[tonda]

…no to s tim posterem na tehdy zacinajici Obnovu je to skutecne pravda:-)…ale prosim neberte si v tomto z harpa priklad:-)))…jinak jde skutecne o „plakat“, na kterem je popsan prezentovany problem (napr. postup a vysledky zasahu)…vedle textu se obvykle vyuziva v maximalni mire obrazova dokumentace, protoze na rozdil od prispevku ve sborniku neni autor posteru temer limitovan (pouze plochou posteru)…co se tyka zpracovani dnes je jiz standardem, ze poster si pripravite ve wordu, ci powerpointu apod. a vytisknete na velkoformatove tiskarne…takze organizatorum konference odevzdate rano pred zahajenim jen jeden „kus papiru“, ktery se vyvesi na predem pripravene panely…takze tak asi…jinak inspiraci k priprave posteru naleznete v mnoha podobach na netu…hodne zdaru!

[tonda]

…tak a tady je pozvanka na tu druhou akci, ktera se bude konat jiz na jare:

Muzea, památky a konzervace 2008
Museums, Monuments and Conservation 2008

Technické muzeum v Brně – Metodické centrum konzervace ve spolupráci s Ústavem historie a muzeologie FPF Slezské univerzity v Opavě připravuje program pro třetí ročník konference, která se bude konat v přednáškovém sále Technického muzea v Brně 16.- 17. dubna 2008.

Základním cílem konference, na které by se měli setkávat studenti a čerství absolventi s odborníky z praxe, je umožnit prezentovat dosažené výsledky, podpořit výměnu zkušeností a názorů na problematiku péče o kulturní dědictví. Na konferenci by tak měly zaznít příspěvky muzeologů, konzervátorů-restaurátorů, technologů konzervace a restaurování, historiků, historiků umění, architektů, archeologů, etnologů a dalších. Domníváme se totiž, že takto široká výměna názorů a poznatků může napomoci nejen k poznání metodicky často velmi odlišných oborů či navázání osobních kontaktů ale ve svém důsledku pak i ke zkvalitnění péče o naše společné kulturní dědictví.

Referáty a postery prezentované v rámci konference by měly odrážet problematiku dotýkající se činnosti muzeí a galerií, památkové péče jakož i konzervace a restaurování.

Zájemci mohou zasílat přihlášky přednášek, popř. posterů, prostřednictvím formuláře na níže uvedenou adresu nejpozději do 10. února 2008.
V případě velkého zájmu si organizátoři vyhrazují právo výběru příspěvků.
Jednacím jazykem konference bude český a anglický jazyk.
Výše konferenčního poplatku bude upřesněna v průběhu února 2008. Autor přednášky je od konferenčních poplatků osvobozen, autor posteru hradí poplatek snížený. Poplatek bude zahrnovat účast na konferenci, sborník příspěvků a vstup na společenský večer.
Vyplněné přihlášky prosím zasílejte na adresu: Technické muzeum v Brně – Metodické centrum konzervace, Mgr. Ivan Berger, Purkyňova 105, 612 00 Brno, e-mail: berger@technicalmuseum.cz, tel:  420 541 421 452, fax:  420 541 421 418

Bližší informace obdrží autoři přednášek a posterů v průběhu února 2008.
za přípravný výbor konference
Mgr. Ivan Berger
Mgr. Antonín Šimčík

[tonda]

Vazeni kolegove,
tak se chystaji dve konference zamerene na konzervaci a restaurovani tudiz preposilam pozvanky…upozornuji, ze na obe je treba co nejdrive prihlasit prispevky!!!

10. prosince 2007, Brno

P O Z V Á N K A
Vážení kolegové,

Komise konzervátorů-restaurátorů (Komise KR) při AMG ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně – Metodickým centrem konzervace a Hornickým muzeem Příbram, příspěvkovou organizací Středočeského kraje připravuje program pro další Konferenci konzervátorů-restaurátorů, která se bude konat 9.– 11. září 2007 v Příbrami.

