[benjo]

rehanek uz raz na obnove spomenuty bol http://www.obnova.sk/diskusia/napojova-skrinka – obraz Na trhu ( z r.1920 ) a na nete sa daju najst na predaj obrazy od tohto autora ( cez SOGU ) ako Baca s ovcami ( okolo 1950, olej na kartóne ), Do kostola ( olej na plátne ) ci Zensky akt na morskom pobrezi ( olej na kartóne ) a Kytica – tie dva posledne niekto akurat predava

takze…. “zrejme” maloval olejomalby niekedy 1920-1950

vie niekto doplnit este nieco? podla skusenosti sa to tu vsak s informaciami o maliaroch/obrazoch prilis nejde prethnut 

[benjo]

Tak pokračujeme

Ešte som nazrel do Anglicka, kde to majú vcelku bohaté čo sa týka kominárskej šťasteny. Všeobecne tam považujú za šťastie predovšetkým kominárovi potriasť rukou, alebo ním byť pobozkaný ( to platí zrejme ale len pre ženy  ).
Vznik o tom, že kominári prinášajú štastie už tu bol spomenutý v súvislosti s Máriou Téreziou ( bol to český článok ), v Anglicku to majú spojené zase s ich panovníkom..
Ich legenda rozpráva o tom, ako v Anglicku v 18.storočí pes, ktorý vbehol pred koč kráľa Juraja II. splašil kone a ako jediný, kto rozbehnutý koč aj s koňmi zastavil, bol istý kominár, čím kráľovi vlastne zachránil život. Ako odmenu za jeho dobrý skutok kráľ rozhodol, že so všetkými kominármi sa bude zaobchádzať s úctou a budú považovaní za nositeľov šťastia.

Ďalšie tradícia hovorí o kominárovi, ktorý sa pošmykol a spadol zo strechy. Zachytil sa však na žľabe a začal kričať. Zachránila ho mladá žena, ktorá na neho dosiahla cez okno a pritiahla si ho. Zamilovali sa do seba a neskôr sa zosobášili. Od tej doby, je kominár na svadbe považovaný za symbol šťastia.

http://www.happysmilingchimneyservices.co.uk/Lucky_sweep.html
Do dnešných dní sú v Anglicku kominári pozývaní na svadby, aby prišli potriasť rukou ženíchovi a pobozkať nevestu – “good luck kiss“, čo im má zabezpečiť dobrý štart do šťastného manželstva. Mal by byť v tradičnom viktoriánskom kominárskom odeve a mladomanželom odovzdá aj certifikát o kominárskom šťastí a malý darček ( spomínaný je napr. malý kominár z uhlia ).
Niekde som sa dočítal, že sa neveste dávali dva dary – minca pre bohatstvo a kus uhlia, aby hrial srdcia novomanželov. Ale tieto „veci“ okolo tej ceremónie sú určite kade-tade po krajine o niečo pozmenené.

O tých anglických zvyklostiach sa na nete toho nájde viac:

Je tiež veľkým šťastím keď zbadáte kominára cestou do kostola a ešte väčším keď zbadáte kominársku kefu vynárajúcu sa z vrchu komína. Je tiež považované za šťastie dotknúť sa kominára najmä skoro ráno a byť pozdravený kominárom nesúcim prasiatko na Silvestra http://www.jamesthesweep.co.uk/The-history-of-Chimney-sweeping.asp. Dokonca tam mali kedysi aj zvyk, kedy kominár ťahal na Silvestra ulicami mesta prasa a ľudia mi dávali malú sumu peňazí za to, že, si vytrhli pár chlpov z prasaťa a niečo si pri tom priali http://www.wellerschimneysweeps.com/?page_id=394.
Ďalšie anglické tradície hovoria o vojakoch, ktorí si nosili malé kúsky uhlia do bitky, čo im malo zabezpečiť prežitie a námorníci, ktorí si dávali uhlie do svojich vreciek, pokým boli na mori.

