Forum Replies Created

Page 3 of 72
  • asomtam

    Member
    26. januára 2015 at 9:41 in reply to: Milan Rastislav Štefánik

    Znova aktualne

  • asomtam

    Member
    22. januára 2015 at 14:46 in reply to: Obchodné cesty stredoveku

    BARU44, študent archeológie so záujmom o históiu prezraď mi, ktorá hrad na našom území je z pred roku 1000.

    Predpokladám, že umiesznenie hradov vo väčšine prípadov rešpektuje hlavné vodné toky, brody, či prismyky, teda miesta kadiaľ viedli hlavné cety, ktoré aj ochraňovali.

  • asomtam

    Member
    20. januára 2015 at 12:02 in reply to: razitko?

    však zadaj do ooglu monogram sa pre vyhladanie obrázku.

    http://belovedlinens.net/monograms/white-monograms-2.html

  • asomtam

    Member
    20. januára 2015 at 11:58 in reply to: razitko?

    [quote=benjo]

    [quote=lubica10]

    vyzera to uplne rovnako, akurat zrkadlovo otocene.

    [/quote]

     

    lubica… to preto ze je to tvoj obrazok.len CB a zrkadlovo otoceny ;-)

     

    rotor to je zaujimavy tip. sablona na vysivku. len co ten atrament na drievku?? to by gazdina asi nebola rada keby taky odtlacok mala prat. este tak skor naopak..ze to bolo na oznacovanie, napr.vreckovky, modrym monogramom.

     

    ako prilezitostna peciatka na nejaku slavnost typu svadba mi to pride moc chabo spracovane – jedine ze toto je nieco ako stocok a chyba k tomu rucka/telo razitka… dalsia moznost moze byt aj razitko na listy ako podpis alebo na obalku.. ale tych moznosti kde vyuzit razitko sa najde iste viac

    [/quote]

    jaj, zabudol som napísať, že je to ten istý obrázok, odfarbený a otočený, ako by sme ho mohli vidieť po vyšití, či vytlačení.

  • asomtam

    Member
    20. januára 2015 at 7:40 in reply to: razitko?
  • asomtam

    Member
    6. novembra 2014 at 9:35 in reply to: Detektorizmus – legálna záľuba?

    Rakúšania sa z nás smejú! Vzácne pamiatky si ideme zabetónovať
    04. november 2014, 21:00 55

    Pri Bratislavskom hrade našli rímske pamiatky. Na ich mieste však budú garáže pre papalášov. Bežní ľudia vykopávky neuvidia.

    http://www.pluska.sk/plus-7-dni/domov/rakusania-z-nas-smeju-vzacne-pamiatky-si-ideme-zabetonovat.html

  • asomtam

    Member
    26. októbra 2014 at 19:00 in reply to: identifikacia
  • asomtam

    Member
    22. októbra 2014 at 20:06 in reply to: identifikacia

    O zväzovaní viem, používali to pytliaci na srnčiu zverr zo brovnice. Zrejme niekedy sa predávali aj originál nábije, kde boli guľky 8-9mm, respektíve doma sa použiténábojnice znova plnili, prekapsľovali, prípadne neskôr menili 4,5mm za takéto. Údajne sa aj  zväzovali (neviem čím, aby dlhšie leteli spolu a nemali  tak veľký rozptyl.

    Zrejme záleží od priemeru, guľky, a  asi eyistovali aj tie možnostii čo uvádzaš.

  • asomtam

    Member
    21. októbra 2014 at 22:44 in reply to: identifikacia

    Okres Trnava 1937, Psia známka

    Odliata neorezaná olovená gulka do náboja

  • asomtam

    Member
    21. októbra 2014 at 1:21 in reply to: LEVICE – predané námestie.

    Do vypršania zmluvy ostáva mesiac. Z Družby Europa nebude

    List na ukončenie zmluvy je napísaný, chýba podpis

    Mesto má pripravený list na odstúpenie od zmluvy s investorom, ktorý chcel stavať Europu. Čaká na podpis a odoslanie.

    LEVICE. Poslanci tlačia na primátora, aby vzťah so spoločnosťou, ukončil.

    On argumentuje, že sa chce so spoločnosťou dohodnúť, a vyhnúť sa tak prípadnému súdnemu sporu.

    Konateľ spoločnosti hovorí, že nevidí dôvod akceptovať zmluvu o ukončení. Na projekt Europa Shopping Center Levice má právoplatné stavebné povolenie.

