benjo
Forum Replies Created
-
to bolo krasne : )))) neboj nikoho si k smrti nevystrasil aby postahoval svoje ponuky z netu. na ebayi kazdej ponuke odratava cas a ked ten uplynie, ponuka zmizne.
historiu toho typka si mozes kuknut tu:
http://feedback.ebay.co.uk/ws/eBayISAPI.dll?ViewFeedback2&userid=detector_who&ftab=AllFeedback
pri kazdom riadku je nahlad ( View Item ) ktory sa na ebayi archivuje 90 dni. myslim ze potom sa uz k obrazkom na tejto stranke nedostanete.
ma tam 723 predajov za cca 4 roky…vsetko veci z rimskej doby. aj ked uvadza svoje “doupě” ako sturovo, nechce sa mi verit ze by to vsetko bolo z naseho uzemia alebo ze by to nasiel len jeden clovek. vsak tam ma stovky a stovky predmetov. aj ked zvacsa same mince a broze, ale niektore veci su tam celkom zaujimave.
-
rootor, viem ze si “ziskal” informaciu na sberatel.com, ale to ze ta tacka je na prstene uz bolo spomenute hned v prispevku #7. pre mna je to od zaciatku bud na sperky al. popolnik. a kedze si pisal ze to bolo pouzivane ako popolnik ( #56 ), nebolo uz co riesit. dane tvrdenie uz teda neplati?? ak to neplati, tak sa mi verzia s tackou na sperky na nocnom stoliku paci samozrejme najviac. a to ze je to vylucne na snubne prstene…hm, neviem. az tak jednoznacne vyuzitie by som tomu nedaval. vyhladavat uz zrejme nie je co, tak som este skusil napisat do R&F ci k tomu nevedia nieco, ale odpoved som zial nedostal.
-
Stangenglas – vysoky, stihly pohar prevazne na pivo; valcoviteho tvaru, prip. aj mierne konickeho ( kuzeloviteho ); zvycajne na “podstavci”; zdobeny emailom ci vonkajsimi spiralami zo skla. vseobecne jeho vyrobu datuju, ako si pomenul pri svojom pohari, zvycajne do 16.-17.stor. a hlavne do Nemeckla ci aj Holandska. zname su z tzv. Waldglas, skla so zelenym nadychom, vyrabanym zrejme / alebo vacsinou v juznom Nemecku.
ma viacero variant ako napr. bandwurmglas – spiralou, resp. spiralami zdobeny pohar, neskor prisiel tzv. passglas (16.-18.stor.) – ( pass = “passé” or “passen”, cize podat (dalej) ) prevazne valcovity pohar s horizontalnymi spiralami / prstencami, ktorymi bol pohar rozdeleny na diely…sluzili na pobavenie medzi ludmi, ked kazdy musel odpit len po nasledujuci “prstenec”, linku na pohari..potom sa pohar podal dalsiemu a tak dalej az kym sa vsetci neozrali. nechutne,ale na tu dobu mozno jedna z top fun zabaviek, ked uz nemohli panelak pozerat v tv.
som zvedavy na kvalitnejsie fotky. ale sasha ti dal podla velmi dobru indiciu a asi budem tiez za to, ze je to replika. tenkostenny, vysoky pohar co sa dozije 400 rokov…fuuu. to by bolo… keby islo o original tak velkaaa skoda tej praskliny.
este pridam jednu fotku co som hladal vcelku dlho ( niekolko hodin ), ale tak snad o to viac potesi.
zdroj:
konkretne: http://www.art-glas-else.de/gallery.php?akce=obrazek_ukaz&media_id=197
+
nieco z ebay-u ( ten nesmie chybat :-)) – len tu nie je 8-stenny na vrchu ale okruhly
+
http://www.glashaus-spiegelberg.de/katarepl.html je tam aj stangenglas takmer na konci. aj passglas o cosi vyssie.
-
tym porovnavacim obrazkom netvrdim ze je ta replika je to iste ako mas ty!! len aby si videl ze napodobenin je vela a kvalitnych, tak aby si bol opatrny v ocakavaniach aj v usudkoch ;-) – uz ked pises ze nie ste hlupaci. vsak to netvrdi nik. ale nie je hanba sa dat nachytat Majstrom sklarom. a na rozuzlenie hadanky budes potrebovat aj Pana odbornika. ja by som tam iste hladal nerovnosti po povrchu ci nepravidelne bublinky v skle… ale to si len asi myslim ze tak ma vyzerat stare sklo :)
-
ani ja tu nechcem rozbabravat taku hlupost… ale ja som sa ozval kvoli tomu ze gaboj zdvorilo podakoval harpovi za nieco co mi prislo ako nezmysel. keby to neurobil tak sa ani neozvem.