Kominári sú v Anglicku, ale aj Nemecku, Rakúsku alebo Írsku často spojovaní s radom ďalších symbolov šťastia, ako sú prasiatko, ďatelina/štvorlístok, podkovy či vrecia s peniazmi. Na vyobrazeniach ich sem-tam sprevádza aj červená muchotrávka.
Každopádne sa kominár spája so šťastím asi fakt po celej Európe, vrátane Francúzska, Nemecka, Maďarska, Cypru, pobaltských krajín, Škandinávie, Balkánu či Rusko – posledné tri menované oblasti majú tradíciu kominárovi gombík dokonca odtrhnúť http://www.paphosluckychimneysweep.com/chimney_sweep_tradition.html. Narazil som na článok kde sa jeden ruský kominár prestal obliekať do klasickej uniformy len kvôli tomu, že mu mizli gombíky http://www.sptimes.ru/index.php?action_id=2&story_id=6441.  

[benjo]

skoda ze je to skor tienidlo ako svietidlo. ale klobuk dolu, velmi pekne na kukuc

[benjo]

zmocnuje sa ma velka obava az strasidelny pocit vzdy ked pocujem ze do kin ide novy slovensky “film” , no nic, nechajme sa prekvapit http://www.facebook.com/pages/attonitas/283902604956316

inak podobnych strasidelnych kulis ako radvan.kastiel mame na svk dost vela… mozeme tocit filmom ako v bollywoode

[benjo]

prepac pipo :) ale tvoj koment bol minimalne dvojzmyselny… prve co mi napadlo ze ci si ho nahodou nechcel podpichnut ze to bolo kradnute “rovno z cintorina”. sme tvory emotivne..chapem mr.keramicke kachle ze tak reagoval.

tie dva mensie kusy budu mat iste obmedzene vyuzitie,ale ten dlhy kus je nahodou slusna dekoracia.. vedel by som si to predstavit v zahrade aj na terase ale aj v interieri, nieco k tomu postavit ci nechat obrast kvetmi.skoda aj predavat. a zvysok skusit hodit na inzerat.

[benjo]

myslis ze hned to druhe priezvisko – talianske – je pozostatok tych priselcov z IT este dakedy spred niekolkych storoci? ak ano, tak potom im to remeslo v rodine vydrzalo pekne dlho. ( iste ze to mohol byt len niekto kto sem prisiel cca 80 rokov dozadu,,,po matrikach kvoli tomu behat nebudeme ). ale zaujimave ze sa to tam objavilo.

pozeral som kolko tych registrovanych kominarov vlastne existuje dodnes…su to len prevzate informacie z netu,ale budeme im verit kedze ide o rozhovory s kominarmi – v R.2008 ich bolo cca 170 a v r.2010 uz len 155. este cca v r.2000 ich bolo vraj 208 a v minulom storoci ( co je siroky pojem, ale logicky to bude asi skor prva polka stor.) spominaju ze ich bolo 1100.

http://www.novaera.sk/clanok/382/kom-kom-kominr-kedy-si-sa-umval/

http://presov.korzar.sme.sk/c/5590786/kominar-varuje-pavucina-v-komine-moze-sposobit-jeho-prasknutie.html

[benjo]

hadam ma neukamenujete ked sa opytam ako vkladat obrazky pomedzi text (mozno sa uz na to niekde niekto pytal,len som to neobjavil ). pokial to teda ide. hm?

