palo
Forum Replies Created
-
Adaptácia hradu v juhotirolskom meste Bruneck / Brunico na sídlo MMM – Messner Mountain Museum (Messnerovo horské múzeum) sa uskutočnila v rokoch 2008 – 2011 podľa projektu miestnej architektonickej kancelárie EM2 Architekten.
V múzeu je stála expozícia o ľuďoch, ktorí žijú v horských oblastiach celého sveta.
Potrebné prístavby sú jasne odlíšiteľné, výrazovo rezervované, ale s použitím súčasného architektonického jazyka.
Prístavby vo vstupnej časti sú zhotovené z dreva. Je to materiál s limitovanou životnosťou, prirodzene starne a raz zanikne, rovnako ako múzeum MMM na hrade Bruneck.
Podzemná prístavba je zvonka takmer nepozorovateľná, zakrytá pochôdznou zelenou plochou medzi hradným palácom a hradbou.
Pozrite si fotografie v článku Messner Mountain Museum by EM2 na http://www.dezeen.com.
-
[quote]Vlani začiatkom decembra skolaudovali zrekonštruovaný zámok vo Vígľaši, z ktorého bude luxusný hotel. Prví hostia sa v ňom ubytujú v marci.
Zámok rekonštruovali od novembra 2009 do septembra 2013. Firma Zámok Vígľaš do neho investovala 15 miliónov eur, z ktorých 6 miliónov tvorili eurofondy. V zámku hostia nájdu 120 izieb a apartmánov, kongresovú sálu, reštauráciu, bar, vináreň, wellness časť, ale aj kaplnku, ktorá bola obnovená v gotickom štýle.
Vytvorených bude maximálne 40 pracovných miest.[/quote]
Prečítajte si viac a pozrite si fotografie v článku Denisy Horváthovej “Toto sme dokázali na Slovensku?! Sledujte, ako ruinu zmenili na luxusný štvorhviezdičkový hotel!” z 19. 1. 2014 na vas.cas.sk.
-
[quote]Ohlédnutí za rekonstrukcí chalupy v Kadově. Doporučuji projít si odkazy, které dohledal Martin Cviček.
http://www.chalupylomond.cz/reference-kadov
Z fotografií na stránce stavební firmy je dobře patrné, že objet byl ve velice špatném stavu již před zahájením rekonstrukce. Chalupa evidentně protrpěla “chalupářskou” amatérskou rekonstrukci, která ji hodně uškodila. Řada nevhodných zásahů nebyla při rekonstrukci odstraněna, lze dovozovat, že šlo především o čas, který firma měla.
Co se tedy povedlo? Především je dobře, že zůstaly zachovány proporce stavby – žádné nové “přílepky”, žádné zvednutí střechy, výměna oken za větší apod. To jsou nejčastější důvody zániku hodnotné vesnické stavby. Chalupa si i nadále drží svůj typický vzhled. Nesmírně dobře je, že zůstala malá okna ve štítu, sice členění lomenice neodpovídá přesně typu a rozmístění oken, ale to je jen drobný, akceptovatelný, detail a navíc, tato změna byla provedená již o hodně dříve. I všechna nově vyměněná okna jsou správně volená, v dobrých proporcích.
A co se nepovedlo? Z vnějšku chalupy jsou to především detaily, jenže detaily utvářejí celkový dojem. Ten je trochu rozpačitý, honosná šindelová střecha na stavbě, která vzhledem již odpovídá novějšímu stavebnímu stylu počátku dvacátého století. Střešní okna řešená zcela nevhodně v kombinaci se šindelovou střechou. Střecha tak působí jako rozmar majitelů, kteří zkrátka jen chtějí něco hodně drahého. A především, když už si dali tu práci, proč neobnovili tradiční kabřinec, který na střeše evidentně byl a nyní tam zkrátka vzhledem k typu krytiny viditelně chybí! Na tento typ objektu – při tomto typu rekonstrukce – by nejvhodnější krytinou byla tradiční světle šedá šablona – eternit. Tato krytina se v tomto regionu používala přes sto let!
Velký problém vidím v používání konvenčních syntetických materiálů a pojiv na bázi cementu. To je velice špatné, bude to mít negativní vliv na životnost stavby a také na zdraví obyvatel.
