-
Úpadok stavebných remesiel
V souvislosti s tím se zcela převrátilo i sociální postavení stavebního dělníka (faber murarius, tignarius…). Zatímco v době vrcholu rozvoje stavebních řemesel byly kamenická, tesařská, ba i zednická práce zdrojem technické elity tehdejší společnosti, (11) současný stavební dělník se rekrutuje z její nejméně vzdělané vrstvy. Geometrii neumí a kvalitní řemeslné vzdělání také nemá. V rámci pravidelné fluktuace se vždy naučí jen nějakou primitivní dovednost, kterou vykonává, aniž by něco pořádného a hlubokého o předmetu své práce věděl. V dlouhodobém procesu nivelace, zahájeném nástupem betonových konstrukcí a svařovaného železa, dosáhly zprimitivnění práce a specializace na jednoduché mechanické úkony až na samé dno (montáž bednění, betonování, pokládání izolací, montáž obkladů… nic víc). (12) Tento způsob stavění je sice možné uplatnit – pod kuratelou norem kvality práce ISO, kde musí být podrobně popsán i postup zatloukání hřebíků (13) – na novou stavbu, ale i na této stavbě je úroveň a zpracování detailu s kvalitním historickým dílem těžko srovnatelná. I kdybychom sehnali a zacvičili pracovníky, osoby inteligentní, mnoho si nepomůžeme, protože námi požadovaná řemeslnická chytrost (14) je hermeneutickým spojením přirozeného intelektu (15) s dlouhou odbornou praxí.
Totéž v bledě modrém pak platí o projektování. Projektant už není stavitelem; namísto s tradicí pracuje s katalogy, mimo realitu, ve virtuálním světě počítače; iluzivní 3D model předurčuje skutečnost. Mezi ním a stavebním dělníkem vzniká pevné pouto vzájemné nivelizace. Z obavy ze špatné realizace vznikne projekt preferující primitivní technologie; protože projekt upřednostňuje primitivnost, není třeba vyvíjet žádné duševní úsilí a stavba bude pokažena; další projekt bude ješte primitivnější. To je také hermeneutika, ale negativní.
…
Pád kultury stavebních prací se může, ale nemusí jevit jako nevyhnutelný. Jestliže však nebude veřejně vyslovena poptávka po dobré řemeslné práci (zde leží značná část úkolu na odpovědných pracovnících státní památkové péče, vydávajících odborná stanoviska, a konkrétních projektantech), bude tento pád nevyhnutelný opravdu. Jako dobrou analogii zde můžeme použít slovní parafrázi druhé termodynamické rovnice: „pokud systému nepřidáváme energii, bude směřovat k chaosu“. Energií pak míním osobní úsilí a angažovanost a směřováním k chaosu proces nivelizace. Že to jde, dokládají úspěšné realizace projektů, kde projektant svou důsledností a neústupností některé tzv. řemeslníky dotlačil k tomu, aby odvedli z dnešního hlediska nadstandardní řemeslnou práci. Pokud vím, teď jsou tito „noví mistři“ na své pasivně nabyté dovednosti hrdí. Takto vynaložené úsilí přináší kromě dobrého výsledku zpětně i neočekávané ovoce: veřejně prováděná řemeslná oprava bývá většinou veřejností vnímána pozitivně, kultivuje a nepřímo zvyšuje věrohodnost památkové péče samé.Poznámky
(8) Starořeckému výrazu „techné” a latinskému „ars” přísluší termín „řemeslo“.
(9) Až na výjimky, jako je výroba keramických prefabrikátů.
(10) Srovnej KOTYŠKA: Technický naučný slovník, heslo řemeslo.
(11) Tento vysoký společenský status je doložen už v antice u Platóna, kde řemeslník při hodnocení společenského významu následuje filozofa a stavitelství je nejpřednější z řemesel, protože jeho základním nástrojem je měření (zavádění poměrů).
(12) Stačí si jen uvědomit, co znamená soudobá konstrukce domu: betonová deska – základ; modulově rozmístěné sloupy; betonová deska – patro; betonové sloupy a tak dále až betonová deska – střecha, zavěšené sklo na plášť a sádrokarton na příčky.
(13) Z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce, zvlášť pro leváka i praváka.
(14) Odpovídá Aristotelovu termínu „fronésys“, který by se dal zjednodušeně definovat jako chytře/šikovně dělati/činiti to, co je správné/dobré.
(15) Schopnost vyvodit ze dvou premis (obecné a konkrétní) správný závěr.
