Motto: „Snažíme se, abychom seznali, zachovali a pokud možná obnovili i oživili všecko to, co bylo a dosud je naším význačným majetkem, co nás od ciziny liší a co vydává svědectví o samostatné, osobité činnosti kulturní našeho národa.“

Alois Jirásek, Rozmanitá prosa

        Vesnická sídla jsou historicky vzniklým specifickým sídelním útvarem, charakterizovaným svými formálními (architektonickými a urbanistickými) i obsahovými (funkce, obyvatelé, kultura, tradice aj.) znaky, jimiž se vymezují vůči městům s jejich aglomeracemi. Vesnická sídla se stala rovněž podstatným a mnohde určujícím krajinotvorným prvkem, který krajinu spoluvytváří, je přírodním prostředím formován a současně ho svými parametry ovlivňuje.
        Sídla a krajina ve svém historickém vývoji společně vytvořily integrálně propojený a nedílný, ale současně i různorodý a pestrý, jedinečný prostor, nazývaný venkov. Kulturní hodnoty zde vznikaly po staletí trvající nepřetržitou činností člověka a takto je nutno je i poznávat, chápat a respektovat.
        Kulturní dědictví venkovského prostoru nepředstavuje jen množinu státem chráněných nemovitých památek, ať už jde o slohovou architekturu reprezentovanou stavbami sakrálními, panskými či společenskými nebo o část oné zpravidla anonymní složky vesnické zástavby označované jako lidová architektura, ale rovněž značné množství dalšího historického stavebního fondu harmonicky dotvářejícího obraz našeho venkova. Pozoruhodným fenoménem jsou též celá vesnická sídla vyznačující se značnou rozmanitostí, zejména specifickou půdorysnou skladbou, prostorovou strukturou zástavby a umístěním v terénu. Nesmíme zapomenout ani na kulturní krajinu, již lze charakterizovat jako esteticky vyváženou jednotu přírodních prvků a lidských sídel s funkčně navazujícími zahradami a sady, s různými formami plužin, alejemi, solitérními stromy, s vodními toky a rybníky, dálkovými i místními cestami a typickou rozptýlenou drobnou architekturou.
        Tento souhrn samostatných prvků tvoří jednotu kulturních hodnot, které jsou důležitým hmotným pramenem poznání života našich předků, uplatňují se jako neodmyslitelná složka životního prostředí, ve sféře duchovní prokazatelně pozitivně ovlivňují emoce a psychiku lidí, prohlubují každému vlastní abstraktní pocit identity a jistoty domova i sounáležitosti s životem minulých generací a potřebou navázat na ně. Zároveň dnes musíme kulturní dědictví venkova vnímat i jako významný a dosud nedoceněný ekonomický potenciál ve sféře cestovního a turistického ruchu, samozřejmě racionálně pojatého v mezích udržitelného rozvoje.
        Současný politický i ekonomický vývoj i celospolečenské trendy však pro venkov a vesnická sídla přinášejí řadu rizik a hrozeb, na něž je nutno reagovat a společně jim čelit, jinak lze reálně předpokládat v nepříliš vzdáleném časovém horizontu zánik venkova v jeho dnešní podobě a osobitosti včetně všech pozitivních jedinečných vlastností ovlivňujících život celé společnosti. Mezi hlavní negativní faktory uveďme zejména hospodářskou situaci venkova charakterizovanou útlumem zemědělské výroby, nepříznivý demografický vývoj, diskriminační finanční a administrativně správní politika státu a pochopitelně chaotické, živelné, nekoncepční a značně intenzivní stavební aktivity.
Předpokladem pro udržení tvářnosti, ducha a charakteru venkova je respekt před zděděnými hodnotami a jejich kultivace a rozvíjení v inovované podobě citlivě navazující a reagující na dochované podněty. Základními podmínkami by měly být osvícená politika místních samospráv, kvalitní projektová činnost, dostatek zkušených a odborně poučených stavebních firem a široká trpělivá a pozitivně laděná osvětová a popularizační práce s veřejností. Z hlediska architektonicko urbanistického jde o ohleduplné začlenění nové výstavby do existující zástavby podle stanovených závazných pravidel a regulativů obsažených v kvalitně zpracované územně plánovací dokumentaci.
         Je nutno si stále uvědomovat, že v tomto pozoruhodném a ohroženém odkazu je vepsáno výrazné svědectví o naší minulosti, jehož bychom si měli vážit a čerpat z něj poučení pro současnost i budoucnost. Jeho poselstvím by měl být apel naučit se ho respektovat, tvůrčím způsobem využívat a nově vznikající hodnoty do něj citlivě včlenit.

Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor kultury, cestovních ruchu a památkové péče ve spolupráci s

Městem Žďár nad Sázavou, Městem Nové Město na Moravě, Městem Svratka si Vás dovolují pozvat na celostátní mezinárodní seminář k problematice lidového stavitelství 
Současná praxe a možnosti stavebních úprav. historické zástavby a prostředí vesnických sídel  

který se uskuteční ve dnech 14. – 16. září 2011 ve Svratce, okr. Žďár nad Sázavou

• Datum konání:
středa 14. – pátek 16. září 2011, pro účastníky semináře ze vzdálenějších míst a ze zahraničí                         nabízíme možnost ubytování již od úterý 13. září (nutno uvést v přihlášce)

• Místo konání:  
Svratka – společenský sál místní Sokolovny (ul. Revoluční, č. p. 235), hotel Mánes – oba objekty jsou situovány v blízkosti centra-náměstí  (městečko Svratka leží v hornatém terénu a tvoří přirozené společenské, kulturní a turistické centrum severní části oblasti Žďárských vrchů, ve městě i jeho okolí najdeme řadu dokladů původního lidového stavitelství) 

• Ubytování:     
Hotel Mánes  (příjemné prostředí, kvalitní služby a vybavení, cena lůžko/noc se snídaní 500,-Kč), ubytovna TJ Mars u sportovního areálu (standardní podmínky, vždy dva 2-3 lůžkové pokoje se společným hygienickým zařízením, cena lůžko/noc se snídaní 230,-Kč)  – vše na území města Svratky v docházkové vzdálenosti od Sokolovny

• Stravování:      
snídaně – v ubytovacích zařízeních v rámci ceny
obědy a večeře – společné v restauraci hotelu Mánes
(stravenky budou distribuovány při prezenci dle individuální závazné objednávky)

• Doprava:
vlastními dopravními prostředky: Svratka neleží na hlavních silničních tazích, ale je dobře dostupná od jihu ze Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě, od západu z Hlinska a od východu ze Svitav
autobusem: Svratka má autobusové spojení se všemi výše jmenovanými městy i dalšími vzdálenějšími městskými centry            

• Účastnický poplatek:
200,- Kč – bude vybírán při prezenci
(poplatek bude použit především k uhrazení nákladů na organizační a technické zabezpečení akce apod., ubytování a stravu si dle závazné objednávky hradí účastníci individuálně)

Uzávěrka přihlášek na seminář je 15. července 2011, přihlášky a eventuální dotazy zasílejte a směrujte na následující kontaktní adresu:

PhDr. Pavel Bureš, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze
Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana
tel.: 257 010 255, mobil: 724 663 562
e-mail: bures@up.npu.cz