Program konference bude zaměřen na následující témata:
– preventivní konzervace
– metody průzkumu materiálů a technologií
– nové postupy a metody v ochraně sbírek a památek
– komplexní zásahy konzervace a restaurování

Zájemci z řad konzervátorů-restaurátorů, technologů i ostatních odborníků zainteresovaných na ochraně kulturního dědictví mohou zasílat přihlášky přednášek, popř. posterů na tuto konferenci prostřednictvím formuláře na uvedenou adresu nejpozději do 31. ledna 2008.
Hlavním důvodem je rozhodnutí Rady Komise KR zaručit kvalitu příspěvků prezentovaných na setkání a publikovaných ve sborníku. Po uzávěrce přihlášek se sejde Vědecká rada konference, která vybere příspěvky, jenž budou postoupeny recenzentům. Autoři odevzdají hotový text včetně obrazových příloh do 30. dubna 2008 a po 21. květnu obdrží recenzi svého textu. Uzávěrka recenzovaných článků určených pro sborník je stanovena na 16. června 2008.
Autor přednášky je osvobozen od konferenčního poplatku, autor posteru hradí poplatek snížený. Vyplněné přihlášky prosím zasílejte

na adresu:

Technické muzeum v Brně – Metodické centrum konzervace, Mgr. Ivan Berger, Purkyňova 105, 612 00 Brno, Tel.: +420 541 421 452, Fax: +420 541 214 418, E-mail: berger@technicalmuseum.cz

Bližší informace obdrží autoři vybraných témat první týden v únoru 2008. Během dubna od nás obdržíte pozvánku pro účastníky včetně programu a organizačních pokynů.

S pozdravem

Ing. Ivo Štěpánek v.r.
předseda Komise konzervátorů-restaurátorů AMG ČR

[tonda]

Pokud by nekoho zajimalo jak se vyviji vyuka konzervace a restaurovani muzejnich sbirek na Slezske univerzite v Opave pak zakladni informace je mozno nalezt na adrese: http://www.fpf.slu.cz/ustavy/ustav-historie-a-muzeologie resp. primo na strance laboratore: http://www.fpf.slu.cz/ustavy/ustav-historie-a-muzeologie/laborator-muzejni-konzervace/index_html.

[tonda]

Ahoj Duchamp i ostatni nadsenci, predne dekuji za upozorneni na nelogickou vetu v uvodu „Dokumentu“…vznikla tim, ze text byl schvalen plenarnim zasedanim komise konzervatoru-restauratoru ve Znojme a stal se normou pro jeji cleny…nicmene dokument by mel byt schvalen i snemem AMG, ktery se bude konat teprve napresrok…tim druhym schvalenim by mel byt uznan jako norma pro cleny AMG…takze tolik na vysvetlenou…

[tonda]

zdravim vsechny zajemce o podstatu naseho oboru!…za pul roku co jsme se zde nemohli potkavat doslo ke schvaleni zcela noveho materialu shrnujiciho nazory na problematiku konzervace a restaurovani v muzeich…material se jmenuje „Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG ČR “ je rozclenen do peti zakladnich casti a opatren i terminologickym slovnickem…najde te ho na adrese:

…tesim se na vase nazory!…

[tonda]

Vazeni pani, myslim, ze v prvom rade by bolo dobre zacat s vymedzenim pojmov a dojmov. Tak ako napisal tonda – so slovnickom. Myslite na „preventivne konzervovanie“. Eticky kodex ma cas. Ako ste si uz mozno vsimli na obnove sa s nim uz zacinalo a diskusia akosi odumrela. Treba jasne vyjadrit o com to tu bude a mysliet aj na „publikum“. Zakladna terminologia ochrany kulturneho dedicstva je na Slovensku stale nedostatocna a aj odbornici ju pouzivaju ledabolo, pretoze ju interpretuje tak ako mu to pasuje. Dobre vymedzene terminy pamiatkovej ochrany su aj v slovniku tu na obnove ale pre ostatnych, myslim konzervatorov v muzeu (restauratori sa tam nevyskytuju – aspon v nestatnych) nic a este nic. Verim, ze pre vas konzervator (konzervovanie) a restaurator (restaurovanie) nie je jedno a to iste a nebudete nas presviedcat, ze kazdy restaurator je aj konzervator.

