antik
Forum Replies Created
-
Jihlava, “to město s labyrintem v srdci” odhalilo ďalší kus svojho podzemia.
-
-
Stránka, ktorá sa venuje továrni Richard
A tu vydarený dokument:
-
Rozumiem ti, ale nesúhlasím stým, že je lepšie hrad zakonzervovať “akou takou formou”. Keď sa vrátime k Vígľašu, tak práve tu sa udiali mnohé nezvratné úpravy. Účel budúceho využitia je jasne nadradený ochrane pamiatkových hodnôt pôvodného anjouovského kastelu. Tým zvolna prejdem k odpovedi, ktorý hrad, či zámok považujem za “disneyland”. V prenesenom slova význame je to práve pamiatka (a často aj jej okolie), ktorej úprava a využitie je bezvýhradne, účelovo a často prehnane prispôsobené turistickému ruchu (alebo inému privátnejšiemu účelu). Na Slovensku sú pamiatky v tomto smere dosť pozadu, ale pár sa ich nájde. Ja osobne nemám moc kladný vzťah k Trenčínu, Bojniciam, alebo Strečnu. Našťastie šok z gýčovitosti turistického priemyslu, ktorý som zažil pri návšteve Carcassonne sa mi u nás v takej veľkej miere ešte nestal.
A v prípade Vígľašu nám tu vzniká akýsi podnikatelský hybrid. Chamtivosť a neúcta k hodnotám minulosti dostali pomník vo forme súčasného Vígľašu.
-
Myslím, že na obnove sa diskutuje v rámci slušnosti a spoločenského taktu. Občas niekto niečo zle pochopí a cíti sa dotknutý. To už je ale riziko akéjkoľvek komunikácie.
K tomu čo píšeš ďalej…ja dúfam, že o 25 rokov sa bude negatívne hodnotiť akákoľvek nevhodná úprava pamiatky, ktorá sa odohráva v našej súčasnosti.
Je minimálne neuvážené povedať, že “vtedy sa tak a tak rekonštruovalo”, doba v ktorej niekto zničil pamiatku neospravedlňuje samotný čin. Teda to “šomranie” v mnohých diskusiach na rekonštrukcie z dôb minulých je opäť len bežným konštatovaním.
A opäť diskusia je o výmene názorov, teda niekto by rád videl naše hrady dostavané, zastrešené, fungujúce pod taktovkou turistického ruchu (to korešponduje s väčšinovou /alebo laickou/ predstavou), iný by skôr hľadal v krajine autentických svedkov minulosti nepoznačených gýčovitosťou súčasných dostavieb a komerčného využitia. Samozrejme neexistuje len extrém v podobe “disneylandu”, alebo úplne zaniknutej stavby a dá sa diskutovať o roznych kompromisoch i čo sa týka úprav a následného využitia pamiatky.
Ľudia si môžu samozrejme myslieť o pamiatkaroch svoje, ale skôr než svoje dohady niekde verejne prezentujú by si mali zistiť ako pamiatková starostlivosť u nás funguje a s čím všetkým sa taký pamiatkar musí potýkať. A samozrejme nejde všetkých hádzať do jedného vreca. Všetko je vždy o ľudoch a o ich individuálnom prístupe.
-
Myslíš “čierna a červená kniha pamiatok”? Môžeme to prediskutovať (napr. v BS) a určiť si postup pri vytvorení takého zoznamu.
-
Zrútil sa múr evanjelického kostola
-
The International Council of Museums (Icom) vydal “červený zoznam” ohrozených egyptských starožitností. Na zozname sú sochy, nádoby, mince, textil, alebo rukopisy.
-
Ústav dějin umění Akademie věd České republiky připravil na první polovinu letošního roku opět zajímavý program přednášek v rámci tradičního cyklu COLLEGIUM HISTORIAE ATRIUM. Přednášky se konají vždy druhou a čtvrtou středu v měsíci v Husově ulici v Praze.
-
České hrady budú otvárať trinástu komnatu
-
Vitráže?? Myslel si asi na vikiere.
Neviem. Predstavuješ si to dosť zjednodušene, že by sa na základe nejakého podnetu na ministerstvo zmenil zákon.
K tej “atmosfére slovenského nesúhlasu”. Diskusie slúžia všeobecne na vyjadrenie a výmenu názorov. Nevidím teda dôvod porovnávať diskusie na obnove s krčmovými rečami.
Mimochodom, obnovácku diskusiu o Haliči nájdeš tu
-
V rámci projektu Pernštejnský rok čaká hrad bohatý program
-
Nádherná Kroměříž príde o historickú budovu skladu, ktorý nebol pamiatkovo chránený.