     

    http://www.pohronie.sk/caka-druzbu-rekonstrukcia/14505/

    aká Družbu rekonštrukcia?

    Projekt nákupno-zábavného centra EUROPA skončil

    Námestiu hrdinov zatiaľ dominuje chátrajúca budova bývalého Kultúrneho domu Družba.LEVICE (Štefan Ráchela) – Aj na programe júnového riadneho zasadnutia mestského zastupiteľstva (MsZ), ktoré sa konalo vo štvrtok 26. júna 2014 v obradnej sále Mestského úradu, bola správa o aktuálnom stave nákupno – zábavné centrum EUROPA.

    Okrem zhrnutia celej anabázy projektu od 19. marca 2009, keď bol schválený odpredaj DK Družba a prislúchajúceho pozemku, správa konštatuje od ostatného aprílového zasadnutia MsZ nasledovné fakty: Zástupca spoločnosti VAV invest, s.r.o. e-mailom z 27. mája požiadal primátora mesta o stretnutie a navrhol ukončiť zmluvu dohodou. Oznámil, že rokuje s levickou firmou o odpredaji časti pozemku aj s dočasným parkoviskom. Na ostatných pozemkoch navrhuje vybudovať prepojovaciu komunikáciu, čím by vznikli samostatné stavebné pozemky pre vybudovanie rodinných domov alebo radových rodinných domov. Zároveň požaduje uhradiť časť vyvolaných investícií vo výške 150 000 €. Na e-mail mesto Levice reagovalo listom z 9. júna: „ 28.mája 2014 nám bol doručený e-mail, z ktorého usudzujeme, že rokujete o odpredaji časti pozemku za DK Družba a teda zároveň navrhujete ukončenie zmluvy dohodou.

    Mesto Levice má taktiež snahu ukončiť Zmluvu o budúcich zmluvách, a preto tento Váš návrh víta.

    1. Po ukončení zmluvy by bolo možné odpredať pozemok s dočasným parkoviskom a postupnou zmenou ÚP zmeniť na garážový parkovací dom so zeleňou.

    2. Čo sa týka vybudovania rodinných domov alebo radových rodinných domov, dovoľujeme si upozorniť na platný územný plán, kde toto územie je funkčne určené pre plochy zmiešanej centrálnej zástavby, pričom platia územno-technické regulatívy, ako výšková hladina zástavby je 3+P, to znamená tri nadzemné podlažia plus podkrovie so 70-percentmnou zastavanosťou územia. Takéto územie slúži prevažne pre umiestnenie obchodných, hospodárskych, správnych a kultúrnych zariadení alebo ich kombinácií s obytnou funkciou. V ňom je prípustné umiestňovať obchodné, administratívne a správne budovy, zariadenia pre maloobchod, verejné stravovanie a ubytovanie, kultúrne a sociálne zariadenia, zábavné strediská, byty pohotovostné, služobné a byty majiteľov zariadení. Výnimočne sú prípustné byty vyššej kategórie alebo špecifického charakteru, menšie zdravotnícke a športové zariadenia. Predložením jednoduchej štúdie je možné s mestom rokovať o zmene ÚP v tejto lokalite.

    3.Vzhľadom na to, že i náš ušlý príjem bez vyvolaných investícií prevyšuje vami požadovanú sumu, mesto Levice navrhuje ukončenie zmluvy bez finančného vyrovnania. Termín rokovania ponechávame na vašom návrhu.“

    Primátor Štefan Mišák na úvod prerokúvania tohto bodu konštatoval, že projekt EUROPA ESC skončil, že konateľ VaV invest-u Peter Valach nemôže predať pozemky pred odstúpením od zmluvy, že mesto nemôže realizovať rekonštrukciu Družby bez parkovacích plôch. Valach údajne chce predať pozemky po 85,- €/m2, spolu 6 500 m2. Mesto však takú veľkú plochu nepotrebuje. Najlepšia by bola dohoda s Valachom na odstúpení od zmluvy bez finančného vyrovnania. Podľa Mišáka je reálna takáto dohoda, lebo aj Valach potrebuje peniaze na realizáciu rozpracovaných projektov.

    Poslanec Juraj Braun navrhol prijať uznesenie požadujúce bezodkladné zabezpečenie externých právnych služieb mesta v rokovaniach s VaV invest. „Peter Valach sa už 15 rokov súdi, mesto potrebuje kvalifikované právne zastúpenie, lebo právnici mesta nemajú skúsenosti v takýchto právnych sporoch,“ konštatoval.

