-
Petrifikácia dreva
Vie mi niekto poradiť aké prípravky môžem použiť na petrifikáciu dreva? Ide o starožitný rám s polychrómiou, čiastočne napadnutý červotočom. Drevo je miestami spráchnivené, pokope ho drží len polychrómia. Ďakujem, kajo
-
36 odpovede/odpovedí
-
Na petrifikaciu sa pouziva Solakryl alebo kolofonia. Odporucam skor petrifikaciu macanim v solakryle. Niekto to sem dovaza ale kontakt nemam. Skus obchodne oddelenie: http://www.draslovka.cz/ nemal by byt problem so zaslanim.
-
ja mam zase skusenost z kolofoniou….miesa sa z liehom..ten rychlo vyprcha a vysledky su dobre
-
Otazkou je co s tym dalej. Petrifikacia znamena spevnenie a
Drevo je miestami spráchnivené, pokope ho drží len polychrómia. takto destruovane, spevnene miesto ostane mechanicky nestabilne. Pokial sa pouzije kolofonia je koniec pesnicky. Mam otrasnu skusenost s odstranovanim kolofonie. Ide to ale aj to trvá a k dokonalosti to ma tiez daleko. Solakryl som este neskusal, takze nebudem prorokom. Moje odporucanie – zvazit postup zasahu. -
Solakryl je dobra hmota, opakujem dobra. A najpouzivanejsia. Kolofonia nie je najstastnejsie riesenie. Ale drevo zachrani. No terba zvazit a hlavne poprezerat starsie fora uz sa tu o tom diskutovalo.
-
tak zase hohoo…kolofonia je urcite reverzibelnejsia cesta ako solakryl
-
Syntetické pryskřice (Solakryl BMX, Paraloid B72 v toluenu či xylenu) jsou pro petrifikaci dřeva sice vysoce funkční, leč je značný problém s jejich reverzibilitou. Jejich přebytky je nutné ihned setřít, aby nečinily potíže při dalších pracovních postupech na povrchu polychromie.
Další možností je petrifikace přírodními pryskyřicemi (damara, kalafuna aj. či jejich směsi např. v terpentýnovém oleji), ovšem nemají tak dobré mechanické vlastnosti.
Ještě mne napadá jedna syntetická pryskyřice, která se před časem objevila na trhu a je údajně vysoce reverzibilní – Mowilith. Nemám s ní však zkušenosti…
DuchampVie mi niekto poradiť aké prípravky môžem použiť na petrifikáciu dreva? Ide o starožitný rám s polychrómiou, čiastočne napadnutý červotočom. Drevo je miestami spráchnivené, pokope ho drží len polychrómia. Ďakujem, kajo
-
Takže dotaz k petrifikácii dreva v praxi: v jednej bani som našiel drevené korýtko na rudu. Keďže bolo stále vo vlhku, bez úhony si tam poležkalo v kysom prostredí cca 200- 300 rokov.
Lenže ak ho ztadiaľ vyberiem a vyschne mi , je po ňom. Takže aký je postup – je mi jedno , či to bude kolofóniou alebo solakrylom – hlavne nech sa po vysušení nerozpadne.
Ale: mám ho najprv vysušiť a potom natierať /ponoriť do kalafuny / solakrylu? Alebo ho po jemnom očistení ešte vlhké impregnovať ponorením/natieraním? Čo je lepšie? Môžem mu prípadne dať injekcijky nejakého roztoku?
Vďaka za každú fundovanú radu, aj keď sa možno moji rádcové pohádajú. :roll: -
Možná už se to v diskuzích někde objevilo, leč opakování je údajně matkou moudrosti… Nejprve tedy trocha obecných zásad:
ZÁKLADNÍ OŠETŘENÍ ARCHEOLOGICKÝCH NÁLEZŮ V TERÉNU
Velká část nálezů je anorganického původu a po vyjmutí z místa původního uložení a následné změně podmínek nepodléhá znehodnocení. Jiné druhy nálezů však bez včasného a správného zásahu v terénu rychle podlehnou zkáze nebo nevratnému poškození. Některé druhy artefaktů a ekofaktů se zachovávají díky zvláštním podmínkám prostředí, ve kterém jsou uloženy (konstantní teplota, prostředí bez světla, omezený přístup vzduchu nebo naopak celkové vysušení atd.). Po vyjmutí nálezů z původního prostředí tyto podmínky změníme a můžeme tím spustit často velmi rychle probíhající procesy, které končí částečnou nebo naprostou degradací předmětu (koroze, biologické napadení, nekontrolované vysychání a tím způsobené deformace apod.). Před zahájením exkavace je tedy nutné připravit prostředky a podmínky, které ochrání nálezy před vnějšími vlivy do té doby, dokud neproběhne jejich konzervační ošetření. Je důležité mít na zřeteli, že pozdější konzervační práce může být provedena kvalitně pouze tehdy, bylo-li vykonáno včasné a správné ošetření předmětů v terénu.