Tisková zpráva
Vyjádření NPÚ ÚOP v Kroměříži k záměru demolice bývalého augumentačního skladu na ulici Velehradské v KroměřížiKroměříž, 6. 2. 2012
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, vydal zamítavé vyjádření k plánované demolici bývalého skladu (sýpky) na ulici Velehradské, a to především vzhledem k nezpochybnitelným historickým, urbanistickým a architektonickým hodnotám této stavby. Výkonný orgán památkové péče, kterým je v tomto případě Odbor školství, kultury a sportu Městského úřadu v Kroměříži, však s odkazem na předložený statický posudek demolici bývalého skladu povolil. Stavební úřad v Kroměříži poté na předmětný objekt vydal demoliční výměr. Demolicí objektu bývalého skladu na Velehradské ulici by byl stavební fond Kroměříže ochuzen o velmi zajímavého zástupce kvalitní hospodářské stavby a došlo by i k vymazání důležité vývojové stopy komplikovaného vývoje městského urbanismu z doby před radikálními proměnami města koncem 19. a na počátku 20. století.
Stavební úřad v Kroměříži vydal v minulém roce demoliční výměr na budovu bývalého skladu (sýpky) na ulici Velehradské v Kroměříži. Objekt se nachází v ochranném pásmu městské památkové rezervace (MPR) Kroměříž, proto bylo jedním z podkladů k rozhodnutí stavebního úřadu stanovisko výkonného orgánu památkové péče, kterým je Odbor školství, kultury a sportu Městského úřadu v Kroměříži. Tento svým Závazným stanoviskem ze dne 18. října 2011 demolici připustil, a to v rozporu s písemným vyjádřením NPÚ UOP v Kroměříži. Jedním z důvodů kladného stanoviska Městského úřadu v Kroměříži byla nedostatečná právní ochrana objektu, která je však v souladu s platným Památkovým zákonem. Protože se, jinak prokazatelné historické kvality tohoto objektu, neshodují s formálně definovaným předmětem ochrany na území OP MPR, neměla by dle stanoviska MěÚ Kroměříž být kvalita MPR demolicí tohoto objektu poškozena a postačí zachování objektu ve formě podrobné archivní dokumentace.
Ve věci vyšší památkové ochrany dotčené stavby probíhalo od konce roku 2010 správní řízení, které skončilo ROZHODNUTÍM MK ČR o neprohlášení objektu za kulturní památku, kde se MK přiklonilo k revidovanému názoru KÚ Zlínského kraje, a to především pro výrazné narušení statiky objektu a havarijní stavebně technický stav interiéru. NPÚ UOP v Kroměříži měl ke svému vyjádření k dispozici Statické posouzení, které vypracoval v roce 2010 ing. Petr Chytil. Posudek v závěru konstatuje, že sanace stávající nosné konstrukce je neekonomická a především dřevěné konstrukce jsou výrazně narušeny vlivem dlouhodobého zatékání. Z posudku vyplývá, že stávající stav objektu je důsledkem dlouhodobé absence běžné a řádné údržby.
Pracovníci NPÚ v Kroměříži v prosinci 2011 a lednu 2012 provedli podrobný stavební průzkum a dokumentaci celého objektu, který přinesl nové informace k jeho technickému stavu a podstatným způsobem přispěl i k přesnější dataci výstavby objektu. Výsledky průzkumu potvrdily názor památkového ústavu, že se jedná o hodnotnou historickou stavbu a její demolice bude pro město Kroměříž výraznou ztrátou. Špatný stavebnětechnický stav objektu v tomto případě není polehčující okolností v rozhodnutí o demolici, ale výsledkem dlouhodobého nezájmu a základní péče o zachování této historické stavby ze strany vlastníka.Předmětná budova tvoří součást bývalého arcibiskupského stavebního dvora, zbudovaného na počátku 19. století a z větší části odstraněného kolem poloviny 20. století. Historický areál stavebního dvora, zajímající nároží dnešních ulic Havlíčkovy a Velehradské, měl obdélný půdorys vymezený ohradní zdí a obsahoval dvojici rozměrných zděných skladů, z nichž dodnes zůstala dochována pouze jediná. Dochovaný objekt bývalého skladu na Velehradské ulici je proto nutno chápat nejen jako kvalitní historickou stavbu, ale také jako jeden z posledních dokladů urbanistické situace a zástavby předměstí Kroměříže z doby před vyměřením nové uliční sítě a domovních čtvrtí z konce 19. století, obestupujících jižní a jihovýchodní segment původního městského jádra Kroměříže.
Provedené stavební a dendrochronologické průzkumy nade vší pochybnost doložily, že dnešní objekt v rozsahu své zděné dvoupodlažní části, včetně naprosté většiny vnitřních dřevěných konstrukcí, vznikl kolem roku 1810. Objekt má autenticky dochován původní, pilířový („skeletový“) konstrukční systém obvodových stěn, odlehčených soustavou půlkruhových pasů i samonosnou vnitřní dřevěnou konstrukci (tj. vložená skladovací patra s masivními dřevěnými nosnými prvky, trámovými stropy a konstrukcí krovu sedlové střechy, původní jsou i kvalitní vjezdová vrata ve dvorním průčelí). Oproti předpokladům, obsaženým ve Statickém posouzení, byl na několika místech zjištěn i způsob kvalitního založení objektu s hloubkou základů dosahující cca 1,5 m pod stávající úroveň terénu.
