-
Ako rozoznat umenie od odpadu?
Ako vy vnimate moderne umenie a ako ho rozoznat od odpadu? Sondu do moderneho umenia prinasa relacia TV SME Uplne vazne. Okrem ineho aj rozhovor s vybornym kuratorom Omarom Mirzom, kt. nakladol samotnej uderke relacie Uplne vazne.
Kto už dnes rozumie umeniu? Tvorivo-reportérska úderka Kodoň-Trnka určite nie. Už dlho má v zuboch tú umeleckú čvargu, čo žije z potu tváre pracujúcej inteligencie a machlenká si mazanice, z ktorých je im sveta žiť.
Preto sa v jubilejnom 15. dieli vybrala do kolísky súčasného umenia – na Vysokú školu výtvarného umenia, aby kapacitám nakládla to, čo každý z nás v sebe dusí, ale hanbí sa byť za sedláka.
Autor: Lukáš Kodoň a Samo Trnka
Úplne vážne: Umenie je šalát!
Zdroj: SME
-
7 odpovede/odpovedí
-
tolko priestoru kolko nam davaju umelci, nam len tak hoc-kto neda…
umelci su uzasni… a ja, ze preco ich tak milujem :wink: -
Don Thompson:
Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů – Prapodivné zákony ekonomiky současného umění a aukčních domů
Vydavateľstvo: Kniha Zlín
Rok vydania: 2010
Počet strán: 361
Z anglického originálu do češtiny preložila: Alice Hyrmanová McElveen
ISBN: 978-80-87162-58-3Prečo porovnateľné diela stoja raz tisíc, inokedy milión dolárov? Dá sa na nákupe umenia zbohatnúť? To je len niekoľko otázok, ktoré si kladie britský ekonóm a zberateľ umenia Don Thomspon. Aukcie vytvárajú zdanie, že sa oplatí investovať do umenia, hoci realita je úplne iná.
Ak investujete do súčasného umenia, oplatí sa vedieť, že 85 percent nových výtvorov je odpad. Ak aj trafíte zvyšných pätnásť percent, nič to neznamená. Aj umelecké diela podliehajú móde a väčšina z nich sa do dvadsiatich rokov prestane objavovať na aukciách, prípadne sa predávajú za tú istú cenu. K tomu treba zarátať všemožné poplatky a dane a z investície do umenia sa stáva veľmi pochybný biznis.
Čítajte viac: TU
-
Mrtvý žralok stál čtyři miliony dolarů
21. 03. 2006
Vladimíra Šumberová, MF DNESSamsung Muzeum v jihokorejském Soulu zakoupilo dílo britského umělce Damiena Hirsta nazvané „Hněv Boží“ z roku 2005 za čtyři miliony dolarů. Jde o novou verzi autorova žraloka zavěšeného ve skleněném akváriu plném formaldehydu z roku 1991. Muzeum si pořídilo i další Hirstovo dílo – „Nevyhnutelnou pravdu“. Za bílého holoubka pověšeného jakoby v letu nad lidskou lebkou dalo jen o milion dolarů méně.
Damien Hirst je členem kontroverzní skupiny Mladí britští umělci (YBAs). Nejvíc se proslavil právě svými sériemi děl, ve kterých mrtvá zvířata – kromě žraloka například ovci nebo krávu – udržuje ve formaldehydu. Jeho již vzpomínaný první žralok v nádrži pochází z roku 1991 a Hirst ho nazval „Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živoucího“. Dílo, které bylo nominováno na prestižní Turnerovu cenu, pak koupil britský reklamní magnát a sběratel umění Charles Saatchi. Ten v roce 2003 založil galerii pro svou sbírku moderního provokujícího britského umění, jakým je i jiný Hirstův artefakt – uříznutá kravská hlava posetá mouchami. Právě Saatchi je považován za původce umělcovy slávy.
Hirstův žralok byl centrálním kusem putovní výstavy Sensation, na níž Saatchi v roce 1997 poprvé představil svou sbírku a která v Londýně i v New Yorku vyvolala značné rozpaky. Někdejší starosta New Yorku Rudolph Giuliani dokonce Brooklynskému muzeu kvůli ní pozastavil dotace z městského rozpočtu.
Damien Hirst se však milionáři opravdu vyplatil. Když v roce 2004 prodal Saatchi už rozkládajícího se žraloka americkému sběrateli Stevu Cohenovi, dostal za něj dvanáct milionů dolarů – zhruba stočtyřicetinásobek ceny, za kterou si mrtvého žraloka v roce 1991 pořídil Hirst. „Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živoucího“ se tak stala tím nejdražším exponátem žijícího autora v historii, snad jen s výjimkou raných děl amerického malíře Jaspera Johnse.
Hirst zřejmě inspiroval i českého umělce Davida Černého, který umístil do akvária Saddáma Husajna a své dílo nazval Žralok.
Kdo je Damien Hirst
Narozen 7. června 1965 v britském Bristolu. Umění vystudoval na Goldsmith’s College na University of London. Je členem kontroverzní skupiny Mladí britští umělci (YBAs). Nejvíc se proslavil především svými díly, ve kterých mrtvá zvířata ukládá do nádrže s formaldehydem. Prvního žraloka v nádrži z roku 1991 Hirst pojmenoval „Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živoucího“ – a byl nominován na Turnerovu cenu. Dílo později koupil reklamní magnát a sběratel Charles Saatchi za „pouhých“ 50 tisíc dolarů a napomohl tak Hirstovi k postavení celebrity. -
69. diel Hore bez prináša:
V priestoroch Pálffyho paláca GMB bola začiatkom mesiaca otvorená výstava Skriňa Matthewa Barneyho, ktorá dômyselne poodhaľuje trajektóriu medzi dielom, osobnosťou umelca a jeho imidžom. Princíp výstavy je založený na výzve kurátorov Jany Pisářikovej a Tomáša Hodboďa, aby umelci zverejnili obsah svojich skríň a šatníkov, ktorý odkazuje na ich tvorbu a zároveň na nich osobne. Návštevník výstavy sa môže tešiť z voyeuristickej slasti plynúcej z nahliadania do umelcovho súkromia a spôsobu myslenia.