[benjo]

O tom kam sa kominarstvo vlastne dopracovalo v modernej dobe a o zvyklostiach v spojeni s kominarmi je zaujimavy clanok aj tu http://www.coop.cz/magazin/4_2000/kominicke_stesti.html. Snad nebude prekazat ze je to v cestine:

Kominík odjakživa platil za symbol štěstí. Kdo ho potkal na ulici, honem se chytal za knoflík, aby si to štěstí pojistil na delší dobu. Ještě účinnější prý bylo rovnou si na kominíka sáhnout! Jenže co bylo, to bylo. Schválně si zkuste vzpomenout, kdy jste naposledy kominíka umouněného od sazí potkali vy?
Se štětkou v ruce ho na střeše při vymetání komínů zahlédnete opravdu málokdy. V posledních letech, kdy se v širokém měřítku v soukromém i průmyslovém sektoru přechází na ekologicky výhodnější systémy vytápění, komíny namísto vymetání soudobí kominíci především vložkují speciálními materiály. Do černého se už takřka neoblékají. Na vložkování komínů jim stačí obyčejné montérky. I revize kouřovodů se zmodernizovaly natolik, že komín dopodrobna monitorují průmyslovou kamerou, aniž by se přitom sami umazali.

Upřímně řečeno, pouze klasické vymetání by dnes na obživu rodiny stejně nestačilo. Není to služba výdělečná, takže není divu, že dnešní kominická profese je vskutku v mnohém odlišná od klasického vymetání a rychle se přizpůsobila novým topným médiím. Také někdejší přesně vymezené kominické rajóny už neexistují. Rozpadly se s převodem koncesovaného kominického řemesla do kategorie volné podnikatelské živnosti. Podle informací ze Společenstva kominíků a kominického cechu v ČR se v současné době údržbě kouřovodů v celé republice věnuje kolem 800 podnikatelů.
Ti starší mezi nimi tvrdí, že majitelé rodinných domů o pravidelné čištění komína dnes zrovna moc nestojí. Kominíka od sazí spíš od dveří odhánějí, než přivítají. Už dávno přestali věřit pověrám našich babiček, že s kominíkem vchází do domu štěstí. A o předpisech, podle nichž by měl být komín pravidelně vymetán, nemají lidé většinou ani potuchy. Vždy před začátkem topné sezóny se pár lidí, těch starších, sice ozve a objedná si vymetení komína, ale jsou to skutečně výjimky.

A tak zřejmě budeme o klasickém kominickém umění a o kominících černých od sazí slýchat už jen z nostalgických vyprávění starší generace, která ještě pamatuje kominíky, jež obcházeli stavení s koulí, štětkou, kominickým klíčem a šornou (plechovou škrabkou na tužší usazeniny) a umouněnýma rukama vypisovali do kominické knihy záznamy o právě provedeném vymetení komína. Na prahu svého obydlí lidé kdysi kominíky vítali s úsměvem a rádi s nimi ztratili nejedno vlídné slovo, nabídli třeba lívanec nebo hrnek teplé kávy. A vůbec nevadilo těch pár sazí na schodech, v předsíni nebo kolem kamen, které tu po kominíkovi zbyly…

Inu, časy se mění. Dnes už ani není kde sehnat novou kominickou uniformu. Jedině si ji nechat ušít na zakázku. A stejné je to s příručním náčiním. A pak se divte kominíkům, že na střechy raději lezou s průmyslovou kamerou! Mimochodem, možná i vás překvapí, že se dyftýnová kominická kombinéza nikdy neprala. Vždycky se jen od sazí řádně vyprášila, aby ji kominík mohl příště obléci nanovo. To proto, že kožené nášivky na loktech a ramenou, které chránily před odřeninami, by se při praní srazily tak, že by kombinéza byla rovnou na vyhození. Takhle prý vydržela zhruba rok, než už byla rozedraná a kominík “nafasoval” novou.
Trochu naruby je to i s oním “saháním” na kominíka. Pointa tohohle zvyku se prý původně vztahovala k pravdomluvnosti kominíků. Mezi těmi se traduje, že když Marie Terezie jednou na zámeckém dvoře potkala dvorního kominíka, zeptala se ho, zda řádně prosmýčil všechny zámecké komíny. (Tehdy to bývaly komíny průlezné.) Jeho kladnou odpověď si nekompromisně na místě ověřila tím, že rukou přejela jeho vestu, a když dlaň zůstala černá, odpověděla “mouřenínovi”: “Máš štěstí!”
Bývalo také zvykem, že při vymetání komínů koncem roku rozdával kominík kalendáříky s nejrůznějším přáním. Většinou tam stálo: Hodně štěstí v novém roce přeje Váš kominík!

