V pantheonu Národního muzea v Praze proběhla v polovině října 2002 mezinárodní odborná konference nazvaná „Muzeum a změna“. Přesto, že se zabývala mnoha oblastmi muzejní práce, většinu vystoupení spojoval zájem o zvýšení atraktivnosti sbírkotvorných institucí v očích veřejnosti. Podobně zaměřené diskuse probíhají nejen u nás od počátku 90. let minulého století a jsou podníceny změnou společenských podmínek, ve kterých muzea působí.

Francie je již tradičně vnímána jako země s příkladným vztahem státu ke kultuře. Vidíme to také u muzeí, kterým se daří nejen ve francouzské metropoli, ale i v regionech. Jedním z důkazů byla výstava „Nová muzea ve Francii 1990 – 1999“, kterou v roce 2000 uspořádala před Veletržním palácem Národní galerie v Praze a Francouzský institut. Byla na ní představena úctyhodná řádka muzeí postavených nebo rekonstruovaných za poslední desetiletí. Na výstavu navázalo počátkem října odborné kolokvium zabývající se vztahem muzeí k dnešní společnosti.

Black and white: Znám dvě česká města se zcela odlišným vztahem radnice ke svému muzeu. Je zbytečné se ptát, která to konkrétně jsou, zda leží na Moravě nebo v Čechách. Podstatné je, že tak extrémně rozdílný vztah ke kultuře je u nás možný. Obě muzea mají velmi aktivní vztah ke své komunitě, nejsou to žádné spící instituce, jak je u nás ještě často obvyklé.

Profesný etický kodex managementu múzea

1. Nepřipustí nedemokratické ovlivňování směřování a odborné práce ústavu.
2. Dbá na optimální pracovní podmínky odborných pracovníků.
3. Dbá na to, aby odborní pracovníci neztráceli čas nekvalifikovanou prací.