Historie budovy

Dům na nám. Svobody č. 17 známý jako Dům pánů z Lipé, méně jako Schwanzův palác. Majitelem předchozí stavby z období gotiky byl v letech 1564 až 1587 pan Čeněk z Lipé, z této skutečnosti vychází i pojmenování objektu. V roce 1590 byl Kryštofem Schwanzem z Retzu na místě dvou stržených gotických domů postaven nový renesanční palác, který byl navržen italským architektem Antoniem Gabrim. Ten palác koncipoval jako vícepatrový, obklopující ze tří stran obdélníkový dvůr. Dvorní líc bočního a západního dvoupatrového průčelí obklopuje dvoukřídlý arkádový ochoz na toskánských sloupech. Uliční, třípatrové křídlo, bylo zdobeno sochami Giorgio Gialdiho. Základní rysy paláce se dochovaly až do dnešní doby. V průběhu let byly prováděny stavební úpravy sloužící k rozšíření paláce. Ve 40. letech 19. století byl palác nastaven hladkým patrem a v místě bývalé věže bylo vybudováno čtyřramenné schodiště.

Roku 1882 dochází k úpravám uliční fasády pod vedením profesora Augusta Prokopa, zejména k doplnění neorenesančními prvky v místě nového, dostavěného patra a celá fasáda je pokryta podle návrhu profesora akademického malíře Emila Pirchana, rodáka ze Sv. Kateřiny u Brna, napodobeninou renesančního ornamentu ve sgrafitu. Dále byla restaurována a doplněna sochařská výzdoba sochařem Josefem Tobolou.

Na konci 30. let 20. století prošel objekt další rekonstrukcí, při níž byly prováděny úpravy jednotlivých místností, rozšíření výlohy, přistavěn výtah. Při úpravě fasády bylo sejmuto pseudorenesanční sgrafito a bylo nahrazeno novým podle návrhu profesora Emanuela Hrbka. Celkovou úpravu průčelí navrhl akad. arch. Bohuslav Fuchs. V tomto stavu vydržel objekt až do konce světové války.

V roce 1952 byl dobudován obchodní dům Rozkvět. Tehdy se stal součástí jeho provozu i sousední Dům pánů z Lipé. Jeho podlaží byla v průběhu let využívána jako prodejní, skladové i pomocné plochy. Namáhání budovy, neúměrné jejímu stavebnímu stavu, se projevilo v roce 1975 tektonickými poruchami, pro něž musel být provoz v některých místnostech omezen, v jiných zcela vyloučen. Existuje i řada dalších faktorů, jež ve svém souhrnu působí chátrání budovy a tím postupně snižují její užitnou hodnotu. Po havárii v roce 1975 byly vypracovány dva statické posudky, jejichž závěry se poněkud liší. V lednu 1977 provedl SPÚO Brno ověření skutečného stavu základových konstrukcí i podloží budovy vlastním průzkumem.

Od převedení objektu do vlastnictví města až do nedávné doby, než byl objekt prodán Unistavu, probíhaly v objektu jen drobné práce, řešící pouze zamezení havarijního stavu objektu.

Pre Obnova.sk Tomboy