Půvabu izraelské Haify označované za jedno z nejkrásnějších měst světa, se budou i ti největší pesimisté vzpírat jen chvíli. Po procházce osvěžujícími perskými zahradami nebo návštěvě míst spojených s židovským prorokem Elijášem si toto druhé největší izraelské město rozložené na hoře Karmel získá každého. Dominantu Haify tvoří Bábova svatyně. Výrazná stavba se zlatou kupolí, která se tyčí na samém vrcholku hory Karmel, je nejvýznamnějším stánkem bahaismu na světě.Uvnitř svatyně odpočívá zakladatel bahaismu Peršan Sajid Alí Muhammad, který byl v polovině devatenáctého století popraven v iránském Tabrízu, protože se jeho učení neslučovalo s islámem. Zakladatel, kterému se také říkalo bab, což znamená brána, tvrdil, že Bůh působí na osudy lidí prostřednictvím proroků, k nimž patřili Mojžíš, Budha, Kristus a Muhammad.

Návštěvník upadne uvnitř mauzolea do zajetí exotických vůní i dekorativních předmětů ze všech koutů světa. Tuzemského turistu potěší i letáček v češtině, protože bahaistické hnutí má svou pobočku i v České republice.

Lidé, kteří se na výstup do kopce necítí, mohou využít autobus (jedna jízda stojí čtyři šekely, což je zhruba 40 českých korun). Okolo Bábovy svatyně se rozkládají perské zahrady s umně zastřiženými exotickými stromy, které jsou doplněny vázami. Mezi těmito pečlivě promyšlenými zahradními kompozicemi se táhnou pěšinky z barevných kamenů. V současné době je však k vidění jen jedno patro, protože ostatních osm stupňů se dodělává. Také další dvě výstavní budovy na vrcholku hory – Světový dům spravedlnosti a Mezinárodní archív Baháí může návštěvník pouze přejet očima.

Své brány však turistům otevírá světoznámý Karmelitánský klášter. Právě zde vznikl počátkem 13. století žebravý řád, který si své jméno odvodil od hory Karmel. Karmelitáni, kteří později zakládali kláštery po celé Evropě, se nechají ochotně vyfotografovat a s výjimkou klauzury pustí návštěvníka téměř do všech místností v klášteře. Nahoru vede i lanovka, která je v provozu od května do října, přičemž jedna jízda přijde na osmnáct šekelů.

Pod klášterem leží další církevní památka – jeskyně, kde pobýval prorok Eliáš. Právě zde tento světec přesvědčil ostatní nevěřící o existenci Boha, když zapálil hranici a upekl obětního býka bez pomocí ohně. Na toto místo se chodí modlit mnoho věřících a proto je třeba dodržovat několik zásad. Návštěvník židovské památky by měl mít zakrytou hlavu, ramena i nohy. Hlasitý hovor je nepřípustný.

Z jeskyně se dá sejít do Národního námořnického muzea, ve kterém jsou například působivé makety egyptských pohřebních bárek nebo replika lodě židovského krále Davida. Vytrvalci mohou ještě zvládnout Muzeum chleba.

Kdo se už ale necítí, může si odpočinout na oblíbených městských plážích v Bat Galim, které jsou zdarma přístupné. Navíc jsou zde toalety, sprchy i kabinky na převléknutí. Haifa rozložená na hoře Karmel se však dá projít i pomocí důmyslného systému různých schodišť, které jsou značeny žlutou, červenou, modrou nebo zelenou barvou. Jsou konstruovány tak, aby se turistovi otevřel nádherný výhled z hory Karmel na moře.

Ještě jednu věc by si návštěvník Haify neměl nechat ujít a to ochutnávku falafele. Odejít z Izraele bez zkušenosti s dlouhým sendvičem naplněným masem, zeleninou, majonézou a mnoha omáčkami by bylo stejně neodpustitelné jako si nedat špagety v Itálii. Izraelci však uctívají ještě jeden zvyk a to konzumovat falafel pokud možno na co nejrušnějším místě. Pokud se chcete cítit jako domorodci, zkuste například oblíbené bistro na křižovatce ulic Allenby, Zionut, Hehalutz a Haneviim.

Zajímavosti ovšem čekají na návštěvníky i mimo Haifu v místě zvaném Caesarea, což je jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na zdejším pobřeží a také unikátní podmořské muzeum. Zatímco na pevnině si může návštěvník za 17 šekelů prohlédnout především antické divadlo a aquadukt, v letní sezoně si lze za mnohem vyšší poplatek vypůčit potapěčskou výzbroj a poznávat zašlou slávu města postaveného Herodem Velikým po trase značené pod vodou, kde jsou k vidění zbytky přístavu, starobylé kotvy nebo základy majáku. Začátečníci mohou využít potapěčskou školu, která je součástí muzea.

ZUZANA SMÉKALOVÁ, 19. 5. 1998

Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/igsvet.asp?r=igsvet&c=981002_025654_cestovani_luk