Forum Replies Created

Page 56 of 72
  • vlcik-tlcik

    Member
    30. novembra 2009 at 19:35 in reply to: Historické zábery hradu Lietava

    Dík Jozef za vysvetlenie, aspoň zasa jedna z vecí, ktorú si si vyskúšal a dospel k určitému poznaniu.
    No a teraz si už nemusíš tak šanovať ručičky a o to viac makať na hrade.

  • vlcik-tlcik

    Member
    29. novembra 2009 at 20:39 in reply to: Kaštieľ v Seredi

    Ešte aj sem jeden dovetok, Strombus je mladý muž, ktorý sa venuje záchrane kultúrneho dedičstva, robí to pekne a dobre. Zrejme ho naštvalo, že keď sa konečne začalo niečo diať so záchranou aj tohto objektu, sa do toho niekto zamontoval, v tomto prípade cirkev a veci sa tým skomplikovali a ktovie čo bude ďalej.
    Preto aj ja hodnotím ich počin za veľmi neuvážený a idúci proti samotnej pamiatke.
    Nič proti cirkvi nemám, ale aj nadobudnutie ich dosť značných majetkov je dosť diskutabilné, aj keď nehovorím, že ja som zrovna ten, ktorý by to mal posudzovať.
    To, že máme zákony, neznamená, že sme právny štát, sú tu flagrantne porušované zákony, denne, aj štátnou mocou, nehovoriac o súdnictve ako takom.

  • vlcik-tlcik

    Member
    29. novembra 2009 at 20:13 in reply to: Kaštieľ v Seredi

    Posledným esterházyovským majiteľom kaštieľa bol Karol Esterházy, bonviván a hazardný hráč, ktorému banka hrad vzala, dnes by sme povedali „pre platobnú neschopnosť“.
    Predala ho významnému francúzskemu rodu d´Henin (blízkemu francúzskej kráľovskej
    rodine) a najmä jedna z kňažien d´Henin tu zaviedla skutočne európske móresy.
    – Kňažná predala kaštieľ v roku 1912 barónovi Ohrensteinovi, ktorý ho vlastnil až do znárodnenia, hoci na Slovensko sa nevrátil už po skončení druhej svetovej vojny. V roku 1944 cez Sereď prešiel front. Najskôr dali kaštieľu zabrať Nemci, ktorí tu zriadili lazaret. Ten neskôr prevzali Rusi, ktorí dovŕšili skazu kaštieľa.
    – Čo nezničili vojaci, dorazili sereďskí proletári. Z celej bohatej výbavy kaštieľa sa
    po vojne zachovali len štyri obrazy o rozmere cca 1,5 m x 3 m (teda príliš veľké, aby sa daliukradnúť), ktoré boli prenesené do sereďského Pionierskeho domu, kde sa na nich za škaredého počasia pionieri učili strieľať zo vzduchovky. Keď sa v 80. rokoch 20. storočia uskutočnili na obrazoch reštaurátorské práce, bolo zistené, že autorom obrazov je Francesco Guardi, a že majú obrovskú umeleckú hodnotu…
    Je to zo stránky http://www.vodnyhrad.sk
    Hneď mi bolo podozrivé meno Ohrenstein, tak som si ho vygúglil, podozrenie sa potvrdilo bol to žid (aby bolo jasné, nič, ale vôbec nič proti nim nemám, iba som pátral, po vlastníctve ďalej)
    http://www.vodnyhrad.sk/data/publikacie/1/1_10.pdf
    Nie je mi to úplne jasné, ale, že by sa cirkev hlásila k majetku, ktoré bolo evidentne arizované? Však aj Tiso bol “svätec” a arizácie boli tiež uzákonené, možno aj v tomto prípade hovoriť o právnom štáte. Isteže, ale ?????

  • vlcik-tlcik

    Member
    29. novembra 2009 at 18:40 in reply to: Stare fotky – poznate kde to je ?

    Ešte niečo pre tých, čo nevedia, čo je barbakan, z wikipédie.
    Slovo barbakán môže znamenať aj strieľňa alebo otvor v múre na odtok vody.

