OLOMOUC (ČTK) – O dvě desítky nemovitých
kulturních památek se rozrostlo během loňského roku kulturní
bohatství Olomouckého kraje. Nejvíce objektů zapsal stát na
seznam kulturních památek z Olomoucka, informoval ČTK Pavel
Konečný z Památkového ústavu v Olomouci. Z území Olomoucka se může pyšnit titulem kulturní památka
například bývalá domkařská chalupa v Bouzově či areál zámku ve
Velkém Týnci. Ocenění však získaly také domy v Přerově, který se
řadí mezi centra moderní architektury v období první republiky.
“Na seznam se odtud dostala raně funkcionalistická budova
sokolovny či neorenesanční budova gymnázia v Komenského ulici
postavená v roce 1876 podle návrhu Antonína Grusky,” uvedl
Konečný.
Kulturní památkou v Šumperku se stal například renesanční dům
v Radniční ulici, v okresu Jeseník se zase na seznam dostala
novogotická budova radnice ve Vidnavě či barokní kostel svaté
Kateřiny v Uhelné.
Kromě domů však stát zapsal mezi kulturní památky také kříže a
boží muka. “Na seznamu se tak ocitl například smírčí kříž u
Štarnova na Olomoucku či kříž na návsi v Ratajích na Olomoucku,”
podotkl Konečný. Dodal, že na návrh památkového ústavu zapsal
stát také pět movitých kulturních památek, mezi něž patří
například Handkeho obrazy z kostela Nejsvětější Trojice ve
Šternberku na Olomoucku.
Olomoučtí památkáři nyní evidují v Olomouckém kraji kromě
Prostějovska celkem 7120 kulturních památek a 72 památkových
rezervací a zón.
Alena Pišoftová jpt