V alternatívnych výstavných priestoroch Hangár mohli návštevníci vidieť do konca apríla výstavu dvojice autorov Andreja Dúbravského a Kataríny Janečkovej. Nová energia, sviežosť a intelektuálne vody dnešnej maľby Dúbravského sa tak prepojili s erotikou a nájdeným seba-obrazom na erotických stránkach amatérov, s džungľou vzťahov a túžob plnou zvierat a zamaskovaných ľudí Janečkovej. Túto výstavu kurátorsky zastrešila Juliana Mrvová.
sobota 1. 5. 2010 8:00 | M. Štefančíková, L. Klimešová
Pozrite si video: TU
-
…
O Galérii Rudolfinum sa oprávnene hovorí ako o výstavnej inštitúcii s tou najlepšou reputáciou. Decadence Now! je preto nielen tým najnáročnejším projektom, aký pripravila, ale i skúškou toho, čo všetko si „štátna“ galéria môže dovoliť. Galéria totiž predstavuje umelcov – extrémistov. Silou i slabosťou prehliadky je práve koncentrácia krajností. Ani obrovský záujem médií či fotogaléria na internete totiž diváka úplne nepripravia na „mäso“, ktoré ho v galérii čaká.
…
Výstava Decadence predstavuje najzvrhlejšie a najšokujúcejšie súčasné umelecké diela, ktoré sa zaoberajú krajnosťou našich činov a znesiteľnosťou pohľadu na sex, bolesť, krv a smrť. Sadomasochistické orgie a krvavé jatky servírujú umelci, ktorí sa pýtajú na základné otázky: Kam až môže zobrazovanie dôjsť? A kde sú hranice reality a fikcie, ktoré sa dnes stierajú?
Čítajte viac v článku Martina Martinca Pre silné žalúdky z 25. 10. 2010 na plus7dni.pluska.sk.Ešte viac na http://www.galerierudolfinum.cz a http://www.decadencenow.cz.
-
asi neparti celkom sem… ale nech sa paci umenie z odpadu :)
JAR: Vuvuzely neskončia na smetisku, budú z nich náušnice
Juhoafričania súťažili o najlepšie využitie vuvuziel po futbalových majstrovstvách svetaBRATISLAVA 10. novembra (SITA/AP) – Juhoafrickí umelci a dizajnéri rozhodli, že najlepším spôsobom recyklácie vuvuzely budú náušnice. Súťaž o spôsob využitia hudobného nástroja futbalových fanúšikov vyhlásili krátko po skončení tohtoročných majstrovstiev sveta, ktoré spravili z ohlušujúcej plastovej trúby celosvetový fenomén. Koniec šampionátu nastolil otázku, čo s nimi ďalej. Organizátori súťaže zaregistrovali celkovo 150 fotografií, videí a skečov s rôznymi nápadmi. Medzi najoriginálnejšie patrili stojany na toaletný papier, nádoby na miešanie nápojov alebo hadice na hasiaci prístroj. Zo siedmich porotcov sa piati vyslovili pre náušnice z tvorivých rúk Megan Bernsteinovej z Kapského Mesta. Iniciátor súťaže Matt Blitz má v úmysle pripraviť z 50 najlepších návrhov celonárodnú výstavu a speňažiť ich. Dvojicu organizátorov Blitza a Shauna McCormacka si vuvuzely získali už počas šampionátu. “Zamilovali sme sa do nich. Bolo nám ľúto ich vyhodiť, tak sme hľadali spôsob, ako predĺžiť ich život, aby neskončili na skládkach odpadu,” povedal Blitz, ktorý dúfa, že víťazný nápad by mohli propagovať aj miestni umelci.
Nad ďalším osudom vuvuziel sa zamyslel aj známy juhoafrický karikaturista Jonathan “Zapiro” Shapiro. Na jeho kresbe z 11. júla, teda zo dňa ukončenia MS 2010, sú vuvuzely ako oslie čiapky pre hráčov francúzskej futbalovej reprezentácie, nádoba na almužnu pre ich žobrajúceho trénera Raymonda Domenecha, cigara pre Paris Hilton, pochodeň ohňa pre olympijské hry 2020 v JAR, ako uši populárnej animovanej postavy Shreka, podprsenka pre Lady Gaga či poháre s koktailom pre chobotnicu Paula.
-
Příjmy fotbalistů kdekdo kritizuje, protože fotbalu přece rozumí každý. Příjmy umělců kritizuje málokdo, protože výtvarnem se zabývá neskonale méně lidí. Laická veřejnost pak přiznává, že umění nerozumí vůbec (na rozdíl od fotbalu), a ochotně mu propůjčuje jakousi snobskou svatozář. Umělci, galeristé, kurátoři či kritici ji samozřejmě rádi přijímají.
Čítajte viac v článku Pavla Kovářa “Jsou výtvarní umělci šampióny drzosti?” z 18. 3. 2008 na http://www.reflex.cz.
Log in to reply.