    Barbakán (z latinského barbecana) je neskorogotický pevnostný prvok zabezpečujúci bránu mesta alebo hradu. Staval sa nad bránami miest, hradov, pevností a podobne. Chránil bránu pred delostreľbou a zároveň umožňoval bezpečný prístup obrancom brány nad jeho priestormi. Barbakány majú zväčša masívne múry, výnimočne sú aj s vežou. Stavali sa najmä v stredoveku, posledné klasické barbakány vznikli v 16. storočí.

    Na Slovensku sa s ním môžeme stretnúť na Spišskom hrade alebo v Banskej Bystrici, kde bol súčasťou mestského hradu. Pri českých hradoch je barbakán veľmi vzácny – použitý bol napr. na Pražskom hrade, Helfštýne či Pernštejne.

  • vlcik-tlcik

    Member
    29. novembra 2009 at 18:27 in reply to: Stare fotky – poznate kde to je ?

    ….O niečo nižšie vo svahu na južnej strane hradného jadra vztýčili nový pás opevnenia, čím vlastne vznikol dnešný šošovkovitý pôdorys horného hradu s centrálnym nádvorím a trasou prístupu zo severnej strany. Zdokonaleniu obrany prístupu venoval na základe vlastnej skúsenosti pozornosť kráľovský dôstojník Krištof Turn, ktorý hrad v roku 1531 dobyl od Dóciovcov, a to pre kráľovnú Máriu Jagelovskú, manželku Ferdinanda I. Habsburského. Turn prekryl hlavný vstup od severu prístavbou novej priechodnej dvojpodlažnej bašty vo funkcii barbakanu a na mieste pôvodnej brány dal osadiť dodnes zachovaný neskorogotický portál s letopočtom 1531……etc
    Stačí?
    (Plaček M., Bóna M. Encyklopédia slovenských hradov)

  • vlcik-tlcik

    Member
    27. novembra 2009 at 19:23 in reply to: Stare fotky – poznate kde to je ?

    Ocenená pamiatka, barbakan Slovenská Ľupča

  • vlcik-tlcik

    Member
    26. novembra 2009 at 20:27 in reply to: medene rozvody
  • vlcik-tlcik

    Member
    26. novembra 2009 at 20:19 in reply to: medene rozvody

    Ono všetko je to trochu zložitejšie, alebo naopak jednoduchšie. Máme na to normy

    Rozvody plynu
    Plynové rozvody sa kedysi zhotovovali z liatinových rúr, neskôr sa používali oceľové, ktoré boli izolované rôznymi izolačnými materiálmi a spájané závitom. Závitové spoje neskôr nahradili zvárané. Dnes sa na rozvody plynu používajú aj plasty a meď. Kedysi často používané kohúty typu K sa nahradili guľovými uzávermi.

    Rozvody teplé vody – II
    Datum: 20.7.2009 | Autor: Ing. Jakub Vrána, Ph.D. | Organizace: VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav TZB
    Druhá část seriálu o teplé vodě uvádí přehled materiálů, problematiku tepelné roztažnosti a v části o tepelných izolacích např. pravidlo, že potrubí teplé vody bez cirkulace (zpravidla připojovací a podlažní rozvodná potrubí k výtokovým armaturám) se tepelně neizolují z důvodů hygieny vody.

    6 Materiály potrubí pro rozvod teplé vody
    Vodovodní potrubí se označuje jmenovitou světlostí DN vyjadřující přibližně vnitřní průměr trubky v mm (např. DN 20) nebo vnějším průměrem a tloušťkou stěny s zapisovaným jako da x s (např. Ø 25 x 4,2). Jmenovitou světlostí se označuje ocelové závitové potrubí a kovové závitové a přírubové armatury. Rozměr potrubí z plastů, mědi a korozivzdorné oceli se vyjadřuje vnějším průměrem a tloušťkou stěny.

    Další veličinou označující potrubí je jmenovitý tlak. Označení jmenovitého tlaku se skládá ze zkratky PN a bezrozměrného čísla vyjadřující kombinaci mechanických a rozměrových charakteristik součástí potrubí (např. PN 10). Číslo za zkratkou PN není však žádnou měřitelnou veličinou. Na čísle se zkratkou PN je závislý nejvyšší pracovní přetlak potrubní součásti závislý na teplotě a u plastových potrubí také na životnosti potrubí. Vodovodní potrubí musí zpravidla odolat pracovnímu přetlaku 1,0 MPa.