Obalové materiály a přechodné uskladnění nálezů
Přihlížíme zejména k tomu, zda chceme nebo musíme zabalit nálezy suché nebo mokré, k hmotnosti, stavu a pevnosti nálezů a k místu a době jejich uskladnění. Suché předměty nebo vlhké předměty, které mohou vyschnout, balíme do zdvojených papírových sáčků (např. keramika, mazanice, suché dřevo). Pro nálezy, u kterých je nutné zachovat vlhkost nebo zamezit přístup vzduchu (mokré dřevo, sklo, kůže atd.), jsou vhodné igelitové sáčky se zipem. Silně zabahněné nálezy (například keramika ze studní a jímek), které nelze vložit do papírových pytlů, je možné rovněž balit do umělohmotných pytlů. Například velké kusy mokrého dřeva lze omotat potravinářskou fólií. Drobné nálezy (kůstky, kovové artefakty) a nálezy, kterým hrozí rozdrcení, balíme do lepenkových nebo plastových krabiček (např. od filmu). Pro skladování volíme místo se sníženým přístupem světla, kde nálezy nebudou vystaveny mechanickému poškození, nadměrným výkyvům teploty atd. Nikdy nálezy nenecháváme ležet na slunci.Skladování a ošetření nálezů v terénu
Dřevo
Mokré dřevo, které pochází například z odpadních jímek, je třeba po exkavaci zabalit do neprodyšných obalů, aby nedocházelo k deformacím vlivem vysychání. Je vhodné do obalů nalít destilovanou vodu s Ajatinem. Poměr destilované vody a Ajatinu je daný individuálním stavem artefaktů (10:1 až 10:5). Křehké artefakty jako například dýhové misky je vhodné vložit do umělohmotných uzavíratelných nádob a zalít vodou (nejlépe destilovanou). Suché dřevo vkládáme do papírových sáčků bez dalšího ošetření. -
Víceméně vše důležité o petrifikaci vodou nasyceného dřeva je shrnuto ve sborníku ze stejnojmenného semináře STOP, jež se konal v dubnu 2004 (Národní muzeum Praha). Již brzy by se zmíněný sborník měl objevit na nových webových stránkách “Technologické zásady v památkové péči” spravované STOP (více ZDE)
Pakliže by měl ovšem harp zájem, můžu mu poslat sborník e-mailem (.pdf, 1MB), aby jej umístil někam na obnovu…pokud by tomu nebránila případná autorská práva. :?: -
Pakliže by měl ovšem harp zájem, můžu mu poslat sborník e-mailem (.pdf, 1MB), aby jej umístil někam na obnovu…pokud by tomu nebránila případná autorská práva. :?:
Mohli by sme to umiestnit do vykladovych slovnikov: http://www.obnova.sk/modules.php?name=slovniky
Kto je autorom toho dokumentu?
-
Fajn, takže dozvedel som sa, ako mám korýtko zabaliť. Keďže sa radím medzi koumákov, už dávno mám pripravenú rolku samozmrštiteľnej fólie. Tiež som sa dozvedel, že existuje zborník, kde je o petrifikácii mokrého dreva uvedené všetko.
Škoda len, že zborník na internete zatiaľ nieje, takže o všetkom momentálne mnoho neviem.
Takže Duchampe, prosím ťa, môžeš byť konkrétnejší? Nemôžem čakať do Vianoc kým ho niekto iný z miesta doterajšieho uloženia zgrajfne a dá sušiť pekne na slniečko alebo do trúby a potom zahodí.
Diky
Zavináč :cry: -
Je to prosté, milý @, napiš mi tvůj e-mail a víceméně obratem ti pošlu zmíněný sborník. A abych použil docentova slova z fóra o krámech – studuj, studuj, studuj…
Tak trochu jsem spoléhal na Harpa, že někam na Obnovu sborník umístí, neb jsem mu ho na počátku týdne poslal… -
No tak dobrá, přesvědčil jsi mne. :wink: Měl by jsi však předem vědět, že to je časově a i poměrně finančně náročná práce, tudíž zvaž svěření předmětu do péče odborníků. Uvedu velmi stručně jeden z možných postupů konzervace “polyetylenglykoly” (PEG).
