem, protože dřevomorka je zvlášť citlivá na vyšší teplotu. Chemicky se zdi ošetří prostředky určenými pro likvidaci dřevomorky ve zdivu. Při opalování zdí se musí dbát zásad protipožární ochrany. Dřevo opalujeme tak, abychom vyloučili nebezpečí vzniku požáru. V místech použití plamene se musí zajistit střežení preventistou požární ochrany po dobu nejméně 8 hodin;
– hniloba a zbytky dřevokazných hub se trvale shromažďují a likvidují odvozem ze stavby na místa k tomu určená, mimo zástavbu – stavební opatření ochrany dřeva spočívají na projektantovi. Měl by již v projektu vytvářet ve stavbětakové budoucí fyzikální podmínky, aby se relativní vlhkost vzduchu v mlstnostech pohybovala mezi 40-70 %. Potom i vlhkost dřeva nepřekročí oněch 20 %, které jsou minimem pro napadení dřeva houbami;
– chemická ochrana dřeva, případně i zdí, se provede podle návrhu odborníka prostředky doporučenými (nebo odpovídající náhradou), zásadně registrovanými s typovým označením, schválenými hlavním hygienikem pro používání ve stavebnictví. Pracovníci musí být prokazatelně před použitím prostředků ochrany dřeva poučeni o jejich správné aplikaci. Druh chemického prostředku, způsob aplikace a množstvíprostředku spotřebovaného na m2 se zapisuje průběžně do stavebního deníku;
– všechno nové nosné dřevo v třídě ohrožení 2-3 vnášené do stavby na místa, která již nebude možno kontrolovat, by mělo být tlakově nebo jinak dokonale proimpregnované. Jen tlakovou impregnací se může zajistit dostatečná hloubka průniku ochranného prostředku do dřeva a jeho optimální životnost. Dlouhodobým máčením se rovněž dosáhne pozitivních výsledkůpreventivní ochrany dřeva. Nátěry a postřiky nového dřeva jsou však jen povrchovou prevencí, která se neIIfůže rovnat s postupy výše uvedenými.
Další možností je použití mikrovlného záření, tato zatím v našich podmínkách neznámá technlogie je vhodná v pro hubení dřevomorky a jiného hmyzu. Podrobnosti TU!
Další informace o technologii mikrovlného záření přinesu v přístích týdnech, kdy budu toto téma konzultovat s Ing. Baničovou, která pracovala na grantu k danému tématu.
Tomboy
zdroj: Ochrana dřeva ve stavbě – J. žák, L. Reintrecht