p.s.: antiK na tie tvoje dievcata-kominarky si v ich dobe pre statie siahlo iste kopec chlapov ;-)

p.s.2:  uz ked som zasiel do tej cestiny tak si mozme spomenut aj na jiriho wolkera.. a kto chce moze si spomenut aj na johnnie walkera, co nie je tiez zla volba
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jiri-wolker/o-kominikovi-pohadky.html

[benjo]

Pekna tema a ta historia kominarstva ma celkom zaujala. Skor vsak vseobecne ako len na uzemi svk. Na stranke komory kominarov slovenska http://www.kks-sr.sk/  je spomenute ze.. „Najstaršie správy o kominárstve pochádzajú zo 14. storočia, kde približne asi v roku 1313 v talianskej Biazense boli zriadené riadne kuchyne a izby s ko¬mínmi. Spoľahlivé správy siahajú do roku 1347, kde podľa nápisu v Benátkach boli objavené nápisy moltecamíne ( mnohé komíny), ktoré boli zemetrasením zničené. Túto správu potvrdzuje z roku 1348 vo Florencii aj historik Billani. Isté však je, že komíny boli skôr ako vôbec vznikla nejaká kominárska živnosť. Preto sa táto práca vykonávala zo začiatku Ľuďmi, ktorí sa starali o chod kuchyne. Až postupom času a vývinom kultúry sa určité špecifické práce prenechávali špecialistom a tak predpokladáme, že vzniklo aj kominárstvo.“ Dalej to na stranke pokracuje historiou kominarstva u nas.

Este si poziciam z vysie uvedenej stranky nasich kominarov opis vyznamu slova komin: – grécky kaminos, latinsky caminus, je gréckeho pôvodu, ktoré prevzala latinčina a neskôr taliančina. V gréčtine aj v latinčine slovo caminus značilo niekedy pec, niekedy domáce ohnisko, inde zase vyhňu na tavenie kovu. Z historických podkladov sa prvýkrát stretávame s týmto slovom v prvej knihe Herodota, najstaršieho dejepiscu, v kapitole 179, kde toto slovo znamená pec. Neskôr sa toto slovo vyskytovalo aj u Homéra, Strabona, tak isto aj u Athenea. No jedno je isté, že ohnisko také, aké ľudstvo poznalo sa postupne zdokonaľovalo a vznikli stojaté kanály viac alebo menej vyhovujúce, ktoré odvádzali dym z tohto ohniska, na ktoré sa preniesol výraz komín a ten zostal v málo pozmenenej podobe až do súčasného obdobia.
Podla wikipedie http://en.wikipedia.org/wiki/Chimney_sweep  spominaju, ze na uzemi Anglicka sa kominy zacali vyskytovat okolo roku 1200, kedy nahradili otvorene ohniska uprostred domu. Spociatku islo len o jednu vyhrievanu miestnost v dome a komin bol velky. Pocas dalsich 400 rokov sa izby stali viac specializovanymi, mensimi a viacero z nich bolo aj samostatne vykurovanych. Kurilo sa drevom a kde-tu aj uhlim, pricom sa pri spalovani na vnutorne strany dymovodu ukladali sadze, medzi inymi aj horlavy kreozot. Co samozrejme vyvolalo potrebu cistenia kominov.
Prilis ma nepotesilo, ze v 18.+19.-tom  stor. boli na uzemi britanie, usa,ale aj talianska, belgicka ci francuzska vyuzivani na cistenie kominov mali chlapci, kedze kominy boli castokrat priuzke na dospeleho cloveka. Okrem odretych kolien a rozpalenych kominov ich urcite najviac nicili samotne karcinogenne, rakovinotvorne sadze. Vidiet takehoto zubozeneho cloviecika na ulici, asi by mi preslo hlavou vsetko mozne len nie myslienka na stastie. Ked bolo treba aby chlapci robili rychlejsie, ci ked dostali trest, clovek kt.ich mal na starosti  ( alebo ich pan )  im zapalil v krbe „pod zadkom“ mensi ohen.