Ahoj docent,
tak tady je slovnicek k uvaham…jo rad bych se zeptal zda by jsi nemohl rozepsat ten zaver sveho prispevku – jak jsi to myslel, ze konzervator neni restauroator?…to je celkem jasne – nicmene at uz odbornika nazyvame tak ci onak porad obyvykle provadi jak konzervaci tak i restaurovani…nebo ne?

[tonda]

No nevim zda jsi podklad pred kridovanim napustil klihovou vodou pro sjednoceni savosti…to praskani muze byt klihem, spatnym pomerem klihu a kridy, rychlosti schnuti(susit spis pomalu – ne u kamen:-) ale i tim neupravenym podkladem…s temi bublinkami nevim – snad jsi promychal kridovy roztok prilis prudce a dostal se ti do nej vzduch…nechej ho tak hodinku „oddechnout“…co se tyka hustoty – ze stetce by mela krida pomalu stekat…rozhodne se nesmi roztekat po dreve…takze tak asi:-)

…starsi tituly tu nemam, nicmene z nedavno vydanych najdes technologicky postup treba u Lososa (Losos, L.: Pozlacování a polychromie. Grada Publishing, Praha 2005. cena cca 130,-)

p.s. …ted jsem se jeste dival na ty obrazky – mozna nanasis prilis silnou vrstvu – rukopis rezby by nemel byt po trech vrstvach necitelny…s tim muze taky souviset sklon k tem zminenym prasklinkam…

[tonda]

Zdravim, no nevim zda poradim, ale pri kridovani prvni dve i tri vrstvy delam tupovanim – tzn. dotykam se stetcem jen bodove a to tak, aby se teck ynedotykaly…teprve dalsi vrstvy natiram…pomohlo by snad i vymenit tvrdsi kostni klih za kozni…pokud bude zajem muzu pridat i nejake citace na literaturu…

[tonda]

to freya:
ahoj, mel bych na tebe jednu prosbu…zajima me trosku vyvoj muzejni konzervace ve skandinavii a konkretne osud (snad) norskeho konzervatora pusobiciho v muzeu v oslo(christianii) roku 1892(provazel F.W. Rathgena)…predpokladam, ze neslo o dnesni historicke muzeum protoze to bylo zalozeno asi o neco pozdeji…byl to vyznamny odbornik, ktery se s jistotou venoval napr. konzervaci kovu…pokud by jsi nekde narazila na nejaky biograficky clanek v beznejsim jazyce(EN, D, Rus, Pl apod.:-) byl bych ti vdecny za zprostredkovani…

…cetl jsem si i tvoje prispevky na english foru a mam jeden zasadni dotaz – proc jsi to nenapsala slovensky?:-)…nerikam, ze z desitek citatelov sa vsichni budou etikou zabyvat ale mozna by jsi nektere nahlodala!…je to skutecne hezky obecny uvod do problemu, o kterem se muze rozvinou diskuse…nicmene myslim, ze v anglictine je podobnych sanci nekolik zatimco veslovenstine ne…no ale mozna jsi k tomu mela dobry dvod:-)…jinak me zarazila pouze schematicnost a snad az zjednoduseni v te zaverecne kategorizaci…myslim, ze je to mnohem komplikovanejsi a hlavne…syvm studentum bych to asi timto nevysvetlil…uzivam radeji pohled, zohlednujici kategorii casu – v podstate jedna skupina odborniku si stop stari vazi a respektuje cas, zatimco druha nikoli a snazi se obnovit hypotetickou „puvodni“ kvalitu dila a casovost artefaktu valstne znehodnocuje…taky me zaujalo, ze sice zminujes Ruskina ci Morisse ale pro nasi soucasnou praxi meli vetsi vyznam spise Riegel, Dehio ci Dvorak…no a z „opozice“ by si urcite pozornost zaslouzil Viollet le Duc, pripadne dalsi…toz tak asi:-)…tesim se na odpoved – nerad bych dopadl jako ty (s temi monology:-)

