-
Slamená strecha
Zdravim vospolok,
mame na dvore kamennu 2-podlaznu sypku zo zaciatku 20.storocia, ktorej pred cca 10 rokmi spadla strecha.
Chceme krov opravit a pokryt krytinou z raznej slamy.
Kdesi som pocul, ze dnesne odrody raze uz nie su tak dlhe a najma stebla uz nemaju tu pevnost ako kedysi.
Hladam odpoved na otazky:
– ako sa dostat k raznej slame
– kde sa naucit viazat dosky a vsetko okolo danej veci
Dakujem.
-
9 odpovede/odpovedí
-
Niečo sa riešilo tu
http://www.obnova.sk/diskusia/doskova-strecha .
Príbuzná téma – trstinové strechy – tu
-
Foto z Hrusova:
-
na Hrušove sa starame o slamenu strechu / viď link čo dal Michal/
ta tvoja je kde?
Boris
-
Nasa strecha bude na Beluji, na juh od Sitna.
Boris, prosim posli mi mail na anton.drimaj@gmail.com , dakujem.
AD
-
Tono,
nutajuj informacie, rozoberte to tu. Inak borisa doporucujem.
-
Súhlasím Michal.
Zháňam si vopred informácie, aby sme v prípade potreby výroby došiek boli pripravení.
Kdesi som sa dočítal, že vhodnejšia bola ražná slama starých nešľachtených odrôd, mala pevnejšie steblo.
Na Sucháni pri Krupine donedávna bol dom (lokálne múzeum) so slamenou strechou, možno by bolo vhodné tam zájsť a pozisťovať veci, ako a kto to vyhotovil.
U nás na Beluji ešte pred 4 rokmi stála pajta so slamenou krytinou, majiteľ má dodnes na pôjde zopr odložených došiek, videl som ich.
Tiež by bolo vhodné zisťiť pomer zasiata výmera voči pokrytej ploche strechy.
Sklon krovu mý byť vraj min.45°, čo v našom prípade je možno na hranici, ak nie pod ňou. Čo s tým je základná otázka, ktorá môže viesť k hypotéze, že sýpka slamenú strechu nemala. Čo by aj bolo v podstate na diskusiu, nakoľko to bol dôležitý objekt zabezpečujúci obživu, častokrát dvere bývali kovové, aby odolali pôsobeniu požiaru.
Ak tam nebola slama a sýpka je zo začiatku 20.stor., čo mohlo byť krytinou strechy?
Prikladám pohľad na sýpku.
-
[quote]
„Hned v sedmdesátém prvním roce se měnily došky. Tehdy to nebyl problém jako dnes, kdy vyšlechtěné obilí doroste do pouhých třiceti centimetrů. Žito bylo běžně vysoké jeden a půl metru. Slámu na střechu táta připravoval ve stodole celou zimu. Tu dobu mi připomínají staré fotky, na nichž je vidět dvůr plný slámy, která se nejprve musela ručně vymlátit. Tatínek potom připravoval snopky, které pan Bečvář vázal povříslem do došků. Bylo jich potřeba celé dva tisíce. Došky se přivazují k latím opět slámou, v takové střeše není jediný provázek nebo hřebík,“ upozorňuje chalupářka.
„Podruhé jsme střechu měnili v roce dva tisíce. Dělal se krov a pokládal se nový šindel i došky. Byly však nekvalitní a dlouho nevydržely. Severní strana zarostla mechem. Přitom třiceticentimetrová vrstva slámy se má slehnout až za patnáct let a vydržet celých padesát! Nezbylo než se do střechy pustit znovu,“ konstatuje naše hostitelka.
Poslední výměna krytiny se odehrála v roce 2011 za účasti památkářů. „Hodně nám pomohli, až neuvěřitelně. S nimi se podařilo vyplnit tuny lejster a stihnout termín, do kdy jsme mohli požádat o dotaci. Dělali všechno proto, aby žádost dopadla dobře.“
[/quote]
Z článku Martiny Lžičařovej “Chalupa, dnes již nevídaná” na novinky.cz.
-
Veľmi pekný článok :).
No nedivím sa im, že slamená srecha im od severu obrástla machom. Nie je to kôli kvalite slamy, alebo práce, ale kôli tým vysokým stromom, čo tam rastú. Viem, že vzrastlé staré stromy okolo chalúp vyzerajú romaticky, ale najmä vlastníci objektov so slamenými, či šindľovými strechami (a nie len oni), by si mali vybrať medzi romantikou a trvanlivosťou strechy (a nie len strechy). Veľké stromy proste do tesnej blízkosti stavby nepatria, najmä nie tak, aby koruny prekrývali časti strechy, či sa jej dotýkali.
Log in to reply.