5.4.POSTUP MIKROVLNNÉHO OHŘEVU

Pokud je nutné dřevěný prvek nejen vysušit, ale i sterilizovat na základě zjevného poškození dřevokaznými houbami a hmyzem, mělo by předcházet ošetření prvku biocidním přípravkem. V případě poškození houbami se následně provede odstranění spor houby na povrchu dřeva. Následuje mikrovlnný ohřev v předem stanoveném postupu. Nastavení optimální vzdálenosti vlnovodu od ošetřovaného prvku, výkonu a časové posloupnosti střídání ohřevu je otázkou experimentálních měření a zkušeností ze strany firem zabývajících se tímto způsobem sanace dřeva. Nutná doba i výkon nejsou pro jednotlivé materiály a organismy stanoveny. Obecně platí nepřímá úměra mezi výkonem a dobou, po kterou je prvek ozařován, tj. čím vyšší výkon, tím kratší časový úsek. Ozařování lze aplikovat např. v cyklech po I min. při maximálním výkonu nebo po více minutách se sníženým výkonem (např. 3min. při 500W, nebo 8 min. při 300W) s časovými přestávkami odpovídající době ozařování (tj. 3min. nebo 8 min.). V přestávkách je vhodné kontrolovat povrchovou teplotu prvku, případně vlhkost.
Po skončení série mikrovlnných ohřevů je důležité preventivní chemické ošetření dřeva a je-li to možné, provést účinnou konstrukční ochranu prvku nebo celé konstrukce.
Mikrovlnný ohřev jako nedestruktivní metoda vysušování konstrukčního dřeva a současně sterilizace je předmětem mnoha výzkumů po celém světě. Stejně jako je dřevo anizotropní materiál, mikrovlny vytvářejí prostorově i časově proměnné pole vln. Mikrovlny mají na dřevní hmotu vliv v závislosti na jejích fyzikálních vlastnostech, struktuře a druhu. Zásadní roli u dřeva se zvýšenou vlhkostí hraje obsah volné vody, účinek na suché dřevo (vlhkost pod 20%) je podmíněn druhem dřeva.
Z průběhů povrchových teplot lze usuzovat, že by v praxi mohlo být účinné přikládání vlnovodu k povrchu vždy s polovičním přesahem ozařovaných ploch. Tzn. po prvním ozáření by se vlnovod přiložil na protilehlou stranu s posunem o polovinu délky ozařované plochy tj. asi 250 mm.
Otázkou však zůstává vliv rychlého ohřevu na buněčnou stavbu dřevní hmoty, eventuelní rozvoj trhlin a riziko požáru při neřízeném ohřevu. Obecně lze tvrdit, že při použití maximálního výkonu 700W dochází k vyrovnání až navýšení teplot uprostřed ozařované oblasti do 20 min, u výkonu 600 W do 25 min a při 500 W do 30 min. Délka časových úseků závisí na počáteční vlhkosti dřeva, jeho hustotě a obsahu pryskyřic.
Dále je možno touto technologii provádět impregnaci dřeva různými chemickými látkami, např. Bochemit. Kdy se na povrch nanese účinná látka a nechá se působit záření, tento postup opakujeme v krátkých intervalech. Po několika cyklech je možno pozorovat na druhé straně konstrukce pronikání látky přes konstrukci.

Dokládám výsledky měření z poslkého Krakowa:

7. Použitá literatura:

1. Microwave glass Technology Copany [online]
URL: http://www.microwaveglass.com
2. Wspólczesna technika mikrofalowa w walce z wilgocia budowli – dr inz.Ryszard Parosa,
inz.Edward Reszke (prezentowano na targach TARBUD 97′)
3. ZEJDA. P.: Vlhkost stavebních hmot a její vliv na stavební konstrukce.
4. 5.odborná konference doktorského studia s mezinárodní účastí – Sbomík 2003
5. Drevařská fakulta Technická univerzita Zvolen
URL: http://alpha.tuzvo.sk/tuzvo/slovak/fakulty/df/menu/index.html
6. KLEMENT, I. – TREBULA, P.: Komparácia mikrovlnného a teplovzdušného sušenka najvýznamnejších drevín Slovenska.
7. Prospekt firmy KOZAK, Liptovsky Mikulas, 2000.
8. REH, R.: Niektoré problémy pri sušení konstrukcnych dekorativnych bukovych dyh. In: Sucasne problemy a perspektivy susenia bukoveho dreva: Zbornik referatov z konferencie, Vysoka skola lesnicka a drevarska vo Zvolene, 138-0.
9. TREBULA, P.: Susenie a hydrotermicka uprava dreva. 2.
URL: http://www.silvarium.cz/ascii/drevo/01/03/clanek3.html
10. Reinprecht, Ladislav: Ochrana dreva
11. Žák, Jaroslav: Ochrana dřeva ve stavbě

12. Reinprecht, Ladislav: Rekonštrukcia objektov z dreva

8. Seznam příloh:

Příloha č.4 Technická zpráva Výzkumné a vývojového ůstavu dřevařského – Praha
Příloha č.5 Vliv zařízení MAZER SOM-01 na vysušování některých stavebních materiálů – Hornicko-hutnická akademie Stanislava Staszica v Krakově