-
Biplasty a kompozity
V polovině března se v německém Kolíně nad Rýnem konal již čtvrtý Mezinárodní kongres bioplastů a kompozitů. Také vyhlásili vítěze ceny o Inovativní BIO produkt.
Tím se letos stal materiál Zelfo německé firmy OMODO – stoprocentně přírodní celulózový materiál bez pojidel a chemických aditiv. Zelfo vyvinuli již koncem 90. let v Rakousku tři nadšenci pod názvem “Hempstone” čili konopný kámen. Jeden z nich, Norbert Schmid, pokračuje ve výrobě konopných djembe a didgeridu původně vyvinutou technologií – sortiment prodávaný pod značkou Drumparam jste měli možnost vidět na vídeňském veletrhu Cultiva nebo pražském Cannafestu.
Další z trojice odešel do Austrálie, kde se spolu s Paulem Benhaimem pustil do dalšího vývoje a designové práce (židle a mísy jim navrhoval i slavný Georgio Armani). Firma dnes vystupuje pod názvem Zeo International. Německá OMODO dokázala inovovat výrobní proces tak, aby se Zelfo stalo cenově konkurenceschopným jiným – ropným i rostlinným – plastům. Můžeme se tedy těšit, že tento zdravý materiál výjimečných vlastností bude pronikat do našich domácností?
Snad. Protagonisté z bioplastového sektoru si uvědomují, že brzdou zásadního rozšíření jejich výrobků dnes již není cena, biomateriály se stávají cenově konkurenceschopnými ropným plastům již při ceně 50 dolarů za barel, ale především nedostatečná informovanost veřejnosti.
Vstříc stoprocentní rozložitelnosti
Zelfo ukazuje směr, kterým se bioplastový sektor vydává – prim hraje stoprocentní odbouratelnost. Pozornost se soustředí na minimalizaci dopadů na životní prostředí, klimatickou neutralitu, kompostovatelnost. Základ většiny dosud vyráběných kompozitů s obsahem přírodních vláken tvoří konvenční plasty jako polyetylen a polypropylen. Přírodní vlákna vyplňují kolem čtyřiceti procent lisovaných “termosetů”, používaných zhusta automobilovým průmyslem pro jejich vyšší pevnost, odolnost, zvýšenou možnost recyklace a schopnost tlumit hluk. Oproti skelnými vlákny plněným plastům jsou přírodní kompozity levnější, energeticky šetrnější a také lehčí. Jen německé automobilky dnes spotřebují přes 30 tisíc tun těchto kompozitů ročně.
Nejčastěji používanými vlákny jsou len, juta, sisal, kenaf, dřevná vlákna a samozřejmě konopí. Tomu patří přibližně desetiprocentní podíl z objemu použitých vláken. Najdeme jej např. v sedačkách a výplních dveří. Po Henry Fordovi, který svůj konopný vůz představil v roce 1941, se nejdál dostala firma Lotus, která v létě 2008 předvedla svůj koncept sporťáku z ekologicky šetrných materiálů.Kompozity se ale v posledních letech neprosazují jen v autech. Oblibu si získávají také stavební prvky jako jsou terasové dlaždice, police nebo i nábytek. I na českém trhu je možné koupit třeba příruční váhu z konopného kompozitu. Budoucnost ale pro výrobce bioplastů představuje spotřební elektronika. Obaly počítačů, mobilů, iPodů, televizorů…
všechny ty plastové serepetičky, kterými se moderní člověk obklopuje, mohou být vyrobeny z biokompozitů. Do vývoje těchto materiálů investuje většina velkých firem včetně Mitsubishi, Sony nebo Nokie. V sektoru “trvanlivých obalů” se přitom potkávají dvě doposud oddělované
oblasti: škrobové a celulózové bioplasty používané nejčastěji jako kompostovatelné obaly (viz článek Plasty a kompostovací toalety) s vlákennými kompozity. Výsledkem jsou stoprocentně přírodní a rozložitelné materiály vynikající pevností, odolností a s ohledem na použité ingredience rozmanitým spektrem užitných vlastností. Jestliže současné kompozity redukují negativní dopady na životní prostředí o desítky procent, ty stoprocentní by mohly bilanci zcela zvrátit!Jejich nespornou výhodou je, že mohou být zpracovávány pomocí stávajících technologií. Přechod od nestabilní ropy k přírodním materiálům tak může být snazší, než se zdá…
pokračovanie: http://www.magazin-legalizace.cz/cs/articles/detail/131-konopne-plasty-a-jine-prirodniny?rubricId=12
-
0 odpovede/odpovedí
Sorry, there were no replies found.
Log in to reply.