Po převezení do laboratoře se povrch předmětu očistí v destilované vodě a desinfikuje (např. namáčením ve formaldehydu, následná neutralizace v destilované vodě). Na impregnaci PEGem si připrav nějakou vhodně velkou nádobu/vanu, ve které se budou předměty dlouhodobě namáčet. V čem? V roztoku 3 díly vody/1díl PEGu, přičemž vodu postupně nahrazujeme PEGem, asi tak po dobu dvou měsíců (samozřejmě záleží na velikosti objektu). Proces lze urychlit zahříváním lázně, kdy se voda sama postupně odpařuje. Chemické procesy jsou celkem slušně vysvětleny na str. 99-100 v knize: Chemie v konzervátorské a restaurátorské praxi, M.K. Nikitin; vydala Masarykova universita v Brně v roce 2003.
Často se užívá napouštění dvoufázové, tedy nejprve “řidším” PEGem (s menšími makromolekulami, označení 300 – 1000) a poté PEGem s vyšším číslem. Pro orientaci- cena za 5kg POLYETHYLENGLYCOLu 4000 ZUR SYNTHESE je kolem 2.500 Kč (MERCK spol. s.r.o). Nastuduj si alespoň kapitoly, jež sepsal docent, a pokus se jimi řídit (viz Uvod do mechanickeho a chemickeho cistenia starych kramov, tedy ZDE).
A platí staré známé – autor nemůže odpovídat za vaše činy, tudíž vše konáte na vlastní nebezpečí… :smt045 -
Vie mi niekto poradiť aké prípravky môžem použiť na petrifikáciu dreva? Ide o starožitný rám s polychrómiou, čiastočne napadnutý červotočom. Drevo je miestami spráchnivené, pokope ho drží len polychrómia. Ďakujem, kajo
Na perifikaciu dreva pouzij solakryl alebo parloid B72.
Inak vo svete sa pouziva paraloid, {v usa sa vola akryloid} ma omnoho lepsie spevnujuce ucinky a navyse je lahko reverzibilny. rozpustit ho mozes v acetone, toulene, xilene ale aj v liehu. No na petrifikaciu pouzij rozpustadlo, ktore neublizi polychromii. Predpokladam ze aceton bude ok, dobre vsiakuje do dreva a je nemej skodlivy ako aromatike uhlovodiky. Lieh sa zasa pomalsie vyparuje a nema az taku dobru vzlinavost.
Paraloid dostanes kupit v predajniach pre umelcov v BA alebo v predajni na VSVU v BA. Nieje lacny, no tebe staci urcite malo, na petrifikovanie ti postaci okolo 7% roztok. Po petrifikacii ocisti ram prislusnym rozpustadlo, aby ti na povrchu ramu neostali zvysky po petrifikovanej latke. Uplnej tvrdosti dostanes asi tak po 2-3 dnoch.Kalafunu nepouzivaj!
-
Táák konečne niečo konkrétnejšieho…Diky Duchampe.
Ohľadom dezinfekcie a demykotizácie použijem radšej Ajatin, formaldehyd je v podstate poriadne svinstvo škodlivé.
Korýtko je normovaného rozmeru teda cca 50 x 30 cm, na namáčanie normálne postačí väčší lavór.
Čo sa týka zverenia sa do rúk odborníkom – reštaurátorom v okolí, podľa mňa sú demotivovaní platmi, na druhej strane zavalení prácou a mám obavu z odfláknutia práce.
Môj názor: čo si neurobíš sám, u toho nemáš istotu seriózneho postupu. A skutoční odborníci zase podľa mňa nevedia , čo by si zapýtali – česť výnimkám, ktoré potvrdzujú pravidlo :twisted: .
Koryto na rudu nieje ako nejaká drevená gotická madona -jednalo sa o sériovú výrobu a boli ich tisíce, do dnes sa ich zachovali desiatky alebo stovky, neide teda o jedinečný unikát.
Ak by šlo do múzea, pravdepodobne by skončilo v depozite, kde by ho časom možno “spracovali” seriózni odborníci (v kožuštekoch sivej farby, s uškami a chvostíkmi, so sklonmi k pišťaniu) :wink: .
Docentov úvod som si už dávnejšie preštudoval (ako aj ostatné diskusie a podestránky)a musím povedať že som sa schuti aj zhrozene zasmial na podstránkach o detektoroch a militariách.Ale to sem nepatrí.Ešte jedna otázka k drevu, existuje nejaká pomerne spoľahlivá – a hlavne lacná – metóda určenia veku dreva okrem anaýzy uhlíka C14 a metódy porovnávania rastových kriviek ? A hlavne ak áno , kto a kde to robí?
Moje vzdelanie je skôr orientované na neživú prírodu, a tak sa musím v súvislosti so záchranou pamiatok obracať na ľudí, čo vedia poradiť v odboroch, kde mám medzery.
Vďaka všetkým
Log in to reply.