    Návrh rozprúdil dlhú a vášnivú diskusiu. Ukázalo sa, že mesto je ako účastník sporu ťažkopádne. Narába s peniazmi daňových poplatníkov, všetko musí byť v súlade so zákonom o verejnom obstarávaní, na právne služby je potrebné vyhlásiť verejnú súťaž, obtiažne je stanoviť aj predmet súťaže, všetko môže byť trvať aj niekoľko mesiacov…

    Nakoniec sa v prestávke poslanci dohodli a vcelku hladko prijali doplnený pôvodný návrh Mestskej rady, ktorým správu vzali na vedomie, uložili MsÚ bezodkladne zabezpečiť externé právne zastúpenie v rokovaniach s VaV invest, s.r.o. Banská Bystrica, pričom cenu služieb obmedzili do výšky 20 000,- € bez DPH a odporučili primátorovi rokovať s VaV invest, s.r.o. o odkúpení pozemkov za Družbou.

  • asomtam

    Member
    16. októbra 2014 at 14:23 in reply to: Detektorizmus – legálna záľuba?

    Šéf pamiatkarov Jurkovič upokojuje, že najhodnotnejšia časť archeologických nálezov zostane zachovaná. Ide najmä o 16,5-­metrový múr z prvého storočia nášho letopočtu.

    Jurkovič vyzdvihuje fakt, že výstavba umožnila, aby urobili v tejto lokalite archeologický výskum. „Keby sa tam nič nedialo, tak by sme nevedeli nič o histórii Hradu,“ hovorí.

  • asomtam

    Member
    13. októbra 2014 at 12:29 in reply to: Detektorizmus – legálna záľuba?

    Alojz Hlina pridal 3 nových fotiek.
    Pred 21 hodinami · Upravené ·

    Na stavbe z rímskeho obdobia aj dnes pracujú “archeológovia” z Váhostavu. Iba najväčší barbari si zničia svoju históriu kvôli tomu, aby mal Široký na dokončenie vily na Bahamách. Idem skúsiť zavolať políciu.

    Doplňujem cca o hodinu neskôr:
    najskôr chcem uviesť, že proti tým chlapom čo tam robia, absolútne nič nemám. Musia robiť, aby prežili, na rozdiel od niekoho. Po návšteve polície “archeologický výskum” chlapov z Váhostavu na vykopávke z rímskeho obdobia skončil. Pôjdem na poslanecký prieskum, priamo do NRSR, nakoľko ona je investorom, či je to všetko v poriadku.

     

  • asomtam

    Member
    2. októbra 2014 at 14:15 in reply to: Písací stroj Remington 16
  • asomtam

    Member
    27. septembra 2014 at 6:14 in reply to: Milan Rastislav Štefánik

    Proč zemřel Generál dr. Milan Rastislav Štefánik?

    ..aneb Benešovo Monte Carlo

    Motto: Bolševismus podporuje nejnižší člověčí pudy, demokracie apeluje na lidskou čest a svědomí. Bolševismus kupuje duše za výhody čímž vytváří strany banditů a sektářů. Bolševismus je rozklad, bída a hlad, zatímco demokracie tvoří, a je tak základem normálního života a blahobytu… Milan Rastislav Štefánik

    Kartouzy, pokladnice tajemství. Z vyprávění muklů.

    MUDr. Rudolf Maxa odsouzen na 16 let jako retribuční, stomatolog z Paříže, přítel majora Štefla, francouzského důstojníka a zakladatele roty Nazdar vyprávěl toto v Kartouzích:

    Nepohodlný byl generál dr. Štefánik pro Beneše hlavně proto, že před odletem na ruskou frontu k našim legionářům požadoval na schůzi svolané majorem Šteflem ve Švýcarsku, za přítomnosti dalších představitelů našeho osvobození od pana dr. Beneše vysvětlení, kam přišla většina sbírky amerických Čechů a Slováků ve prospěch financování zahraničního odboje.

     

    TGM svěřil tento obnos proti podpisu do rukou pana Beneše. Když tento ale nebyl ochoten podávat vysvětlení, generál dr. Štefánik zbledl rozčilením a naléhal, kam ty peníze přišly a k čemu byly použity. Pan Beneš zrudl v obličeji a všelijak se vykrucoval.

