porsena
Forum Replies Created
-
Ja len tak neodborne, sedliacky. Pokiaľ viem, tak achát je kremičitan, v podstate špecifický mikrokrištalický kremeň, tvrdosť 7 na Mohsovej stupnici. Podľa môjho sedliackeho rozumu má zmysel ho brúsiť látkou minimálne takou tvrdou, alebo tvrdšou ako on (topás, korund, diamant – 2. stupeň ZŠ :) ). Snáď by postačil aj veľmi jemný sklený prach, alebo brúsna pasta na báze skla.
-
Je osobne veľmi chválim túto aktivitu.
-
Ano Harp, bola tam psichiatria a narkomani, ktori usilovne “skraslovali ” steny izieb svojimi “vylevmi”! Dalsie fotky:
Renesancne tramove stropy:
fragment fresky:
No, fresky nabuduce, nejak mrzne vkladanie fotografii.
Niektoré z tých trámových stropov sú “vyskladané” z niekoľkých miestností, proste dali dokopy to, čo sa najlepšie z niekoľkých stropov zachovalo.Inak Vás všetkých chválim za tie fotky, sú nádherné :)
Pevne dúfam, že sa ten zámok zaskvie v svojej kráse a že za kratší koniec nebude ťahať ochrana pamiatkových hodnôt. Najmä, by ma zaujímalo, v akom stave je výskum, a či sa tam vôbec robil? Vie o tom niekto niečo? -
Fotky z Halica ma tusim aj uzivatel palo. Poziadam ho nech ich sem prida. Ak sa mu bude chciet scanovat ich. Boli sme tam asi pred piatimi-siestimi rokmi. Vtedy sa tam nerobilo nic. Ukecali sme mileho straznika a ten na spreviedol. Tusim ze v tomto zamku bol aj nejaky cas (a naposledy) aj psychiatricka liecebna.
On tam ten ustav bol nejaky cas, az asi 40 rokov :).
-
No pekne, dúfam, že sa tam niečo robí a dúfam, že sa robí dobre. Bolo bi však pekné, keby niekde boli prezentované výsledky pamiatkového výskumu.
PS: IMHO, len skromne podotýkam, že Je to Halič, z krátkym “i”. -
Ak sa jedná o pozemok neďaleko kaštieľa, môže sa jednať aj o územie bývalého parku.
Tento prípad sa vyskytuje veľmi často, napr. za 40 rokov, od kedy boli mnohé kaštiele s parkom vyhlásené za kultúrne pamiatky, veľká časť parku (nezriedka aj celý) zanikla, ale jeho bývalá parcela je stále vedená ako pozemok kultúrnej pamiatky. AK je to oprávnené, byť Vami podám na Pamiatkový úrad SR podnet na zmenu vyhlásenia národnej kultúrnej pamiatky, kde treba uviesť, že pamiatková hodnota, ako predmet pamiatkovej ochrany už neexistuje.
Možno by pomohlo, keby ste nám uviedli, o čo presne sa jedná, teda čo a kde. -
No super, napíš im na pamiatky.sk, je tam kontakt, určite sa potešia.
-
Neboy Tomboy, onedlho tam pribudne ďalšie sklené čudo ako súčasť národného domu. Martinčanom sa zjavne sklo a chróm v centre páči.
-
Na stránke Pamiatkového úradu majú pár fotiek s ktorými si nevedia rady Ak sa vám chce mrknite na ne, možno ničo z toho bude niekomu povedomé.
Pravdupovediac, mne ani jedna fotka nič nehovorí, aj keď ich tam je zopár veľmi zaujímavých. -
Čudujem sa, že to tu už dávno niekto nedal. Hmmmmm… vyzerá to až príliš dobre, no veď uvidíme.
http://www.rokovania.sk/appl/lrv.nsf/0/20BE63F22DEFF718C12574F8004174D1/$FILE/Zdroj.html
-
Porsena, nedodržuješ pravidlá štábnej kultúry a potom sa čuduješ, že ľudia nevedia o čo ide…..
Mea culpa, mea maxima culpa, som v týchto chvíľach nepozorný, len si kradnem čas na úkor roboty, dúfam, že mi bude odpustené.
:oops: -
To xixi:
nie su nikde na webe, ale na poziadanie zaslem mailom -
U – Kuchárka
Ritter Bawor Rodowsky von Hustiian: Kuchařství, to jest knijžka o rozličných krmijch…. Georg Nigrin, Praha 1591.
Jazyk: český
Formát: .doc
veľkosť: 5 MB
Na požiadanie zašlem mailom.Doplnil 2. 12. Saša.
-
Áno bol som to ja.
Asi začnem používať na prihlasovanie sa na obnovu explorer, aj keď ho neznášam ….Ach obnova, obnova, podporujete windovs? :)
/// odpoved administratora: ja tiez pouzivam Firefox a nemam s prihlasenim problemy, problem bud ena tvojej strane. Skus si preinstalovat/premazat uloziste Firefoxu.