Citované z:
Kritická poznámka k technologii přezdívání zábradlí Karlova mostu
Petr Růžička
Zprávy památkové péče, roč. 69, 2009, č. 4, s. 273 – 276. Vyšlo v auguste 2009. -
5 odpovede/odpovedí
-
Tento, na uhorkovú sezónu možno náročný text, ktorý mám pripravený už dávno, som sa konečne rozhýbal publikovať pod silným dojmom z “diela”, ktoré zmajstrovali “tzv. remeselníci”, ako ich označuje pán Růžička. Je to ponáška alebo pokus o tesársku zárubňu, ktorú bolo potrebné zhotoviť a osadiť pri úprave jedného starého domu. Toto je výsledok:
Prah by mal roznášať váhu, ktorú by do neho mali zviesť bočné “stojky”, ale je len vložený medzi ne.
Únosnosti dreva sa asi nedá veriť, tak sú nad ním pre istotu oceľové L-profily. Ale v strede šírky naddverného prekladu, kde sa dá očakávať najväčšie zaťaženie, sú namiesto nosných drevených trámov, ktoré by to zaťaženie preniesli do ostení otvoru, oceľové T-profily s vloženými tehlami, ktoré zaťaženie prenášajú do zdanlivých rámov na okrajoch.
Bez PUR-peny a hotovej maltovej zmesi sa dnes asi nedá stavať…
Namiesto pevného tesárskeho spoja konštrukciu akože držia pohromade takéto, v tomto kontexte smiešne skrutky… -
Ahoj,
pekne ste to napísali. Priložené fotky hovoria za všetko. “Logika” našich “remeslníkov” mi naozaj často berie dych. Maltu vyrobiť nevedia, nahodiť strop omietkou odmietajú (že sa to tak nerobí, že tam radšej dajú sádrokartón) a Pur pena- to je zjavne liek na všetko!
Vyfotená zárubňa je príkladom takéhoto “logického” uvažovania… žiaľ -
Minulý mesiac som prechádzal cez Fačkov v Rajeckej doline. No už tam keď som zbadal priamo pri hlavnej ceste pôvodnú drevenicu, ako sú na nej “namontované” plastové biele okná a automatické garážové vráta z bieleho plechu pomocou PUR-peny….chytro som zošliapol plyn a utekal preč…. :o Už takto keď niekto zhyzdí možno 100-150 ročnú dreveničku a v takej oblasti…Fotku po mne nechcite, nemám ani odvahu sa tam vracať :|
-
Minulý mesiac som prechádzal cez Fačkov v Rajeckej doline. No už tam keď som zbadal priamo pri hlavnej ceste pôvodnú drevenicu, ako sú na nej “namontované” plastové biele okná a automatické garážové vráta z bieleho plechu pomocou PUR-peny….chytro som zošliapol plyn a utekal preč…. :o Už takto keď niekto zhyzdí možno 100-150 ročnú dreveničku a v takej oblasti…Fotku po mne nechcite, nemám ani odvahu sa tam vracať :|
Toto fakt nepotrebuje komentár. To je doslova na “rúk odrezanie”. Ale ono je to tak, ked človek bez vkusu a citu dostane do rúk taký objek…. al ehlavne, že je blízko zjazdovka.
-
no, chlapci, nechcem sa vas dotknut, ale trosku brzdite, ako clovek z praxe viem, ze veru nelezi vina tak uplne na stavebnych robotnikoch a remeselnikoch. Je tu poprve objednavatel, ktory ma penize na tri zamky v pekle a ten presne hovori ako to chce. Potom, vsetci chcu od remeselnikov aby robili rychlo, lacno a kvalitne, co su viac menej uplne nespojitelne veci.Poznam chlapov, co robia rychlo a dobre. ale lacno???? Ak lacno, tak rychlo a zle.
Chlapi zarubnu dodrbali, aleten kto tofinancoval, bol urcite rad, ze to urobili lacno a nemusel platit nejakeho draheho specialistu. Prax je drsna… prilivu kadejakych suplikantov pomohol vyrazne aj stavebny boom. zrazu kazdy druhy chlap isiel na zivnost a valil sadrokarton, alebo nieco podobne. A kriza ich nedokazala uplne odrovnat, bohuzial.
Ja inak presne poznam ludi, co chcu nieco robit tradicne, no ked sa dozvedia,co to obnasa casu a penazi, tak hned zmenia nazor. Pre priklad – drevo na konštrukciu, ktoru sme stavali cca 4 dni, sme predtym skoro mesiac kresali…
Vzdy mam v praxi dilemu medzi svojimi narokmi a spokojnosťou zakaznika, vždy musim voliť nejaky kompromis, aby som to urobil aj podľa seba, ale aj dostatočne rychlo…
Log in to reply.