    Jen major Štefl zachoval klid a hladil si svůj černý vous. Vytáhl z aktovky deník “Petit Parisien” a přečetl článek, že dr. Beneš, zvaný “roi de ROULETTE” (král rulety) prohrál v Monte Carlu velké sumy peněz. Článek byl ukončen otázkou, odkuď ty peníze měl.

    Pan Beneš zařval:

    To je provokace někdo mne chce kompromitovat manipulovanou lží!

     

    Generál Štefánik, který se mezitím uklidnil řekl:

    Jsme v cizí zemi, zde se hádat nebudeme. Vyjasníme si to před národním soudem za přítomnosti prezidenta Masaryka, jak a kdo pro naši zemi pracoval a s těmi dary na osvobození hospodařil… Schůze se rozešla rozmrzele.

    Major Štefl při loučení s ostatními prohlásil:

    Přátelé, to jsou jen zatím začátky. Mnoho si od toho neslibuji. Defraudace je kriminalita. Dr. Beneš od této chvíle nebude spát a jen kout pikle, jak se zbavit soudního přelíčení.

     

    Převážnou část sbírky amerických krajanů získal pro první odboj předseda Čechoameričanů Dr. Karel Pergler, organizátor a vůdce tohoto odboje. Hned po převratu v roce 1918 byl uklizen jako velvyslanec do USA a později do Japonska. Doma byl zvolen poslancem. V roce 1932 předložil otázku amerických peněz veřejně, že je konečně čas, aby to TGM, který je předal dr. Benešovi, konečně vyůčtoval.

    Během 48 hodin bylo zjištěno, že je americkým občanem a na nátlak vedení státu musel republiku opustit. Bylo zjištěno, že není Čechem, ač se narodil v Čechách. Přestože po řadu let byl v zastupitelských službách našeho státu a jako takový ho reprezentoval a byl 2× zvolen poslancem. Typická ukázka tehdejšího hradního teroru, řízeného Benešem. Kdyby se bývalo ono vyšetřování uskutečnilo, alespoň část pravdy o Benešovi by se bývala už tehdy dostala na veřejnost.

    A mohlo být zabráněno uskutečnění jeho dalších ničemností na pokračování, včetně zaprodání naší země do bolševické sféry. Aby zlí lidé zvítězili, stačí, když ti dobří mlčí.

    Po návratu generála Štefánika od legií v Rusku v roce 1918, kde už byl jako ministr války nového státu, psal pan Frič, jeden z účastníků tehdejšího setkání majoru Šteflovi – v té době již konzulovi našeho státu v Paříži.

    Pan Frič psal toto:

    Že pozoruje intriky proti generálu Štefánikovi a snižování jeho věhlasu mezi politiky.

    Že pan Beneš se jako jediný staví vedle TGM, že má pocit, jako kdyby pana Beneše hryzala vyhrůžka Národním soudem po návratu Štefánika do vlasti.

    A navíc, že se mu dostaly do rukou nějaké dokumenty, dokládající přípravu atentátu na generála Štefánika při jeho návratu vlakem.

    To bylo sděleno i generálu Štefánikovi a ten byl rád, že se někdo stará o jeho bezpečí. Při návratu z Itálie do vlasti použil tedy pro něj již připravené italské letadlo Caproni.

    Netušil, že letí v letadle smrti.

    Přesto, že kde kdo v Bratislavě znal poměrně přesnou dobu příletu generála Štefánika, vojenské jednotce bylo tvrzeno, že se čeká maďarské výzvědné letadlo, které musí být sestřeleno. Vojáci poznali sice ne maďarskou, ale italskou značku na křídlech celkem zavčas, ale…! Proto byli postupně podle stupně upovídanosti likvidováni.

     

    Smrt generála dr. M. R. Štefánika – dle Ferdinanda Peroutky.

    V neděli 4. května 1919 před polednem chystala se Bratislava slavnostně uvítat osvoboditele generála dr. Milana Rastislava Štefánika. Několik minut před dvanáctou objevil se nad Bratislavou italský dvojplošník a začal kroužit nad letištěm. Bylo větrné počasí. Snad sražen větrem, snad z jiné, nikdy nevysvětlitelné příčiny aeroplán prudce zakolísal, začal kolmo padat k zemi a zmizel zrakům pozorujících. Za malým lesíkem vyrazil k nebi proud černého dýmu.. Tragédie, jak se tušilo, byla dokonána.