Interiér je věcí vkusu majitelů, měl bych výhrady ke vzhledu a umístění sporáku, ale nezaujatým pohledem jde o stavbu z těch povedenějších. Katastrofa je však krbová vložka v jiné místnosti, to je neoddiskutovatelně špatně. Vložka nikdy nebude mít také vlastnosti jako čistě akumulační stavba, má velkou spotřebu dřeva, menší účinnost, zvláště pokud je propojená s vodou – to je nejhorší varianta, kterou budou muset majitelé dříve či později řešit…
Jak již někdo napsal dříve, kdyby většina rekonstrukcí dopadla “přinejhorším” takto, byl by to úžasný výsledek. Odhlédneme-li od všech nedostatků, objekt zůstal v podobně, která je pro tento region typická – a to je nejdůležitější.
http://www.thermosanace.eu/projekty/clanek/termosanace-krovu-historicke-roubenky
…k termosanaci. Metoda je to dobrá, ale nesmírně drahá (i přes sto tisíc). Je otázkou, zda u opravdu starého krovu, přes sto let staré dřevo, je něco takového nutné. Pokud bude krov v suchu, tak není moc velká šance, že se brouk do tak starého dřeva znovu pustí. Obvykle stačí jen lokální ošetření a je-li zajištěno suché, tmavé a odvětrané prostředí, neměl by být s hmyzem a houbami problém. Sucho je nejlepší ochrana dřeva![/quote]
Zdroj: Česká vesnice
-
[quote]Když majitel tuto starobylou chalupu na Vysočině pořizoval, věděl, že ji čeká zásadní rekonstrukce. Byla sice krásná, ale k bydlení moc nebyla. Podívejte se, jak nádherně, citlivě a vkusně se dá zrekonstruovat památkově chráněný objekt. Během osmi měsíců chalupa omládla.
…
Chalupa v Kadově je nyní připravena sloužit dalších mnoho a mnoho let a dělat radost svým majitelům. A jak by se líbila vám?[/quote]
Prečítajte si viac a pozrite si obrázky v článku Evy Vítkovej “Starou chalupu zachránila rekonstrukce. Teď je nádherná!” z 13. 1. 2014 na http://www.prozeny.cz.
-
Môj komentár k uvedenému článku:
Viete, kde sa nachádza obec Stvolny? Nie? Ani ja som nevedel, že vôbec existuje. V tej obci je však normálne, že ak má kultúrna pamiatka zrubové steny, ktoré sú v takom zlom technickom stave, že sa nedajú zachovať, nahradia ich zrubovou replikou.
V Banskej Štiavnici, ktorá je mestom na Zozname svetového dedičstva UNESCO, je naproti tomu normálne, že v takom prípade zrubové steny nahradia murivom z moderných murovacích blokov.Že v prvej lokalite je zrub pohľadovo exponovaný a v druhej prekrytý omietkou, považujem za kozmetický detail.
-
[quote]Když dům na návsi kupovali, tvářil se jako zděný. Ve skutečnosti byl zvenku i uvnitř obložený heraklitem a bíle natřený, s trojdílnými okny. Ale v hrázděném patře měl dřevěnou vyřezávanou pavlač… Když heraklit odkryli, ukázaly se roubené stěny! Přízemí ale bylo natolik ve špatném stavu, že nešlo zachránit. První patro chalupy tedy podepřeli trámy a přízemí postavila firma Tesmo nové. Trámy jsou bez impregnace, spáry byly stejně jako dříve vyplněny mechem a vymazány hlínou se slámou. Zachovalý krov dostal novou krytinu, dřevěný štípaný šindel.
…
Když se farmář rozhodoval, zda koupit nové auto nebo starou usedlost v lesích, která tu chátrá už od války, zvítězila touha zachránit vzácné budovy. V roubeném domě s kamenným chlévem, s roubeným patrovým špýcharem, výminkem, sýpkou a stodolou by chtěl jednou udělat skanzen. V době naší návštěvy dostávala právě sýpka novou krytinu ze slaměných došek.