-k tej truhlici len tolko…ja sa nehadam ze niekto nazve cestovny kufor ako travelling chest. ano…ale pre mna je to ako nazvat trebars botnik skrinou na topanky.
-a k tomu deleniu podla farby asi tolko…opytas sa blondiny “ake ma auto”…blondina “modre”. zdrziavam sa dasieho komentaru k tomu.
-k tomu poslednemu..ja myslim ze tie lodne kufre, co sa tyka vzhladu, sa delia hlavne podla tvaru toho veka, neviem preco si myslis ze nie
– nemam rad detske hadanky kde odpovedou moze byt tisic veci…podla mna je to tatransky kamzik s trickom adidas bez jednej nohy a neprehadas ma ;-) aj ked logicky by to mali byt ti dvaja cernosi stojaci spolu vedla seba…
-
k tomu datovaniu kufra od gaboj by som povedal ze ide o obdobie 1870-1920 kedy sa na flat-top lodnych kufroch pouzivalo listovanie. v obdobi 1890-1950 sa vyrabali flat-top kufre bez listovania
http://www.eagletrunks.com/antiquetrunkhistory/trunkhistorystyles.html
poznamka k tomu flat-top kufru co som pisal vyssie – podla toho co pisu nemusi ist vylucne o plochy vrch, moze byt aj mierne zakriveny/zaobleny
-
[quote=pipo]
Sak si rozumieme, aj ked nie celkom spisovne a tiez bez dlznov, makcenov a inych zbytocnosti. Co je “ol’ “, tazko povedat a este tazsie predpokladat, ze skratkou trojhláskového slova “old” je dvaapolhláskové “ol’ ” aj ked sa semotamo vyskytne.
Pikantne na tom je, ze debata sa toci okolo “kufra”. ktory kufrom vobec nie je. Sami amerikanci pisu “A trunk, also known as a travelling chest…” po našom “Trunk, tiez znamy ako cestovná truhlica…”, pričom slovo “chest” mozno prelozit aj ako debna alebo bieliznik. Bola sucastou batoziny (bagaze) pri dlhodobých cestách, podobne ako kufor, používaný pri krátkodobom cestovaní.
[/quote]
tak ide o to pomenovat veci spravny slovom..nie niecim nekonkretnym typu “vsak si rozumieme”. podla mna ten nazov od harpa je velka nepresnost az somarinka. a slovo chest ( truhlica ) by som tiez nepouzival. ak si pipo cital tu wikipediu tak je tam neskor pisane “Trunks are differentiated from chests by their more rugged construction due to their intended use as luggage, instead of the latter’s pure storage.” cize trunk nie je chest! chest je u mna truhlica len na uskladnenie veci, napr. na poklad, cennosti, satstvo atd. trunk je vacsi, robustnejsi a sluzi na prepravu batoziny.
ak hladame nazov tu spominaneho kufra, a budeme verit rozdeleniu lodnych kufrov ako je uvedene na wikipedii, tak je to jeden z tychto nazvov: “Jenny Linds, saratogas, monitors, steamers (or flat-tops), barrel-staves, bevel-tops, wardrobes, dome-tops, barrel-tops, wall trunks, and even full dresser trunks”
– preklad do slovenciny pre vsetky tie “odrody” kufrov bude zrejme komplikovany a lepsie je asi pouzivat anglicky nazov.
podla mna tu teda ide o klasicky tu ide o klasicky steamer trunk ( flat-top, cize plochy na vrchu ) – lodny ( doslova,podla vtedajsej prepravy – parnikovy ) kufor.
-
[quote=harp]
V pripade tvojho kufru sa jedna o tzv. ol trunk / oil trunk – cierny kufor.
[/quote]
mozno som z tych co potrebuju veci vysvetlit 2x…. chcem sa preto opytat harpa odkial prisiel na ten nazov kufra??
viem ze si tu michal daval dokopy nieco o lodnych kufroch a iste vies o nich viac nez ja. ale podla mna oil ( cize olej po nasom ) trunk ( kufor ) je trochu viac nez podivne spojenie. ty si sa stretol s takym pomenovanim? a ak ol trunk pokladas za skratku od oil trunk tak by som bol tiez skepticky. samotne slovo OL neviem co je. podla mojej skromnej anglictiny by to skor pasovalo na slovne spojenie ol’ trunk, kde ol’ znamena, pisane skratene, old. dokopy old trunk = stary kufor. a to teda za nazov kufra nepokladam.
to ako si k tomu anglickemu “akozenazvu” dohodil to spojenie cierny kufor uz ani nechcem vediet, lebo tam spojitost nevidim ziadnu. ak by sme zacali zaradovat lodne kufre podla farby tak by sme boli asi prvi na zemeguli.
