Jaromír Kubů, kastelán
I když tvrdí, že je kastelánem “pouze” na druhém největším hradě v Českém království, je na své působení na Karlštejně hrdý: “Byla mi dána mimořádná čest dělat kastelána hradu Karlštejn,” říká Jaromír Kubů. Začínal jako průvodce na hradě Kost, působil v Rožmberku, Českém Šternberku, Březnici a na Sychrově. Víc už putovat po českých památkách nechce. “Karlštejn považuji za vrchol.”

* Mezi lidmi se říká, že Karlštejn je na spadnutí. Nechodí k vám teď návštěvníci proto, aby si hrad ještě naposledy prohlédli?

No jistě, jsou poplašeni. V momentě, kdy o nás byla zveřejněna zpráva, mylná a zkreslená, že na Karlštejně padají stropy a zdi, tak se přesně tohle stalo. Lidé sem chodili a říkali, že se honem musí podívat, než se to tu definitivně zavře. Ale my děláme všechno pro to, aby Karlštejn zůstal otevřený. Nechtěl bych pracovat na hradě uzavřeném pro veřejnost. Protože když se později otevírá, tak to chvíli trvá, než si lidé zvyknou opět přicházet.

* Jak moc je Karlštejn v havarijním stavu?

Určitě nespadne. Problémy na hradě byly objeveny před třemi lety. Nejedná se o špatnou statiku podloží nebo zdí, ale o špatnou statiku stropů a podlah, kterou způsobily rekonstrukce hradu před sto lety, a fakt, že dřevo, ze kterého jsou trámy vyrobeny, neustále pracuje. S opravou se začalo už vloni v srpnu a přišla asi na deset milionů korun. Určité zásahy jsme udělali okamžitě, hrad jsme například provizorně podepřeli. Lidé to ovšem většinou ani nepoznají, myslí si, že je to sloupoví z minulého století.

* Jak moc hrad ničí návštěvníci ryjící své iniciály do kamene?

Sem tam se najdou lidé, kteří ryjí do hradební zdí. Nemá se to, ale dělá se to. Když přesně to samé udělají do renesanční nástěnné malby nebo když postříkají sprejem vnitřní zdi hradu, poškozují národní kulturní památku, což je trestný čin. Vrcholem bylo, když si návštěvníci v kapli svatého Kříže odlupovali i zlacení.

* Teď se se neodlupuje? Kaple je po rekonstrukci znovu otevřená…

Nyní si dokážeme návštěvníky uhlídat. Dřív jich do kaple chodilo šedesát i sto za hodinu. Památka se tehdy přizpůsobovala návštěvnickému provozu. Teď to děláme obráceně – přizpůsobujeme provoz památce. Do kaple pustíme každou hodinu deset osob. Samozřejmě se zájemci teď musí objednávat.

* Co vědí zahraniční turisté o Karlštejně a vůbec o českých dějinách?

Jak kdo. Jezdí sem celý svět. A opravdu velmi vzdělaní lidé, i co jde o českou historii, jsou Němci a vůbec Západoevropané.

* U pokladny máte ceny pro cizince uvedeny číslicemi, vstupné pro české turisty je psáno slovy, takže cizinci se nedozvědí, kolik platí zdejší. Je to záměr?

Je. Když k vám přijde za rok tři sta tisíc návštěvníků, musíte se postarat nejen o to, aby tady bylo na co koukat, ale i o to, aby nestály dlouhé fronty u pokladen. Prostě nemáme čas zdržovat se vysvětlováním cizincům, jak to ve skutečnosti je. Proto jsme schválně číslicemi napsali jen vstupné pro cizince. Osobně systém dvojího vstupného nepovažuji za diskriminaci cizinců, ale jako příplatek za službu, že jsme schopni a ochotni dát jim výklad v řeči, které oni rozumějí. Já bych si také připlatil v Německu za český výklad, kdyby mi ho nabídli.

* Chtěl byste tady bydlet v době Karla IV.?

Určitě ano, protože by bylo zajímavé tu dobu poznat. Ale jen tak na jeden dva dny.

* Také byste sem někdy nejraději zakázal vstup ženám?

Že sem nesměly ženy, je jen pověra. Karel IV. vydal výměr, podle něhož ženy nesměly vstoupit do velké věže a hlavně do kaple svatého Kříže, která za jeho vlády byla považována za schránku k uložení relikvií, korunovačních klenotů a důležitých státních dokumentů. Prostě za něco takřka nadpozemského. Jaroslav Vrchlický pak ve své Noci na Karlštejně rozšířil zákaz vstupu žen na celý hrad.

Magdaléna Krajmerová, 8. 7. 2000

Zdroj: http://revue.idnes.cz/vikend.asp?r=vikend&c=2000M157V08A