     

    Tolik doslova dle publicisty Ferdinanda Peroutky v jeho “Budování státu”. Je známo, že pan Peroutka patřil k “hradním” stoupencům politiky pana Beneše. Proto větrem obešel “nikdy nevysvětlenou” smrt generála Štefánika, ale nechal si dvířka k možnému útěku z vědomé lži otevřená slovy “snad z jiné, nikdy nevysvětlitelné příčiny”.

    K odhalení mohyly generála Štefánika přišli všichni – mimo Beneše a komunistů.

    Upraveno dle studie M. Lička v SNN 1990

    Byla to vražda..

    Okolnosti, za jakých došlo k vajnorské katastrofě byly na Slovensku veřejným tajemstvím. Jeden z prvních žalobců byl Milanův bratr Igor Štefánik, evangelický kněz z Palanky v Jugoslávii.

     

    V dopise, zveřejněném v Národních novinách v Martině, napsal:

    Generálovu smrt nezapříčinila náhoda, to byla úkladná vražda! Na to poukazují mnohé stopy, které čekají na vyšetření.

    Bratr Igor učinil veřejné prohlášení protože doufal, že na základě toho dojde k soudní žalobě a řádným vyšetřováním budou praví viníci v pozadí usvědčeni. Nedošlo! Místo toho bylo sestaveno několik komisí postupně za sebou, do kterých ovšem členy jmenoval Hrad a všechny končily závěrem: Nešťastná náhoda.

    Veřejné mínění označovalo právě Beneše za hlavního viníka vajnorského neštěstí. Ještě jednou pak bratr Igor veřejně protestoval při odhalování mohyly na Bradle projevem, ve kterém také upozornil na nepřítomnost Beneše.

    V roce 1919 začal neveřejný proces s vojáky, kteří o střelbě vypravovali: při přeletu letadla nad dělostřeleckými kasárnami ve výši asi 100 m vypálili na rozkaz salvu z pušek a potom stříleli jednotlivě. Pravděpodobně letedlo zasáhli, protože počalo hořet. “Dostali jsme rozkaz”, vypovídali, “že přiletí nepřátelské letadlo a že ho musíme sestřelit”.

    Nebylo to poprvé, co vojáci takto hovořili. Soudní projednávání však bylo náhle přerušeno, svědkové byli policií zastrašeni a celá záležitost se dočasně ututlala. Žár oprávněného podezření však pod povrchem doutnal dál a trvale narušoval vztahy mezi Slováky a Čechy.

    Hradní historik Ferdinand Peroutka, který se snažil zpočátku vysvětlit zřícení letadla “asi závanem větru”, po letech přiznal, jak byl generál Štefánik na Hradě a pro jejich politické zájmy nežádoucí.

     

     

    Peroutka:

    Byly spekulace o tom, jak by se asi Štefánik zachoval, kdyby návrat do vlasti přežil. Musíme přemýšlet, jakou úlohu by hrál v demokratické republice tento zarytý individualista s aristokratickými zálibami, kdyby ho osud nebyl skolil na samotném začátku..

    Měl mnoho předpokladů v sobě, aby se stal přívržencem diktatury na vůdcovském principu. Na kterou stranu by se postavil, když po letech začaly tyto myšlenky rozrušovat Evropu? A jak velká by byla v kritické chvíli jeho osobnost? Jaké by z toho vznikaly zmatky a problémy (rozuměj pro Beneše, ne pro oba naše národy). Štefánikovou smrtí se posílila převaha liberálních realistů v zahraničním odboji. Neboť ti, co nakonec po jeho smrti zůstali, byli realisti.

    Vítězství zaharaničního odboje se datuje přece dnem 28. října 1918. Kdo tedy “zvítězil” toho 4. května 1919 zavražděním generála Štefánika? Při každém podezření z vraždy se nejdříve zjišťuje, kdo mohl mít z jeho smrti prospěch. Peroutkův článek mohl být také indicií k usvědčení organizátorů zločinu.

    Sestřelení generála Štefánika – likvidace posledních svědků ještě po roce 1945.

    Po sestřelu italského letadla Caproni s generálem Štefánikem, po výsleších po květnu 1919, začali za záhadných okolností umírat vojáci, kteří přiznali, že se zúčastnili střelby. To se dozvěděli Jiří Forman z Plzně a Oldřich Fořt z Litomyšle, oba v tu dobu pracující v Praze. Když vypozorovali, že i oni jsou sledováni, uprchli jedné noci do Paříže. Tam se živili až do roku 1938 malováním pokojů.