-
Nedá mi, aby som nepridal zopár chutností renesančného obdobia :)
Recepty pochádzajú z knižky Kuchařství, to jest Knížka o rozličných krmíchnapísanej Bavorom Rodovským z Hustiřan a prvý krát vyšla v roku 1591. Užite si:) :
KYSELICE Z PAZNEHTCHTUOV NASTUDĚNO: Vezmi paznehtuov volových a vepřových a opal je a vystruž a vymej v vodě vlažné a zsekaj na kusy. Po¬moč jich v vodě čisté a zastav je u vodě, ať vrou, jako by napoly měly býti. Vezmi do kotla vína smíšeného s bílým pivem a vkladiž do toho ty paznehty a vař je tak dlouho, až všecko maso odevře od kostí. A míchaj moutví. A když obevře, vyber kosti šufanem ven všecky a potom vyber to maso ven na durchšlák. A když ta jícha z něho zteče, daj to maso do moždíře, ať se tluče za hodinu neb dvě. A když se utluče, vybíraj z moždíře a klaď zase do té jíchy, ať vře dobrou chvíli. Opět potom vezmi topének z bílého chleba a usuš černě a krve slepičí zachovaj a daj tam a protáhni to čistě skrze hartoch. A daj tam prachu z koliandru, z anézu, lučného kmínu, višňových jader a čistého bzu. A daj zase na oheň, ať spolu povře dobrou chvíli. A když by rozuměl, že by dobře byla, daj do ní medu a okořeň pepřem, hřebíčky, květem. A připrav sobě necky dvoje neb troje a pomaž jich vnitř medem a prostudě tu kyselici dávajž na necky chladnou a vstav čistě, ať se stydne. A když chceš na stůl dávati, zkrájej čistě tence a dlouze, kladiž na mísu a posyp cukrem a skořicí. Tito kusové k velikým svátkům, aneb kdo by měl veliké hosti ctíti, děláni bývají.alebo:
KRMĚ, KTERÁŽ KAŠENAT SLOVĚ, TAKTO SE MÁ DĚLATI: Zabí čisté tučné tele, vykuchaj a odřež od něho hlavu. I zastav sobě čistého ukropa, aby nevřel. Vlož tele na čisté necky a opař je čistě jako vepře. A hleď, aby na něm kůže nepřipařil, než tak pař, jako telecí hlavu. A ostruž ji nožem ostrým a vymej v několika vodách studených. A zvař ukrop i vlejž jej na to tele dada je do čistého dčbera. A když se čistě opaří, vyjmi ven na čistý stůl a zřežiž z něho maso čistě obšírně jako dva prsty. A když všecko obřežeš, nadělaj špiček z šindela jako k lososu, zkrájej to maso na kusy jako prst zdéli a šíři dvou prstů, i strkaj na ty špičky ty kusy. A když všecko nastrkáš, prosol to čistě všecko na neckách, ať najde soli. I nastrkůj do každého kusu hřebíčkův celých, coť se zdá. Potom vezmi bílé mouky na mísu a připrav sobě másla na pánev a rozhřej. A obaluj ty kusy v té mouce i smaž je čistě jako ryby. A pomni na počátku, aby z telete pustil krev do vína a zvařil. I vezmi libru, neb coť se zdá, řeckého vína, co by mohla jícha postačiti. A upec kdoule tři nebo čtyry v tom másle, v kteréms sma¬žil, i daj to s tou krví sraženou do moždíře, ať se dobře utluče. Vezmiž vína, coť se zdá, a rozpust a protěhni skrze hartoch a daj do kotlíka a okořeň všemi kořeními krom muškátového květu. A chceš-li nařezati mandluov, muožeš. A když ta jícha s kořením zevře, osladiž. I kladiž ty kusy na mísu, pokudž se zdá, a poléváj tou jíchou. Pakliť se zdá, můžeš i nastudeno nechati. Ale ta krmě jest k ve¬likým svadbám, aneb že by se velikého pána ke dvoru čekalo, neb žádný nebude věděti, z čeho jest připravená, leč by se kdo tomu díval. A každý dí, že jest vyzina.
a moje obľúbené :)
KRMĚ Z BOBRA, Z OCASU I Z NOH:
Vezmi ocas i nohy zadní, připrav, aby bylo čisté, a vař u vodě dopolu. Potom vylož na mísu a uměj čistě. A tu jíchu schovaj, jakos v ní vařil. Potom daj pepře, hřebíčků, skořice a vína do té jíchy a vař zase ocas s tím se vším, přičině sádla. Potom vezmi střídy z režného chleba, coť se zdá, a zvař u víně. A když vyvře, přičiň medu, coť se zdá, a když na mísu dáš, polej tím kořením, dada anézu a mandluov celých vyloupaných. BOBROVÝ OCAS TAKTO MÁŠ DĚLATI: Opař jej čistě s nožičkami a vař jej u vodě přizasole. A takto naň jíchu uDĚLAJ: Vezmi topénku neb dvě z bílého chleba a řeckého vína, ztluc to spolu v moždíři a rozpust v dobrým víně, protáhni a daj do kotlíka. A vlož tam ocas a okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčky, květem, šafránem. A oslaď trochu jíchu medem.
BOBROVÝ OCAS TAKTO MÁŠ PŘI¬PRAVITI: Vlož jej do popela omoče i vař. Zřezaj jej, i nohy k tomu, přípravě jíchu, kteráž na to náleží, ani sladkou, ani kyselou, a ať jest černá. Daj koření, pepře, hřebíčků, řeckého vína, a když na mísu dáš, pospi skořicí.
PAZNEHTY NEDVĚDÍ TAKTO D̬LAJ: Opal je čistě a opále vystruž je v čisté vláze. A usekaj pazoury a zastav je v vodě, ať vrou až namísto. A jíchu na ně takto udělaj: Rozetři čistě hořčici v pánvi a rozpust ji vínem dobrým. A rozetra mandly rozpust tou protaženou hořčicí s vínem neb s octem. A přislaď tomu cukrem neb medem a daj do té jíchy. A daj jen hřebíčků,, zázvoru, chceš-li je míti studené neb teplé, a potom můžeš jísti.
VEVEŘICE TAKTO STROJENY BÝTI MAJÍ: Vytáhna je vykuchaj a vymej čistě a zastav je v hovězí polévce nevelmi slané. A když uvrou, uděláš na ně žlutou jíchu, nebo chceš-li, černou.