Ta povercivosti o stasti je veru podla krajin mierne odlisna. V anglicku znamena pre nevestu stastie vidiet kominara v den svadby a kvoli tomu si niektori kominara dokonca aj najimaju aby im na svadbu prisiel vymiest komin. Urcite aspon poliaci, slovaci, cesi, chorvati ( mozno aj ini, o kt.ale neviem ) to maju rovnake – chytit si pre stastie nejaky gombik na satach. Aj ked niekde citam ze ho treba posuchat a inde zase ze ho treba 3x pokrutit, nieco si zelat a ak vydrzi, prianie sa splni a ak nie, tak smola. A nemci maju tiez iny zvyk s kominarom ako my, ale so stastim je spojeny tiez, napr. ako maly novorocny darcek pre stastie, marcipanovy kominar dajme tomu.
V davnejsich dobach bolo v nasich koncinach este zvykom, ked kominára zastihol pri praci vecer, aby mu domaci ponukol noclah.

[benjo]

som vedel ze som ti nieco este chcel napisat… ze minca je strieborna, ta cierna patina co sa na nej tvori je normalka… nesuchat, nelestit. drzat v suchu. na cistenie striebra su ine postupy.

[benjo]

Brandenburg-Preußen Friedrich Wilhelm III. 1797-1840 Taler 1803 A ( A = mincovna Berlin )
Este je typ 1803 B ( Breslau )

joachim cena tvojej mince zavisi od jej stavu samozrejme. ta tvoja uz ma lepsie casy za sebou a v tou rozsahu cien by som isiel skor nizsie ako vyssie. mas ju osuchanu, so skrabancami, niektore detaily uz nie je vidno, text na lici ( prednej strane ) uz ide takmer mimo okraj,..  v top stave, ked minca nebola ani v obehu a je ako nova, by sa dala zohnat za tych 875,- eur…potom vsak s kazdym mensim poskodenym leti cena pekne dolu. Podla mna je cena tvojej mince niekde od 90,- do 160,- EUR. Zalezi to vsak aj od kupca…ked ju niekto chce da za nu aj o cosi viac. hrube ceny podla stavu si mozes pekne pozriet aj v tabulke tu http://amadiocoins.com/catalog/coin/4347  – tvoj stav by som dal ako VF ( = very fine, potom je tam este fine, extra fine a uncirculated, cize nie z obehu ( tych kategorii je inak viac, tieto su vsak zaklad ) ).

Inak na nete sa da najst ta minca na vela strankach a urobit si prehlad o cene nie je problem. v praci “trochu” nuda, tak pre porovnanie, komu by sa to nechcelo hladat, som to zoradil zostupne podla ceny :)

875 eur   http://www.ma-shops.ru/pkkmgbr/item.php5?id=16009&lang=en     
400 eur   http://www.teutoburger-muenzauktion.de/index.php?shop-detail-1825
275-325 eur  http://www.ma-shops.com/th-edelmetallkasse/item.php5?id=626
295 eur  http://www.shops.muenzauktion.com/rittig/item.php5?lang=de&id=100424005
160 eur   http://www.ma-shops.de/linnartz/item.php5?id=4238&lang=en&curr=EUR
120 eur  http://www.coinarchives.com/w/lotviewer.php?LotID=1347598&AucID=1237&Lot=2859&Val=aeec8bb29f3cf34e1fdd10dc94b50461
70 eur   http://www.muenzen-ritter.de/49748-brandenburg-preussen-koenigreich-preussen-friedrich-wilhelm-iii-taler-1803-ss.html?___store=gb&___from_store=de

50 eur   http://www.ebay.de/itm/THALER-FRIEDRICH-WILHELM-III-KONIG-PREUSSEN-1806-A-3AWBB07-/270983331825    pisu ze r.1806, ale po kliknuti na obr. je tam r.1803.