[/quote]
Prečítajte si viac a pozrite si fotografie v článku Ivy Tvrzovej Nejlepší mošt je stvolenský z 27. 11. 2010 na http://www.chatar-chalupar.cz.
-
Príklad konverzie starej pilierovej stodoly na bývanie vstavaním drevodomu
[quote]Dom bol nejaký čas neobývaný, vlhký, s oknami situovanými prevažne na sever, a teda neposkytoval veľké vyhliadky na príjemné bývanie. Keď sa po pozemku rozhliadli architekti, uvideli … aj krásnu kamennú stodolu. Bola síce v príšernom stave, skúsenému oku architekta však neunikol jej obrovský potenciál stať sa neprehliadnuteľným rodinným domom.
Najprv bolo nutné opraviť a staticky spevniť samotnú stodolu. Novému návrhu sa prispôsobili miesta otvorov. Niečo sa domurovalo pôvodným materiálom, niečo sa vybúralo. Bolo nutné celý objekt spevniť oceľovým stužujúcim vencom a oceľovými ťahadlami. Všetky drevené časti krovu ostali pôvodné … Zachovaná zostala aj keramická krytina. Strecha stodoly tvorí ochranu proti vode a nepriazni počasia aj pre nový objekt vo svojom vnútri. Celá stodola pôsobí ako samostatný dilatačný celok, ktorý nie je nikde prepojený s rodinným domom v nej.
[/quote]
Prečítajte si viac a pozrite si obrázky v článku Nory Škripcovej Nový rodinný drevodom vstavali do starej stodoly zo 7. 8. 2012 na mojdom.zoznam.sk.
-
[quote]
Podle soudu bylo trefné označit management Karlovarských minerálních vod (KMV) za “devastátory kulturního dědictví”.
Soud rovněž nevidí problém v označení “dobytek”, které použil Martin J. Kadrman na adresu italského majitele areálu.
Soud také nezakázal tvrzení Martina J. Kadrmana, že „V každé jiné zemi by byl takový podnikavec hnán bičem, v naší zemi se cítí být krácen na svých právech“ či větu „A. Pasquale je odsouzeníhodná a zavrženíhodná osobnost a to nejen pro naprostou ignoranci kulturního dědictví země, ve které podniká, ale i pro jeho ignoranci životních podmínek lidí, kteří v jeho objektu bydlí.“
[/quote]
Čítajte viac v článku Označit Mattonku za devastátory kulturního dědictví bylo trefné z 31. 12. 2013 na prvnizpravy.cz.
-
[quote] Systém památkové péče nemůže fungovat bez opory veřejnosti. Veškerá jednání, zejména jsou-li předmětem ostře sledované kauzy, musí být zcela veřejná. Památkáři by pak dokonce měli tato jednání maximálně publikovat a veřejně vysvětlovat. … Sám jsem členem vědecké rady Národního památkového ústavu … sama tato rada není ochotna své názory prezentovat na veřejnosti …
… památková péče musí svá rozhodnutí veřejnosti předkládat a musí názor veřejnosti kultivovat. Pak nabude pevnějších obrysů také debata o veřejném zájmu v rámci památkové péče. [/quote]
Zdroj: Článok Jana Klípu Památkové péče musí bojovat o názor veřejnosti – Rozhovor s předním českým teoretikem památkové péče, historikem Ivem Hlobilem v časopise Dějiny a současnost č. 10/2013. -
[quote]
TASR – 27. 12. 2013 – 13:40
Minister kultúry Marek Maďarič nie je spokojný s tým, ako postupuje obnova hradu Krásna Hôrka. Dokončenie prvej etapy rekonštrukcie, ktoré sa niekoľkokrát posúvalo, síce vždy bolo zdôvodnené, ako však Maďarič podotkol, práce idú na jeho vkus veľmi pomaly.
[/quote]
Z článku Minister Maďarič je nespokojný s tým, že Krásnu Hôrku obnovujú pomaly na http://spravy.pravda.sk.
