Most přes tisíciletí

Obnova.sk Fotografia

Apríl 1976
Již více než čtyři sta let se historici, a archeologové snaží rozřešit problém prvotního osídlení Ameriky. Většina hypotéz předpokládá, že k osídlení Nového světa lidmi došlo tzv. vodní cestou (například z Polynésie na vorech nebo z Evropy přes Grónsko), některé se však vyslovují ve prospěch tzv. suché cesty přes úzkou pevninskou šiji, která kdysi spojovala Eurasii s Amerikou v místech dnešní Beringovy úžiny.

V roce 1974 pracovala na Aljašce a na Aleutských ostrovech společná sovětsko-americká archeologická expedice, jejímž úkolem bylo ověřit možnosti osídlení amerického kontinentu právě touto suchou cestou. V roce 1975 se tato expedice přesunula na opačný břeh Beringovy úžiny do přímořských krajů Sibiře a Dálného východu. Výsledky, jichž tyto dvě expedice v tak krátkém čase dosáhly, překonaly i ty nejodvážnější předpoklady a právem je lze označit za jeden z největších úspěchů historických věd poslední doby.

Obnova.sk Fotografia

Před 40-20 tisíci lety existovala v místech dnešní Beringovy úžiny pevnina zvaná Beringie, která tvořila pevninský most mezi Asií a Amerikou. Přes tento most se kdysi volně pohybovala stáda zvířat a v jejich stopách postupovali pravěcí lovci, kteří do Ameriky pronikli zřejmě dvěma směry: tzv. severní cestou se na americkou pevninu dostali předkové Indiánů, cestou jižní zase putovali praotci dnešních Eskymáků a Aleutů.

Ve prospěch této hypotézy mluví objevy. které sovětsko-americká expedice učinila v roce 1974 na jednom z malých ostrůvků Aleutského souostroví. Při vykopávkách zde bylo objeveno několik tisíc předmětů z doby před 9 tisíci lety. Při studiu těchto věcí denní potřeby bylo zjištěno celkem 9 prvků, které jsou společné pravěkým kulturám Asie i Ameriky. Některé z nálezů se podobaly předmětům nalezeným v pravěkých sídlištích Sibiře, Mongolska, Kamčatky a Altaje, jiné zase připomínaly nástroje vyráběné pravěkými obyvateli Japonska.

Obnova.sk Fotografia

Výzkum života mořských lovců má velký význam, neboť tyto kultury jsou názorným dokladem přizpůsobení člověka životu v drsných podmínkách přímořských polárních krajů. V současné době se v arktických a subarktických oblastech severní Asie a Ameriky rozlišuje několik velkých území, na nichž existovaly pravěké kultury s velmi podobným způsobem života. K nejdůležitějším z nich patří přímořské kraje severovýchodní Asie, americké a kanadské Arktidy, severozápadní pobřeží Aljašky, pobřeží Ochotského moře a ostrovy severní části Tichého oceánu.

Stupeň rozvoje života na moři je u těchto kultur různý; pro většinu z nich je charakteristický lov ryb a mořských ptáků a sběr měkkýšů. Sběr měkkýšů se vyskytuje hlavně u populací žijících v mírnějších klimatických podmínkách na březích Ochotského moře. na Sachalinu a na Kurilských ostrovech. Naproti tomu u Eskymáků obývajících severozápadní části Aljašky existoval kombinovaný způsob obživy, provozovaný v závislosti na počasí: v příznivějších podmínkách to byl lov mořských živočichů, v horších podmínkách lov na souši.

Již v počátečních etapách rozvoje přímořských kultur před 8000 až 9000 lety se vyskytují specifické formy kamenných nožů; v následujícím období se tato specializace nástrojů ještě dále prohlubuje. Kromě toho se objevují stále nové a nové předměty a nástroje, které život a lov na moři značně usnadňují. K nejtypičtějším z nich patří například harpuny, kožené čluny, zbraně, lovecké náčiní apod.

Společná práce sovětských a amerických vědců značně přispěla k objasnění otázky prvotního osídlení Ameriky. Získaným výsledkům bylo věnováno i mezinárodní sympozium, které se uskutečnilo minulého roku v Novosibirsku. Jeho účastníci velmi ocenili možnost rozsáhlé mezinárodní spolupráce vědců a dohodli se na vytvoření stálé sovětsko-americké skupiny expertů, která bude dále pokračovat ve výzkumu pravěké historie obou kontinentů.

-pp-

Zdroj: Věda a život – populárně vědecký měsíčník č. 4/1976, ročník XXI (XXXVI)

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Klenovského kniha mapuje židovské památky Moravy a Slezska

BRNO 5. března (ČTK) – Dochované židovské památky na území
Moravy a Slezska mapuje ve své nové knize Jaroslav Klenovský.
Čtenář se tak může seznámit nejen prostřednictvím textu, ale i
fotografií a nákresů s 45 ghetty, 45 synagogami a 75 židovskými
hřbitovy v těchto oblastech. “Kniha Židovské památky Moravy a
Slezska je výsledkem mé dvacetileté práce,” řekl dnes ČTK autor.

Přes hory, doly, štoly (II. vycházka)

PŘES HORY, DOLY, ŠTOLY (II. vycházka) v sobotu 18. června 2005, sraz v 9 h. před muzeem. Tentokrát půjdeme většinou po šlojířském pásmu na Pepř, Panský vrch, Kozí hůrku, do Bohulib. Odtud na zastávku ČD Luka p. M. (celkem cca 7 km) nebo přes Třeštibok (vyhlídky na kaňon Sázavy do Petrova (zast. ČD, celkem asi 10 km), případně dál přes lávku do Pikovic a Posázavskou stezkou na Žampach.

Konference Archeologie a veřejnost III

Sdružení Veřejná archeologie si Vás dovoluje pozvat k účasti na konferenci Archeologie a veřejnost III, Archeologická památková péče: mýtus nebo skutečnost? Která se bude konat ve dnech 31. 5.–2. 6. 2006 v klášteře Servítů Nových Hradech.