Objekt někdejšího skladu reprezentuje typologicky velmi zajímavý a dnes již dosti ojedinělý typ historické hospodářské stavby z počátku 19. století, primárně určené k uskladnění značného množství stavebního materiálu, čemuž byla přizpůsobena i konstrukce stavby, počítající s jejím maximálním dlouhodobým zatížením. V lokalitě ulice Velehradské se jedná o vůbec nejstarší dochovaný zděný objekt, jehož význam – kromě výše zmíněné role v historickém urbanismu Kroměříže ještě z období před radikálními změnami ze závěru 19. století – tkví zejména v dochování budovy prakticky v původní, mladšími úpravami pouze mírně pozměněné podobě i originálním materiálovém složení. Ojedinělá je i původní funkce skladovací stavby arcibiskupského stavebního dvora, který tvořil nezbytné technické zázemí rozsáhlým stavebním akcím, díky nimž Kroměříž počátkem 19. století docílila ušlechtilé klasicistní podoby. Právě klasicistní fáze ve vývoji města a jeho zahrad, požívajících dnes vůbec nejvyššího stupně památkové ochrany (UNESCO a Městská památková rezervace), tvoří jednu z vůbec nejvýznamnějších a umělecky nejhodnotnějších vývojových etap města Kroměříže a jeho bezprostředního okolí.
Kompletní výsledky průzkumu stavby budou uloženy v archivu NPÚ UOP v Kroměříži
-
Chátrajúci kaštieľ si tak nejako privlastňujeme za naše slovenské špecifikum. Že to neplatí bezvýhradne ukazuje dolnorakúsky zámok Trautmannsdorf an der Leitha.
Album fotiek je možné vidieť tu
-
Skutočné meno Charlieho Chaplina zostáva záhadou
BRATISLAVA 17. februára (SITA/Reuters) – Skutočné meno, dátum narodenia a rodisko legendárneho herca Charlieho Chaplina zostáva záhadou. Nepodarilo sa to zistiť ani britskej tajnej službe MI5, ktorá po pôvode hviezdy nemých filmov pátrala od roku 1952. Po 60 rokoch na verejnosť prenikli informácie, že MI5 Chaplina vyšetrovala na základe podozrenia amerického Federálneho úradu pre vyšetrovanie (FBI), že herec je komunista. V FBI si mysleli, že jeho skutočné meno je Israel Thornstein, čo sa však MI5 nepodarilo dokázať. Britská tajná služba nedokázala vypátrať ako sa Chaplin v skutočnosti volal a ani to, kde a kedy sa vlastne narodil. Prípad v roku 1958 uzavreli s výsledkom, že pre Spojené štáty americké nie je hrozbou. „Nenašli sme dôkaz o tom, že by Chaplin kedykoľvek používal meno Israel Thornstein a zároveň, že človek s takým menom vôbec existoval,“ napísala MI5 v liste, ktorý poslali americkej ambasáde v Londýne.
Samotný hollywoodsky herec trval na tom, že prišiel na svet 16. apríla 1889 v južnom Londýne, nevedel to však dokázať. „Je veľmi nezvyčajné, zvlášť po preverovaní MI5, že dátum a miesto narodenia tak známej osobnosti zostáva neznáme,“ uviedol Christopher Andrew, ktorý je odborníkom na históriu MI5. Andrew poznamenal, že podľa najnovších dokumentov sa herec narodil v karavane ženy známej ako The Gypsy Queen niekde v strednom Anglicku. Táto žena mala patriť ku komunite, ktorá kočovala. Vyplýva to z listu, ktorý Chaplin dostal pár rokov pred smrťou od istého Jacka Hilla. Ten v liste tvrdil, že spomenutý karavan vlastnila jeho teta.
Charlie Chaplin sa pred koncom prvej svetovej vojny stal zásluhou nemých snímok najväčšou filmovou hviezdou na svete. Počas svojej kariéry nakrútil okolo 90 snímok, medzi najznámejšie z nich patria Kid (1921), Zlaté opojenie (1925), Svetlá veľkomesta (1931), Diktátor (1940) či Svetlá rámp (1952). Hercovi v roku 1953 zakázali vrátiť sa do USA a tak zvyšok života prežil vo Švajčiarsku. Do USA sa vrátil až v roku 1972, keď si tam prišiel prevziať čestného Oscara. Skonal v roku 1977.
Chaplin sa už čoskoro stane témou nového broadwayského muzikálu. Projekt Becoming Chaplin, inšpirovaný životom fúzatej hollywoodskej hviezdy, uvedú na Broadwayi v sezóne 2012-2013. Produkciu muzikálu budú mať na starosti Bob a Mindy Richovci spolu s Johnom a Claire Caudwellovcami. Hudbu k projektu napíše Christopher Curtis, zatiaľ čo libreto vytvorí Thomas Meehan.