B?lorusko: památky a cesta k demokracii

O minulém víkendu jsem m?l díky spole?nosti ?lov?k v tísni možnost navštívit B?lorusko. Tým, do kterého pat?il ješt? Ivan ?erný ze Svazu m?st a obcí ?eské republiky a tlumo?nice, se zú?astnil t?í seminá?? ve t?ech r?zných b?loruských m?stech: Barisov?, Bobrusku a Mohilev?. Seminá?e po?ádali p?ímo b?loruští aktivisté, usilující o zm?nu totalitního systému v demokracii a o rozvoj svých m?st.

Kolega ?erný vysv?tloval B?lorus?m principy místní samosprávy a d?ležitost toho, aby se m?sta a obce vzájemn? spojily a vytvo?ily tlak na centrální vládu. Mluvil také o rozvoji venkova ? problematice, která je v B?lorusku obzvlášt? ožehavá. Osmdesát procent obyvatelstva tu žije ve m?stech, a tak se hroutí centralisticky ?ízené zem?d?lství.

Mým úkolem bylo popsat pé?i ?eského státu o kulturní památky, jejich propagaci a úlohu p?i národním sebeuv?dom?ní a p?edevším úlohu ob?anských aktivit v této oblasti. Téma si vybrali sami B?lorusové. Prezident Alexandr Lukašenko, který dva roky po svém zvolení do rozpustil parlament a ústavní soud, p?izp?sobil ústavu svým p?edstavám a soust?edil do svých rukou veškerou moc ve stát?, totiž národnímu myšlení p?íliš nep?eje. Zakázal používání p?vodní bílo-?ervené státní vlajky, vyt?snil na okraj b?loruštinu, i když ji zachoval jako jeden z oficiálních státních jazyk?. Necht? tak vyvolal jakési národní obrození, kdy používání b?loruštiny a odkazy ke kulturnímu a historickému d?dictví vedou proti totalitnímu režimu.

Situace demokratických sil v B?lorusku je velmi obtížná. Lukašenk?v režim využívá promyšlenou propagandu, životní úrove? lidí se pomalu zvyšuje. Do voleb se m?že p?ihlásit každý, nemusí být ani ?lenem politické strany. Sta?í sesbírat ur?ité množství podpis?. Strany a ob?anské iniciativy pak jsou zakazovány jen z formálních d?vod? ? nap?íklad proto, že si nemohou pronajmout ?i opat?it sídlo, nutné pro registraci.

Demokrati?tí aktivisté ?asto propadají pocitu bezmoci. Jen ojedin?le se n?kdo z opozi?ních stran dostane do m?stského zastupitelstva. Alexader ?yhir, který m?l možnost krátký ?as v zastupitelstvu pracovat, popisuje jak lidé protestovali proti zbo?ení n?kolika dom? z 19. století v Barisov?. V?tšinu z nich hned zav?eli za výtržnictví na p?t dní. Za opakovaný p?estupek už hrozí t?ím?sí?ní vazba.

P?esto se i v B?lorusku najdou ostr?vky demokracie. Jedním takovým je historická fakulta mogilevské univerzity. Jeden z docent? je dokonce ?lenem místního zastupitelstva. Seminá?e se tady ú?astnili jak u?itelé, tak studenti fakulty, a také zástupci zde p?sobících opozi?ních politických stran ?i p?edstavitel místního památkového ú?adu. Mogilev má jako jedno z mála m?st skute?né historické centrum. Jeho obnov? bude v kv?tnu v?nována mezinárodní konference ? akce, která by mimo jiné m?la vyvést školu z regionální izolace.

Petr Svoboda
?len ob?anského sdružení Polypeje

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Preambula ústavy SR a ČR

ústava SR

PREAMBULA

My národ slovenský,
pamätajúc na politické a kultúrne dedičstvo svojich
predkov a na stáročné skúsenosti zo zápasov o národné
bytie a vlastnú štátnos,
v zmysle cyrilo-metodského duchovného dedičstva
a historického odkazu Vekej Moravy,
vychádzajúc z prirodzeného práva národov na sebaurčenie…..

Klenovského kniha mapuje židovské památky Moravy a Slezska

BRNO 5. března (ČTK) – Dochované židovské památky na území
Moravy a Slezska mapuje ve své nové knize Jaroslav Klenovský.
Čtenář se tak může seznámit nejen prostřednictvím textu, ale i
fotografií a nákresů s 45 ghetty, 45 synagogami a 75 židovskými
hřbitovy v těchto oblastech. “Kniha Židovské památky Moravy a
Slezska je výsledkem mé dvacetileté práce,” řekl dnes ČTK autor.

V Praze měla premiéru komedie Good bye, Lenin!

PRAHA – V atmosféře připomínající doby reálného socialismu se v pondělí ocitli návštěvníci premiéry německého filmu Good bye, Lenin! v pražském multikině Palace Cinemas Nový Smíchov. Na minulý režim upomínala budovatelská hesla, úryvky z projevů představitelů komunistické strany a také moderátor večera, čepicí s kšiltem a bradkou nápadně podobný vůdci světového proletariátu. Po projekci následovala družba.

Židovské muzeum chce podat stížnost k Nejvyššímu soudu

PRAHA 25. března (ČTK) – Pražské Židovské muzeum chce kvůli
problémům s navrácením umělecké sbírky Emila Freunda jeho
potomkům podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo kultury
účelově prohlásilo některé obrazy ze sbírky za kulturní památky,
což znamená omezení vlastnických práv a vývozu uměleckého díla do
zahraničí, řekla ČTK kurátorka muzea Michaela Hájková.