-
Carl Zewy (Austrian, 1855 – 1929)
cenu aj povod nech skusia ini…ako vzdy moze to byt aj reprodukcia. takto sa to neda poznat.
-
[quote=Sasha]
Pretože prvým kritériom pri oceňovaní predmetu zberateľského záujmu je práve vek
[/quote]
nie prilis velky suhlas z mojej strany Sasha. MENO VYROBCU, PRÍBEH PREDMETU a RARITNOST…to robi cenu. mozem sa vykaslat na tisic rokov staru rarohu od pra-pra-pra-atd-stareho rodica, radsej budem mat doma 50 rokov stare nohavicky od marilyn monroe.
mimochodom tvoj posledny prispevok je tiez dezinformacia…nie su to rozbite husle len tak, sucho opisane a podane do jednoduchej vety… arman staval svoje umenie (o.i.) prave na zaklade svojskeho stylu, kompozicie rozbitych ci nahodne usporiadanych veci.
krpic by si teda mohol mysliet z tvojej vety, ze jeho husle, kedze su vcelku a vekom su mozno aj starsie, maju vyssiu hodnotu ako 185.000 euro.
p.s. ohladne armana: pre mna aj tak nepochopitelne umenie v style “hod o zem a pozmetaj na kopu”. ale s jeho podpisom by som bral veru cokolvek…heh, snivajte s nami.
-
diiky za mile slova Sasha :)
nepisal som vlastne nic ohladne toho co by mohlo upresnit datum vzniku tych husli..bola to len ciste doplnkova infomacia k tomu co si sem dal..ze dane oznacenie tovaru sa 1.krat objavilo prave v danom anglickom nariadeni/zakone.
pises ” V prvom rade ešte som nepočul, že by anglický parlement vydával pre Nemecko zákony. V Nemecku nejestvovala legislatívna norma, ktorá by ukladala výrobcovi akokoľvek značiť výrobok.” – no ano, mas pravdu, ani ja som o takom cosi este nepocul..ale made in germany vymysleli nepriamo prave anglicania…bola to ochrana ich vlastnych vyrobkov, kedze nemcov podozrievali ze kopiruju ich vyrobky. takze ziadny nemec ale anglican si vynutil u DE vyrobcov oznacovat takto ich vyrobky. neviem do akej miery sa to zo zaciatku uplatnovalo pri dovoze DE tovaru do GB. a asi taku nalepku nemci zo zaciatku ani nedavali na exportny tovar do dalsich krajin sveta. samozrejme… made in germany sa stalo rychlo znackou kvality a DE vyrobcovia ju zacali pouzivat aj dobrovolne. co uz sa dialo neskor si napisal ty.
pripadalo mi zbytocne taku banalitu rozpisovat na zaciatku tak podrobne
-
http://www.inforoznava.sk/infoservis/krasnu-horku-vratia-do-roku-1817
to je clanok z 10.6.13:
chcem sa opytat…murarov – neviete preco sa na tie koruny rozhodlo dat :
“Na hrade momentálne prebieha príprava na premurovávanie požiarom narušených korún murív a ríms. Použitie tzv. „horúcej malty“ , ktorú predpísali pamiatkari na premurovanie korún, bolo po viacerých rokovaniach vyhodnotené ako menej vhodné. Ako rovnocenná náhrada bola navrhnutá (a následne projektantom a pamiatkarmi schválená) vápenná malta bez hydraulických prísad produktovej rady Tubag – quick mix, ktorá sa na rekonštrukcie historických objektov v Európe bežne používa.”
je to kvoli zatazi ktora bude posobit na korunu muru/na maltu?? teda ci je odolnejsia pri tlaku zvolena varianta alebo co? ci to s tym nema nic spolocne??
-
“made in germany” sa ale objavila prvy krat uz v r. 1887 pri dovoze do velkej britanie – The Merchandise Marks Act 1887: With Special Reference to the Importation … (1888) http://archive.org/stream/merchandisemark00payngoog#page/n73/mode/2up/search/germany str. 62
-
neviem ako pozorne pozeral dotycny tie clanky, ak vobec, tak popripade doplnim…( aj ked ide o kvalitu ) ze modely Médio-Fino a Compagnon boli od nich najznamejsie, najbeznejsie a zaroven jedny z tych najlacnejsich. ak je tam take poskodenie tak pripadnu opravu by som si rozmyslel. k cene zachovalych sa priblizia uz iba ak ich das pozlatit.