    6.1 Potrubí z plastů
    Pro rozvody teplé vody se dnes používají potrubí z chlorovaného polyvinylchloridu (PVC), síťovaného polyetylenu (PE), polypropylenu (PP) a polybutenu (PB).

    Výhodou potrubí z plastů je odolnost proti korozi a inkrustaci (k zanášení potrubí dochází jen výjimečně), snadná montáž a malá hmotnost. Nevýhodou je malá odolnost proti požáru a oproti neplastovým materiálům velká délková teplotní roztažnost.

    6.1.1 Potrubí z PVC
    Pro rozvody teplé vody se používají potrubí z chlorovaného polyvinylchloridu (PVC-C). Trubky se spojují pomocí tvarovek s hrdly lepením (tzv. svařováním za studena). Pro přechod na jiný materiál se vyrábějí závitové přechodky.

    6.1.2 Potrubí z PE
    Z polyetylenů lze pro rozvody teplé vody použít trubky ze síťovaného polyetylenu (PE-X neboli VPE). Spojování potrubí se provádí pomocí mechanických spojek.

    6.1.3 Potrubí z PP
    Pro rozvody teplé vody se používá potrubí ze statistického (random) kopolymeru polypropylenu (PP-R nebo PP typ 3). Vzhledem k teplotě teplé vody 55 °C, maximálnímu přetlaku 1 MPa a požadované životnosti potrubí 50 let se má používat potrubí tlakové řady (jmenovitého tlaku) PN 20. Spojování potrubí se nejčastěji provádí pomocí tvarovek polyfúzním svařováním.

    6.1.4 Potrubí z PB
    Potrubí z polybutenu (PB) se používá pro rozvody teplé vody uvnitř budov. Další uplatnění (velké průměry) nachází v oblasti dálkových rozvodů topné a teplé vody. Potrubí se spojuje pomocí tvarovek polyfúzním svařováním nebo mechanickými spojkami.

    6.2 Potrubí z kovových materiálů
    Ke kovovým materiálům používaným dnes pro rozvody teplé vody patří ocel a měď.

    6.2.1 Ocelové potrubí
    Pro vnitřní vodovody se používají trubky ocelové závitové pozinkované. Ochrana proti korozi pozinkováním má však dnes, zejména u rozvodů teplé vody malou trvanlivost, a po čase se projevuje důlková koroze, inkrustace a proděravění trubek. Protože v současné době existuje řada jiných trubních materiálů, není použití ocelových pozinkovaných trubek na rozvody teplé vody upřednostňováno. Ocelové závitové pozinkované trubky spojujeme závitovými fitinky z temperované litiny.

    Dalším materiálem vhodným pro rozvody teplé vody jsou trubky z korozivzdorné oceli. Tyto trubky se spojují mechanickými spojkami s těsnicími kroužky (lisované spoje).

    Výhodou ocelových trubek je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, odolnost proti požáru, velká pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je (kromě trubek z korozivzdorné oceli) především menší odolnost proti korozi.

    6.2.2 Potrubí z mědi
    Pro rozvody teplé vody je vhodné potrubí měděné. Nerozebíratelné spoje měděných trubek se provádějí především pomocí tvarovek k pájení nebo pomocí lisovacích tvarovek (lisované spoje s těsnicím kroužkem).

    Výhodou měděných trubek je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztažnost, pevnost a mechanická odolnost. Další výhodou je odolnost proti korozi a inkrustaci.