    Teprve po odletu Beneše z Prahy do Londýna, odvážili se vrátit domů. Zde zjistili, že až na další dva, jsou už jen poslední čtyři dosud žijící z jednotky, nasazené tehdy k sestřelení letadla. Při pátrání po těch známých zjistili, že například jeden z nich, Bohumil Raiman, zemřel už v roce 1930 v Proseči za nevysvětlitelných okolností.

    Ale hned v květnu 1945 po návratu Beneše do vlasti, byli tito poslední 4 pozatýkáni a se svými vědomosti jako retribuční izolováni za zdmi věznic.

     

    Ale nemluvili, věděli už co by následovalo. Takto aspoň přežili.

    Jiří Forman z Plzně – 16 let
    Oldřich Fořt z Litomyšle – 16 let
    Lesní inženýr Starý – Slovák – 20 let
    Karol Murgaš – Slovák – 20 let

    Dr. Štefánik jako prozíravý státník

    Oproti nazorům Masaryka a Beneše prosazující neutralitu, která byla vlastně přímou pomocí počínajícímu bolševismu, měl generál Štefánik v roce 1918 na Sibiři k legionářům projev, který ho kvalifikuje i jako prozíravého státníka.

     

    Mimo jiné řekl:

    Bolševizmus je popieranie demokratizmu. Bolševizmus kričí a reve, demokracia myslí, poučuje a přesvědčuje.
    Bolševizmus sťahuje bližnému s tela kožuch, demokracia šije plášť pre všetkých, i pre chudobných.
    Bolševizmus poburuje najnižšie pudy, demokracia apeluje na česť a svedomie.
    Bolševizmus dává ĺudu pálenku a dýku, demokracia kladivo a pluh.
    Boľševizmus hádže protivníka do mora, vytahuje ho zo žalára a ubíja ho, demokracia lieči, prípadne trestá a napravuje.
    Bolševizmus kupuje duše za výhody tvorí strany banditov a sektárov, demokracia zaručuje účasť všetkých na výhodách a právach.
    Bolševizmus je rozklad, bieda a hlad. Demokracia tvorí, je základom normálneho života a blahobytu.
    Bolševizmus je oslňujúcí záblesk traskaviny, demokracia žiarivý maják spásy.
    Bolševizmus je nepriateĺom ĺudstva a musí sa proti nemu bojovat.

    Beneš o demokracii jen žvanil – dr. Štefánik ji chtěl praktikovat! Vývoj vedoucí k našim národním katastrofám dal dr. Štefánikovi za pravdu.

    K sestřelení generála Štefánika soudruzi mlčeli. Byl antibolševik.

    Historie se velmi často píše cenzurováním událostí, opakováním lží nebo mlčením o nepohodlné pravdě. Na příklad jak na letišti Vajnory u Bratislavy shromážděný lid slyšel střelbu a v zápětí viděl Štefánikovo padající letadlo z výšky už jen asi 100 m během přistávání.

    Tak to také ve zprávách přinesla většina novin. Pak bylo “doporučeno” mlčení, trvající dodnes. Poněvadž šlo o generála Štefánika, zavilého antikomunistu, soudruzi za jejich 40 let neměli zájem se exponovat pro pravdu.

    Ještě dnes, historik zatížený bývalou hradní poddajností nebo národně-socialistickou legitimací, když už střelbu a zřícení nemůže popřít, pokouší se zločin “vysvětlit” závanem větru. Nebo náhlou nevolností generála Štefánika, který ze vzrušení z návratu do vlasti údajně mohl omdlít, padl na řídící páku a tím strhl letadlo do propasti.

     

     

    Dokonce úmyslnou sebevraždou Štefánika za zoufalství z časté nemoci a že mu prý bylo lhostejno, že zaviní smrt ještě dalším třem členům posádky. Nebo připouští, že ta střelba, kterou slyšelo na tisíce shromážděných občanů, sice byla, ale prý někde v dáli na maďarském území. A dalšími podobně trapnými blekotinami se vrtichvosti snaží zdůraznit nevinnost Beneše, zodpovědného za tento zločin.