[benjo]

tvoj kordík som nasiel len na jednej stranke “naceneny” http://www.armyburza.cz/inzerat/kordik-slovensky-stat kde je na predaj za 7000Kč, teda cca 280 EUR. nakolko je tato cena adekvatna netusim,ale aspon nejaky odhad ako ziadny. 

iste to zavisi aj od stavu a ci to mas s tym  zavesnikom a strapcom.

[benjo]

bolo by dobre sa opytat niekoho na slovo vzateho kto to bude vediet presne urcit lebo tych typov je ocividne viacero

[benjo]

Kordík Slovenského štátu

Kordík pre rotmajstrov všetkých druhov zbraní armády Slovenského štátu s výnimkou letectva

Do výzbroje zavedený predpisom VV roč. 7 z 15.7.1940. typovo vychádza z kordíku pre dôstojníkov, od ktorého sa líši predovšetkým čiernymi črienkami (dôstojnícky má biele), kovovými doplnkami závesníku, ktoré sú z bieleho kovu ( u dôstojníkov sú zlatej farby) a strapcom zo strieborného dracúnu (dôstojnícky je zlatý)
Kordík má rukoväť lisovanú z jedného kusu bieleho kovu, spolu so záštitnou priečkou. Uprostred priečky je z oboch strán slovenský znak v kruhovom medailóne. Črienky sú lisované z plastu, upevnené dvomi nitmi.
Čepeľ dvojbritá kosoštvorcového prierezu, prechádzajúca plynule do výrazného stredového hrotu. Tieto zbrane nikdy niesú značené výrobcom – tým bola firma J.Lichardus, Kovopriemysel Ružomberok Pošva z bieleho kovu, po celej ploche posiata drobnými priehlbinkami, s dvomi pevnými závesnými očkami trojuholníkovitého tvaru.
Závesník z hnedej hladenej kože s dvomi remienkami, karabínkami a oválnymi sponami. Strapec z pololesklého dracúnu ukončený polouzavretým žaluďom hruškovitého tvaru s priemerom 30 mm a dĺžkou 60 mm, na spodnej strane vyložený červeným zamatom

Celková dĺžka s pošvou: 385 mm
dĺžka kordíku: 370 mm
dĺžka čepele: 230 mm
šírka čepele: 24 mm

zdroj: http://www.detektorweb.sk/index.4me?s=show&i=15301&mm=1&vd=1

skus kuknut nedavno pridany inzerat na nete http://starozitnosti.slovenskainzercia.sk/militaria-zbrane/inzerat/1792737-kupim-stare-slovenske-veci-dopyt/ je tam t.č. aj email na pana kt.sa tymto zaobera – on iste k tomu bude vediet cenu, prip.skus nejaky blog ohladne vojenskych zbrani.

podobny vzor tvojej dyky ( len zrejme ten dostojnicky variant ) najdes aj na http://shop.armystore.cz/?akce=detail&zbozi_id=624&oddeleni_id=152

ked sa dozvies nieco ohladne ceny, pripadne nejake nove info, pridaj aj sem..  osobne som zvedavy.

[benjo]

asi to sem prilis nepatri ale tak aspon na kukuc to mozno niekoho zaujme..mna osobne to zaujalo. hlavne ked tie zabozrutske vidiecke kastielikovske zamocky a zamockove kastieliky vyzeraju tak neskutocne skvele http://www.manoirschateaux.com/en/property/?wpp_search%5Bpagination%5D=on&wpp_search%5Bper_page%5D=500&wpp_search%5Bproperty_type%5D=prestige&wpp_search%5Breference%5D=&wpp_search%5Bnumeric_price%5D%5Bmin%5D=&wpp_search%5Bnumeric_price%5D%5Bmax%5D=

p.s.: nema niekto zicat 1 milion eur? :)