    Měděné potrubí lze pro pitnou vodu použít pouze, pokud má pitná voda hodnotu pH v rozmezí 6.5 < pH < 9,5 a obsah CO2 (celkový) ≤ 44 mg/l a voda není jinak agresivní. Má splňovat hodnotu kyselinové neutralizační kapacity KNK4,5 ≥ 1,0 mmol/l. Praxí a nejnovějšími poznatky je prokázáno, že při pH pitné vody nad 7,4 je zajištěn bezpečný provoz měděných trubek bez ohledu na ostatní parametry. Uvedené parametry jsou legislativně závazné a jsou zabezpečeny v provozu veřejných vodovodních sítí. U vody z vlastního zdroje (studny) je nutné zjistit, zda jsou uvedené parametry v požadovaných mezích. Pokud tomu tak není, je možné použít měděné potrubí uvnitř pocínované. Pro pitnou vodu má měděné potrubí oligodynamický účinek – zabraňuje množení bakterií, což má význam zejména u stagnující vody a rozvodů teplé vody. Na přívodu vody do vnitřního vodovodu z měděných trubek se osazuje mechanický filtr.

    6.3 Potrubí z vícevrstvých materiálů
    Kromě trubek vyráběných z jednoho materiálu existují také trubky, jejichž stěny jsou tvořeny z více vrstev různých materiálů.

    K vícevrstvým trubkám můžeme zařadit tlakové trubky skládající se z vnitřní (základní) PP nebo PE plastové trubky, hliníkové fólie a vnější ochranné PP nebo PE plastové vrstvy. Jednotlivé části trubky jsou mezi sebou spojeny speciálním lepidlem. Konstrukce těchto trubek zmenšuje některé nevýhody plastových trubek. Mají především malou teplotní roztažnost blížící se roztažnosti hliníku a jsou více samonosné. Tyto trubky se mohou použít pro rozvody teplé vody. Spojování se provádí mechanickými spojkami. Některé typy lze po obnažení vnitřní trubky spojovat pomocí tvarovek polyfúzním svařováním a při dodržení doporučení výrobce upevňovat bez kompenzací délkových změn, což je vhodné při uložení potrubí v drážkách.

    Ak by som si mal vybrať ja z čoho rozvody pitnej studenej či teplej vody, tak určite nerez.
    Ďalej ste si mohli všimnúť, že pri medi je dôležité PH, ktoré ale dnes vyriešiť nie je problém.
    Ešte jedna dôležitá vec pri medi, zabraňuje množeniu baktérií, myslím, že podobnú vlastnosť majú už aj nové plastové trubky, na rozdiel trebárs oceľových pozinkovaných, v ktorých sa usadzuje vodný kameň, živná pôda, pre množenie baktérií.
    Ak teda dilema meď či pozink. oceľ, myslím, že nie je čo riešiť.

  • vlcik-tlcik

    Member
    25. novembra 2009 at 16:15 in reply to: Stare fotky – poznate kde to je ?

    Jasné, máš pravdu, ale vidím, že si buď
    a) dobre informovaný
    b) západosibírska lajka(lajko), lebo z tých piatich, čo ma videli bol zjavne
    najinteligentnejší

  • vlcik-tlcik

    Member
    24. novembra 2009 at 22:18 in reply to: 17. November 1989 – Vase pohlady, informacie, foto-video…

    Na začiatku bol Adam, Eva, jablko a had, keď by to isté bolo aj na konci, scenár by sa nezmenil.
    Podľa mňa nebolo nič, čo by sa nedalo predvídať spáchané, tobôž nie hriech, touto vetou som chcel iba povedať, že napriek tomu, že tu nejaký piatok už ľudstvo je, opakuje napriek x skúsenostiam tie isté chyby, akoby sme boli nepoučiteľní.
    Revolúcií tu bolo už tiež x, síce sa vždy niečo zmenilo, ale človek zostáva vo svojej podstate stále ten istý a ja silne pochybujem, že by sa zmenil revolučne, keď sa nezmenil evolučne. Je to veľmi zostručnené, ale vypisovať litánie sa mi nechce.