    Také krysy, zahnané do rohu, při hledání možnosti úniku, se vztekle brání vyskakováním, kousáním a drápáním. S jejich “pravdou” zakrývanou zdánlivou seriozností intelektuálů a pánů profesorů je to jako se šídlem v pytli.

     

    Tak svět odplácí

    Masaryka a Beneše jako politiky udělal Štefánik. Až do setkání s ním byli jen součástí hejna, jež obletovalo dohodové štáby. Když ve Francii byla dne 21. srpna 1914 založena rota Nazdar a o den dříve v Kyjevě ustavena Česká družina v ruské armádě – v tu dobu byl Masaryk pořád ještě ve Vídni.

    Byl to Štefánik, který po jeho příchodu na západ oba dva uváděl k představení tehdejším vlivným. Všechna memoranda před tím, která Masaryk psal čelným osobám dohodových států, zůstávala nezodpovězena. Jméno jim udělaly teprve legie a dr. Štefánik, Slovák, francouzský občan a generál, zakladatel našich italských legií, snoubenec italské princezny a tak dále..

    Zdroj: Černá kniha minulosti; autoři Zbyněk Ludvík jáchymovské KZ-číslo 02480, Václav Bureš jáchymovské KZ-číslo 13244 a jiní. S laskavým svolením autora knihy Zbyňka Ludvíka uveřejněno na webu Atllanka (Václav Bureš již bohužel zemřel v roce 2000)

    Sepsal Viktor Malý

     

    Doslov od Atllanky

    Dlouho jsme váhali se zveřejněním tohoto článku – jeho podoba má totiž dost prvků zavánějících konspirací. Třeba to konspirace je, netušíme.., a těžko někdo po uplynulých letech prokáže skutečnou pravdu.

     

    Když ale zapomenete na konspirace a přijmete tento text jako jedno s možných vysvětlení naší novodobé státní historie, zjistíte jak úžasně ta kolečka okolo Beneše, Sovětů a bolševismu do sebe zapadají – a proto tu ten text je. Jeho cílem je zaujmout a přinutit naše „dané a neměnné pravdy“ k ústupu a zlenivělý mozek donutit opět ke svobodnému myšlení.

    Protože svoboda je k ničemu jedinci, kterého za kus žvance odnaučili páni myslet.

    A právě historie nás učí, že ptáci, zvířata i lidé se často dobrovolně navracejí do svých volier, zoologických zahrad a koncentráků – protože ztratili schopnost samostatně žít. Svět se tak pohybuje ve stále menších kruzích, které nás jednoho dne zcela pohltí.

    Proto čtěte, myslete a bojujte za svou svobodu a staňte se tak konečně pány vlastních osudů a změňte tím pro své potomstvo navždy svět. Kdo – když ne vy, a kdy – když ne teď! Nová levicová a islámská totalita klepe na naše dveře a my je máme pro každého otevřené…

    Nepřehlédněte:

    Černá kniha minulosti ze které je čerpáno u nás nikdy oficielně nevyšla. Je šířena do Česka „samizdatem“ a objednat a zakoupit ji můžete zde: ZLudvik@t-online.de Přijde vás s poštovným zhruba na 320 Kč. Vřele doporučuji všem, co si konečně chtějí přečíst něco jiného, než komunistické vyprávěnky, o své vlastní minulosti. Další neméně zajímavé knihy bojkotované ze strany našich levicových nakladatelů najdete zde, ve Stánku antibolševické literatury

     

    Více zde: http://pigopolach.webnode.cz/news/za-co-pane-boze-za-co-aneb-neco-impresi-nad-kausou-parkanova-vypoved-revizionisty-a-valecneho-stvace-jana-sinagla-na-policii-a-slusny-pan-fischer/
    Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

  • asomtam

    Member
    23. septembra 2014 at 21:27 in reply to: pisaci stroj

    [quote=baronvonschnitzel]

    benjo, teba mi zoslalo same nebo :D 

    dakujem ti pekne za vsetky linky, poctivo ich prestudujem.

    a samozrejme sem budem pridavat fotky z postupu mojej prace,

    tak aby som bol uzitocny dalsim ludom, ktory sa rozhodnu opravit si stroj po dedkovi.

    pozdravujem,

     

    baron von snitzel

    [/quote]

    samozrejme bude pridávať fotky z postupu jeho práce…

    takže práce asi nezačali,alebo len unáhlený sľub zapríčinený únavou z tepla?

Page 3 of 72