-
Práve teraz robím niečo podobné u seba v dome. Ani ja nemám vhodný komín na zaústenie odťahu z ventilačných hadíc, ktoré sú pod podlahami na prízemí. Vyriešilo sa to tak, že osadím v kúte špajzy dve plastové rúry, na ktoré sa dole napoja ventilačné hadice (hadice aj rúry majú rovnaký priemer, v mojom prípade 100 mm), hore sa rúry vyvedú až pod strechu na voľne vetranej povale. Prečo dve? Každá pre jednu ventilačnú hadicu. Hadice majú rôznu dĺžku, iné zákruty, jeden nasávací otvor je na južnej a druhý na severnej fasáde, preto v každej bude iný ťah. Keby som hadice zaústil do jedného zvislého prieduchu, jedna trasa by sa mohla prevetrávať nedostatočne, možno by zostala úplne “mŕtva”.
-
Úžasné, čo ste dokázali!!! Zaslúži si to publicitu a ocenenie! Blahoželám!
-
[quote]
Do rukou dostala se mi knížka Jana Pešty – Rekonstrukce roubených staveb (GRADA). Zajímavě pojatá publikace, která by neměla milovníkům vesnické architektury uniknout. V následujících týdnech si tak budete moci přečíst “recenzi na pokračování”. Nebudu předbíhat, když řeknu, že knihu doporučuji koupit. Pro vlastníky “roubenek” by to mělo být povinné, těm ostatním může kniha pomoci lépe porozumět tradiční lidové architektuře. Kniha je bohatě doprovázena komentovanými fotografiemi, které vám pomohou všímat si i zdánlivých detailů a objevovat tak nové pohledy na “staré chalupy”. Za důležité považuji především to, že v knize uvidíte i to špatné, čemu se vyhnout a čemu naopak dát přednost. Knížka se dá “vygooglovat” v cenně okolo tří stovek korun českých, což sice není málo, kniha však obsahuje trvale platné informace a její “životnost” tak určitě není omezena jedním přečtením.
[/quote]
Zdroj: Česká vesnice, 29. 10. 2013
-
[quote]středa 16. 10. 2013 – David Merta
Po takřka roce jsme navštívili Valeč, respektive zámek ve Valči. Je pozoruhodné sledovat rekonstrukci celého areálu, která začíná finišovat. Ještě před třemi roky zde byla rozpadající se ruina, se dala očekávat už snad jen její postupná archeologizace. A dnes tu máme renesanční objekt hezčí, než v době své výstavby. O hospodářském dvoře nemluvě. Zde je zcela nově vystavěno západní křídlo. Zámek již jako hotel funguje od konce června. Teď probíhají práce na nejzazších částech bývalého hospodářského dvora. Opět člověka napadá otázka ve vztahu k autentičnosti. Ze své vlastní zkušenosti vím, že jakákoliv sebecitlivěji provedená oprava pel autentičnosti setře. Z tohoto pohledu by snad bylo lepší, aby se stavba dále rozpadala a zůstala tedy ryze autentická. Leč z logiky věci a vůbec, když se oprostíme od těchto představ, je lepší, že se zámeckému areálu dostalo (a nadále dostává) takovéto velkorysé opravy.[/quote]
Komentár a fotografie na archaiabrno.org.
-
[quote]středa 16. 10. 2013 – David Merta
Po takřka roce jsme navštívili Valeč, respektive zámek ve Valči. Je pozoruhodné sledovat rekonstrukci celého areálu, která začíná finišovat. Ještě před třemi roky zde byla rozpadající se ruina, se dala očekávat už snad jen její postupná archeologizace. A dnes tu máme renesanční objekt hezčí, než v době své výstavby. O hospodářském dvoře nemluvě. Zde je zcela nově vystavěno západní křídlo. Zámek již jako hotel funguje od konce června. Teď probíhají práce na nejzazších částech bývalého hospodářského dvora. Opět člověka napadá otázka ve vztahu k autentičnosti. Ze své vlastní zkušenosti vím, že jakákoliv sebecitlivěji provedená oprava pel autentičnosti setře. Z tohoto pohledu by snad bylo lepší, aby se stavba dále rozpadala a zůstala tedy ryze autentická. Leč z logiky věci a vůbec, když se oprostíme od těchto představ, je lepší, že se zámeckému areálu dostalo (a nadále dostává) takovéto velkorysé opravy.[/quote]
Komentár a fotografie na archaiabrno.org.