Klenovského kniha mapuje židovské památky Moravy a Slezska

BRNO 5. března (ČTK) – Dochované židovské památky na území
Moravy a Slezska mapuje ve své nové knize Jaroslav Klenovský.
Čtenář se tak může seznámit nejen prostřednictvím textu, ale i
fotografií a nákresů s 45 ghetty, 45 synagogami a 75 židovskými
hřbitovy v těchto oblastech. “Kniha Židovské památky Moravy a
Slezska je výsledkem mé dvacetileté práce,” řekl dnes ČTK autor. Publikaci vydalo v uplynulých dnech brněnské nakladatelství
Era. Doplňují ji mapy a výklad o židovském osídlení obou regionů.
Kniha je patrně jednou z nejpodrobnějších publikací věnovaných
tomuto tématu. V budoucnu by se chtěl Klenovský zaměřit i na
zmapování oblastí, kde se již židovské památky nedochovaly.
První písemné zmínky o židovském osídlení Moravy a Slezska
pocházejí již z roku 900. Před druhou světovou válkou se zde k
židovské víře hlásilo přes 41.000 lidí, přičemž 90 procent z nich
zahynulo v koncentračních táborech. Židovská obec má nyní své
pobočky v Brně, Olomouci a Ostravě, kde eviduje 500 členů.
Ze všech moravských a slezských synagog slouží k náboženským
účelům již jen jediná, a to v brněnské ulici Skořepka.
Zatímco některé židovské památky chátrají, velmi dobře jsou
podle Klenovského udržované například v Třebíči, Holešově na
Kroměřížsku, Boskovicích na Blanensku a v Mikulově na Břeclavsku.
Většinu památek vlastní židovská obec, některé pak města a obce.
“Židovským památkám jsem se začal věnovat kdysi jako
pracovník památkového ústavu. Pociťoval jsem, že tato oblast je
opomíjená,” doplnil Klenovský. Kromě toho, že je autorem asi 20
publikací o městech a obcích, projektuje rekonstrukce synagog a
je autorem několika urbanisticko-architektonických studií
židovských čtvrtí. Podílí se i na výstavách o židovské kultuře.
Vladimír Klepáč mal

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Židovské muzeum chce podat stížnost k Nejvyššímu soudu

PRAHA 25. března (ČTK) – Pražské Židovské muzeum chce kvůli
problémům s navrácením umělecké sbírky Emila Freunda jeho
potomkům podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo kultury
účelově prohlásilo některé obrazy ze sbírky za kulturní památky,
což znamená omezení vlastnických práv a vývozu uměleckého díla do
zahraničí, řekla ČTK kurátorka muzea Michaela Hájková.

Výstavu Židovská literatura v Čechách uvidí na lipském veletrhu

PRAHA 2. března (ČTK) – Výstava, která seznamuje se
spisovateli židovského původu působícími v českých zemích od 11.
století do současnosti, bude součástí české expozice na březnovém
knižním veletrhu v Lipsku. Anglická verze výstavy sklidila loni
úspěch v Jeruzalémě a v Tel Avivu a počátkem března poputuje do
Londýna, sdělil ČTK Vladimír Sůva z týdeníku Knihy, který ve
spolupráci s ministerstvem kultury a Židovským muzeem v Praze
expozici připravil.

Nejstarší známý židovský hřbitov na území ČR je vážně ohrožen

Pražský památkový ústav obnoví jednání o židovském hřbitově

Česká pojišťovna má podle Špačka zákonné stavební povolení a památkový úřad s ní uzavřel smlouvu o provedení archeologického výzkumu.”V případě, že archeologický výzkum neprovedeme, má pojišťovna právo prostor vybagrovat a my můžeme být dokonce podle zákona o ochraně kulturních památek stíháni, že jsme záchranný průzkum neprovedli,” dodal Špaček.