Berlín: Nová tvár socialistickej metropoly

Obnova.sk Fotografia

Apríl 1976
Na rozlohu 403 čtverečních kilometrů, tedy na celé teritorium hlavního města NDR Berlína, je za dobrého počasí vynikající pohled z míst, kde na starých Baedekerových průvodcích Berlínem stál činžovní blok ohraničený ulicemi Hoher Steinweg, Königstrasse, Klosterstrasse a Neue Friedrichstrasse. Po válce zbyly v centru města pouze rozvaliny. Z rozhodnutí vlády NDR se tu však realizovaly velkorysé projekty, k nimž dal podnět V. sjezd Jednotné socialistické strany Německa. Soutěžního úkolu vybudování středu Berlína se zúčastnilo 57 architektů a budovatelů měst z NDR i ze zahraničí. Od roku 1961 se stal střed města jediným velikým staveništěm. Dnes již návštěvníci Berlína vidí novou tvář socialistické metropole. Středem stavebního ruchu se stalo Alexandrovo náměstí, kde postupně vyrostl nový obchodní dům Centrum, výšková budova s cestovní kanceláří DER a INTERFLUG, Dům učitelů s kongresovou halou, moderní výškový hotel Stadt Berlin s 37 poschodími a zejména televizní věž vysoká 365 metrů, postavená v letech 1966 až 1970.

Obnova.sk Fotografia

Ve výšce přes 200 m je v ní umístěna koule o průměru 32 m, která se za hodinu otočí kolem své osy; je v ní umístěna vyhlídková kavárna Telecafé. Kromě toho rychlovýtahy dopravují návštěvníky na vyhlídkový ochoz, z něhož je nádherný pohled na obnovenou třídu Unter den Linden, na Braniborskou bránu, na Alej Karla Marxe a na nejmodernější sídliště poblíž Leninovy aleje. V přízemí televizní věže je kromě další restaurace i výstavní sál a informační centrum.

-jý-

Foto: Televizní věž v Berlíně na fotografii Jiřího Janovského

Zdroj: Věda a život – populárně vědecký měsíčník č. 4/1976, ročník XXI (XXXVI)

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Znovu stavajú časť berlínskeho múra

12. októbra 2004 (SITA) – Časť berlínskeho múra, symbolu nielen rozdelenej Európy, ale aj sveta, znovu postavia. Úsek múra dlhý 185 metrov zrekonštruujú, aby sa nikdy nezabudlo na brutalitu komunistického režimu. Stavba vyvolala búrlivú debatu medzi obyvateľmi Berlína o hraniciach, i spomienky, informuje periodikum The Times. Alexandra Hildebrandtová, riaditeľka múzea Checkpoint Charlie vedela, že jej nápad bude kontroverzný. Mestská rada povolila múr jedine pod podmienkou, že bude vybudovaný ako dočasná súčasť umeleckej výstavy, no Hildebrandtová chce, aby strašil obyvateľov a lákal turistov natrvalo.