  • vlcik-tlcik

    Member
    24. novembra 2009 at 21:55 in reply to: Stare fotky – poznate kde to je ?

    nebude to veľmi ťažké, vie si na základe tohto obrázku predstaviť nejaký hrad, aj keď ešte nie je úplne dokončený

  • vlcik-tlcik

    Member
    23. novembra 2009 at 23:12 in reply to: 17. November 1989 – Vase pohlady, informacie, foto-video…

    Tiež patrím k tým, čo si to poctivo odstáli v Bratislave na námestí SNP od začiatku až do konca, iba jeden postreh.
    Neviem, možno mám dlhé vedenie, alebo všetko nejak viac prežívam, hneď v prvý večer, ľudia už odchádzali domov, ja som tam zostal stáť sám, na zemi zostalo kopu papierov, neporiadku, tak som to začal zbierať aj so študentami, ĺuďmi na to určenými.
    Zostal mi pocit, že všetko je fajn ,ale čo treba ešte urobiť, aby každý prišiel a odišiel bez toho, aby po sebe zanechal takúto spúšť.
    PS Uskalienka, žiadna skutočná revolúcia nepríde, človek sa nezmení zo dňa na deň.
    Na začiatku bol Adam, Eva, jablko a had, keď by to isté bolo aj na konci, scenár by sa nezmenil.

  • vlcik-tlcik

    Member
    23. novembra 2009 at 22:22 in reply to: Pivo

    Samozrejme, že obaja máte pravdu, treba však povedať, že Slovensko nie je pivárskou krajinou, teda s tradíciou a kultúrou pita piva ako napr. Česko, Nemecko, Belgicko.
    Tam existujú pivovary, ktoré majú dlhoročnú tradíciu a sú naozaj zárukou, že keď si kúpiš trebárs pauláner alebo budvar, tak naozaj piješ túto značku a chuť bude tá istá.
    Na Slovensku túto tradíciu nemáme a keby sme si niečo podobné chceli vybudovať narážame na problém, že sme Slováci.
    Uskalienka pamätám si aj časy, keď aj z tej najkvalitnejšej vody sa varilo pivo, ktoré sa piť nedalo, napríklad aj nitrianske, bytča, martin, vyhne…
    Po osemdesiatomdeviatom sa aj na Slovensku časom začali robiť pivá s “charakterom”, (polovina deväťdesiatych rokov),ale v poslednej dobe to začalo robiť ako Bibrax vraví globalizačné, možno aj pivo.
    Dosť skoro som spoznal ako chutí čapovaná plzeň v pražskej krčme U Kocoura, po tejto skúsenosti som čapované pivo na Slovensku ani nepil, kupujem si iba viac-menej pivá české, teda fľaškové, a v takých krajinách ako Maďarsko, som pivo ani nepil, tam treba piť víno, a dnes už aj na Slovensku.

  • vlcik-tlcik

    Member
    16. novembra 2009 at 23:22 in reply to: Turizmus a hradné ruiny

    Ešte dovetok
    Ak teda hovoríme o zákonoch a ich aplikácii, musí existovať aj jednoznačný výklad, jednoznačné určenie, kde to platí a nie takýto právny bordel, pretože dobrý právnik by ma pri dostatku peňazí vysekal aj z toho, keby som si Tematín preniesol trebárs do záhrady.

  • vlcik-tlcik

    Member
    16. novembra 2009 at 23:15 in reply to: Turizmus a hradné ruiny

    Vidím tu viac problémov, viem síce, že neznalosť zákona neospravedlňuje, ale vie napríklad bežný turista, že daná zrúcanina je NKP, nie je to skoro nikde napísané, dokonca ani na skautských tabuliach. Vidíš rozdiel medzi Gýmešom, Starhradom, Tematínom a Živánskou vežou? ´Gýmeš je NKP, fyzicky, teda aj právne existuje, Starhrad NKP nie je, nemá ani vlastnú parcelu, fyzicky, teda právne neexistuje, Tematín je NKP, má aj svoju parcelu, ale akosi sa stalo, že formulka, že ide o zrúcaninu hradu Tematín z katastra vypadla, teda fyzicky, právne neexistuje, Živánska tak ako Starhrad tiež nemá svoju parcelu, ale je NKP len na papieri na PÚ. Podľa mňa, absolútny právny chaos, vie mi niekto povedať, kde to teda platí a kde nie, myslím právne.
    Preto hovorím iba o obyčajnej ľudskej slušnosti, nehovoriac už o vykonávaní záchranných prác, tam by sme sa dopracovali takisto k rôznym pochybeniam, do toho ale rýpať nechcem, ale časom sa aj to bude musieť vyriešiť.

Page 56 of 72