Má jich být šest v celé Itálii. Od Rovereta k Messině. První začalo fungovat v roce 2002. Poslední bude otevřeno v roce 2006. Jsou nejen galeriemi, ale také médiatékami a divadly. Otevřené i v noci. Modelem je Beaubourg, ale cíl je ještě ambicióznější. Jde o polyvalentní centra plná různorodých akcí vztahujících se k soudobé vizuální kultuře. V Itálii jejich otevření s určitým zpožděním za dalšími evropskými zeměmi zajistily soukromé nadace. Celkem bude investováno více než 135 miliónů euro.
„Dokonce i ve Vaduzu, v Lichtenštejnsku je malé centrum Pompidou. Pro nás je Beaubourg stále ještě zjevení,“ vysvětluje Pio Baldi, ředitel oddělení současného umění italského Ministerstva kultury. „Je už třeba opustit tradiční představu o Itálii, která je založená na historických centrech, starobylých obrazech, kostelech a archeologii.“

Začneme například městem Rovereto. Nové „MART“ (ModernArt), bylo otevřeno 15. prosince 2002, po pěti letech výstavby. Od pohledu jednoduchá a klidná konstrukce nese podpis švýcarského architekta Maria Botty: 14 000 čtverečných metrů pro muzeum, archivy, knihovnu a auditorium. Stavba stála 25 miliónů euro uvolněných zejména z rozpočtu provincie Trento. „V novém sídle počítáme s dvojnásobkem návštěvníků oproti minulým létům“, říká ředitelka dosavadního muzea umění Gabriella Belli, která připravila programové zaměření do nových prostor pod názvem „Cesta napříč sbírkami, do futurismu k devadesátým létům“.

V Centru současných umění Říma se sbírka teprve tvoří, kampaň akvizic je na samém počátku. Projekt je ambicióznější a jako jediný s výhradní podporou státu. Stavba centra vzniká v ulici Giudo Reni, podle projektu Zaha Hadid, anglo-irácké vítězky konkurzu v roce 1998. Je to muzeum, které je už významným dílem samo o sobě, podobně jako Guggemheimovo v Bilbau nebo Rozenthalovo Centrum pro současné umění v Cincinnati (1998 arch. Hadid). Budova plná labyrintů počítá s plochou 26 metrů čtverečných. Otevření se předpokládá v r. 2005, jen do roku 2002 bylo proinvestováno 57 miliónů euro (pouze na stavbu). Zaplacení celého projektu řeší Ministerstvo pro infrastruktury. Italské Ministerstvo kultury, jak vysvětluje jeho pracovník C. Baldi, řeší pouze způsob, jak propojit stát, místní firmy a bankovní nadace. Ministerstvo je přirozeně zodpovědné za odbornou náplň projektu.

Veřejně-soukromá nadace vznikla také v Brescii, kde byla v roce 2002 sepsána smlouva na přestavbu historické budovy z 15. století „Crocera di San Luca“ na Centrum pro moderní umění, podle projektu čtyř mladých architektů (Guiorgio Golfi, Mari Mento, Luis Mansilla a Emilio Tuňon). Paolo Corsini, starosta Brescie, je zakladatelem nadace. Stavba za 5 miliónů euro (uvolněných z obecních prostředků) není příliš rozsáhlá, jde o 1500 metrů čtverečných užitné plochy. Počítá se s tím, že centrum bude sloužit nejen běžné veřejnosti, ale také studentům místních univerzit.

Také v Miláně po dvou letech polemik, záměrů a diskusí, začala před třemi roky realizace nových muzejních komplexů, náklady na jejich výstavbu ve výši více než 33 miliónů euro hradí město. Jde o Muzeum dvacátého století v Argentariu na piazza del Duomo v podobě osvětlené spirály navržené Italem Rotou a Muzeum současnosti ve čtvrti la Bovisa, které projektovalo Architecture Studio. U druhého z projektů, realizovaného na místě bývalých plynojemů se počítá mj. také s efektem oživení a zkulturnění periferní čtvrti města. Otevření proběhne letos, akvizice děl začaly již v roce 2002, kdy byl také jmenován ředitelem Francouz Jean-Hubert Martin, bývalý šéf centra Pompidou a kurátor úspěšných výstav Paříž – Moskva nebo Altari.

V Messině a Palermu projekt Regionu Sicílie, podporovaný zdroji Evropské unie za cca 16 miliónů euro předpokládá realizaci velkého Centra dokumentace současného umění. Termín otevření je v roce 2006: více než 3000 metrů čtverečných pod střechou a navíc mnoho dalších pod otevřeným nebem. Objekt bude stát mezi zdmi zdevastované pevnosti ze sedmnáctého století v Messině. Autory projektu jsou architekti Gianfranca Anastasia a Orazia Micalla a historička umění Caterine di Giacomo. Menší muzeum současného umění vznikne v Zise v Palermu. Cílem je dodat zapomenutým místům život a přivábit trochu návštěvníků z milionu a více turistů z oblastí mezi Taorminou a Eolií. K záměrům v Messině patří také vytvoření sítě pro výměnu výstav a idejí s jinými městy Středomoří i založení laboratoře pro středomořské jazyky, jediné v Itálii.

Po dobu téměř dvaceti let byly Castello di Rivoli v Turínu a Muzeum Pecci v Pratu jedinými centry, ve kterých existovala pohostinnost pro umění posledních generací. Nyní po boku lokálních iniciativ (Bergamo, Siena), se objevily také soukromé prostory, od nadace Ratti (Como) po Prado (Miláno) nebo Le Rebaudengo (Larghe).

Itálii se tak podaří splatit dluh, který měla vůči novějšímu umění. „Po léta jsme žádali instituce o podporu současného umění. Nakonec jsme ji získali.“, říká Bruno Cora, ředitel centra pro současné umění Luigi Peci z Prata a neskrývá entuziasmus. „Bez muzeí by současné jazyky vizuální komunikace zůstaly veřejnosti vzdálené a nesrozumitelné. K tomu je třeba veřejný prostor sloužící porozumění.“ „Ale ne každá novostavba dobře slouží“, říká dále. „Módou se staly velké spektakulární prostory. Často však nejsou přizpůsobeny tomu, aby přijaly umělecká díla, jako to vidíme například v Bilbau. Architekti mají mnohdy snahu jen na sebe upozornit, aniž by se starali, k čemu bude stavba sloužit. Jsme-li jako muzejní pracovníci pověřeni zadáním projektu, musíme být velmi pozorní, nenechat se oslnit zevnějškem a ztratit představu o funkčnosti.“ Nakolik se to italským muzejníkům podařilo, ukáží nejbližší léta.

Kdo v Itálii zaplatí a kolik:

Řím / Centrum pro současná umění
57 miliónů Ministerstvo pro infrastruktury

Rovereto / Mart
25 miliónů 98 % provincie Trento, 2 % obec Rovereto

Brescia / Centrum současného umění
5 miliónů obec Brescia

Messina / Centrum dokumentace současných umění
11 miliónů region Sicílie s evropskými zdroji

Palermo / Centrum současného umění v Zise
5 miliónů region Sicílie s evropskými zdroji

Miláno / Muzeum současnosti
10 miliónů obec Miláno – Aem

Miláno / Muzeum dvacátého století

23 miliónů obec Miláno

Zpracoval –jh-

zdroj: Mgr. Tomáš Fassati, ředitel muzea umění Bešenov