..ako Compagnon boli oznacene nielen klasicke husle ale aj detske husle a aj violy ( cosi vacsie od husli ).
vsak maju na nete aj katalog: cca od str.48 http://www.luthiers-mirecourt.com/thibouville1901_1.htm
..este jedna zaujimavost: “by the early 1900s the JTL “factory” employed over one thousand luthiers and produced more than one hundred fifty thousand violins, violas, cellos, bows and other instruments each year”
asi by som sa nebol ani ozval k tomu keby som necital o tom rusovi ktory ich a_ko_ze kupil. k tomu si sa ako dopracoval vlcik?? :)
-
K tomu vyrobcovi fajke… je to typ štiavničky…ale ci aj bola vyrobena v BS to by sa uz tvrdit tak lahko asi nedalo. Ja som to meno vyrobcu nasiel presne na tej stranke kt.uviedol Porsena ( vsak aj Lubica odfotila screen z tejto stranky ), link som schvalne neuvadzal kedze sa tam da docitat ze jacob reinitz sa nevie kde mal dielnu a hladal som k tomu este nieco. Skusil som sa opytat v ludi z Pipe Club Nitra, ale odpoved tiez nepoznaju. P. Straženec od nich k tomu napisal toto: „Je to veľmi zaujímavý kolok výrobcu, o ktorom nemáme v klube žiadne informácie a preto Vám neviem presne odpovedať na Vašu otázku. O fajkároch v Banskej Štiavnici máme celkom slušné informácie, no o takomto sme žiaľ nepočuli. Výrobcovia fajok si kradli navzájom formy, takže to môže byť výrobca fajok z celého územia Rakúsko – Uhorska.“
Apropo…pyta sa ci moze pouzit tvoju fotku na ich stranke. Ak ano, napis pls ze s tym suhlasis, prip. mu preposli aj lepsie fotky toho co si nasla priamo na jeho mail strazanec@gmail(bodka)com, mozno aj lepsi detail na ten kolok z fajky..
neico z tej stranky academia.edu:
Tyto dvojdílné dýmky jsou většinou válcovitého tvaru nebo hraněné víceboké. Nejběžnější typ představují dýmky s plastickým mušlovitým ztvárněním spodní části hlavičky.
.
Problematika identifikace banskoštiavnických dýmek spočívá především včastém napodobování a plagiátorství oblíbených tvarů zdejších výrobků včetně podob kolků identifikujících výrobce a místo výroby. Po zániku některých rodinných dílen docházelo také k odprodeji sady kolků jinému výrobci. Bylo tak využito dobré pověsti takových výrobků a nějaký čas mohly být dýmky vyráběny v jiných dílnách. Tímto poměrně nepřehledným způsobem byly propojeny především dílny na Slovensku a v západním Maďarsku. Některé rodinné dílny, které jsme již schopni přiřadit např. ke konkrétním maďarským výrobním centrům, značily část výrobků sice pod svým jménem, avšak místo výroby uváděly v Banské Štiavnici (především v německé verzi Schemnitz, případně v maďarské verzi Szelmeczen, Szelmeczbánya).
.
Četné dílny vznikaly vprůběhu 18. století av19. století zvláště na území maďarského Zadunají a města jako Debrecén,Pápa, Bonyhád, Körmend nebo Vasvár se stala výraznými konkurenty, často i plagiátory banskoštiavnické produkce. Tato situace byla dána, mimo důvody zmíněné výše, také přesuny dýmkařů mezi jednotlivými městy.
.
Další jména se dosud nepodařilo s jistotou přiřadit ke konkrétním místům výroby: IGNATZ FRIDMANN, LEOPOLD GROSS,FRANZ KOCH,G. KOHN,L. LINES, JACOB REINITZ, S.STEINER, LORENZ WINKLER (Nagy 2000; Harman – Šteffek 2008; Bielich – Čurný 2009).
.
Taktiez sa tam pise ze stiavnicka bola napodobovana dokonca az v taliansku. Je o tom zmienka aj na FB https://www.facebook.com/media/set/?set=a.131730833577955.35067.101191206631918&type=1 – dokonca tam je uvedeny reinitz ako vyrobca z BS ale aj ked sa tam odvolavaju na nejake madarske zdroje neviem do akej miery sa da tomu verit.