[tonda]

Zasadni je vsak predevsim ta skutecnost, ze material predmetu se chrani neprimo…tzn. ne zasahem do autenticke hmoty…proto je to tak moderni forma ochrany kulturniho dedictvi…

…do hmoty pamatky tak zasahujeme az pri sanacni(„lecebne“) konzervaci a pripadne restaurovani…

…urcite vymezeni pojmu viz. , resp. starsi clanek o dokumentu z Vantaa 2000, ktery definuje strategii v oblasti PK pro Evropu:

…jinak popularni formou je situace popsana i zde:

[tonda]

Diky! …prectu si to – tedy asi az zitra ci pozitri…dnes je toho nejak moc:-I…nicmene jsem se chtel zeptat jeste na jednu vec (neni-li tajna) a sice cemu se venujes ty?…dik a hezky den!…

[tonda]

nuze ted jsem si vzpomel, ze jsem neco z mych uvah publikoval i na slovensku – je to sice uz tri roky stare ale jako dokument vyvoje se to da stravit:-)…je to v casopise Kniznica ( )…snad ti to dokresli to co je na webu labo…mimochodem narazil jsem nekde na zminku, ze v anglicke sekci je neco o etice ale bohuzel jsem to tam nenasel …poradis mi prosim kde hledat?…dik!

[tonda]

Vazeni kolegove, na vyse uvedenem projektu se rovnez podilim a proto moje komentare neprinesou hlubsi poznani problemu…tudiz bych se rad obratil primo na ty z vas, kteri jste studenty odbornych skol ci aktivnimi profesionaly o vase nazory a pripominky…no ale ted me napada, ze tady vlastne schazi slovnicek pojmu…pokusim se zaridit jeho pridani…resp. Ivane ctes si to?:-)…(to Ivan: dik!)…jo docela by me zajimala i dalsi vec – a sice kde se v SR studuje konzervace a restaurovani…pripadne i specifika jednotlivych skol…diky za informace!

p.s. …Ivane mas tam starsi verzi prekladu – je tam omylem „vypovedni hodnota“ misto komplexni…

[tonda]

Dekuji za mile privitani:-)…no ale nevim jestli prilis pomuzu…ja taky spis porad hledam a pochybuji a tak porad dokola…tedy doufam, ze je to stoupajici spirala:-)))…no co se tyka moji prace tak pracuji na univerzite a ucim muzejni konzervaci a restaurovani…vedle toho uzce spolupracuji s Metodickym centrem konzervace…takze tam jsou dalsi kolegove…jinak obnovu sleduji uz davno, nicmene mam ted lepsi moznost zapojit se do zdejsiho deni:-)…pracujeme ted na etickem kodexu a tak nas zajimaji ruzne nazory na podstatu a cile oboru…v kostce se domnivam, ze se v minulosti obor diky ruznym okolnostem a predevsim nezdrave spolecenske atmosfere dostal na uroven remesla – coz je dle meho nazoru skandalni…restaurator musi mit mezioborove vzdelani samozrejme na zaklade historickych ved(co bychom byli bez touhy poznavat historii, ze?:-), nesmi chybet background z prirodnich ved…co se tyka manualnich dovednosti – snad me neukamenujete – myslim si, ze pro muzejniho konzervatora neni klicova…nejucinejsi ochranou je stejne preventivni konzervace(v relaci k uchovani, resp. neposkozeni autenticity) a k te je treba hlava nikoliv ruce…ostatni metody jsou spise reakci na nasi „neschopnost“ predchazet degradaci…nicmene idealni stav je bohuzel utopii a tak ke slovu bude jiste jeste dlouho a snad i navzdy prichazet jak sanacni konzervace tak i restaurovani…toz tolik na uvod:-)…

p.s. …jeden z vysledku meho tapani: