-
Číslovanie domov v minulosti
Venuje sa niekto problematike číslovania domov v minulosti na území Slovenska? Uvítam akékoľvek informácie.
-
9 odpovede/odpovedí
-
Neviem o tom ze by to niekto komplexne spracovaval. To ale naznamena ze to neexistuje :) Kazdopadne v kazdom meste to bolo inak. Ako vyplyva aj z nasej databazy historickych objektov http://www.obnova.sk/pamiatky, kde mame aj kolonku stare cislo a stara ulica. Cisla boli rozne. Minimalne v B. Stiavnici. Boli akesi okrsky/ci okresy cislovane cislami I, II, III, IV a pred tym bolo cislo objektu. Dom mal pootm cislo: 198/II napriklad.
-
Ahoj, prvé číslovanie na území dnešného Slovenska bolo zavedené koncom 18. storočia (tereziánske), pričom následne došlo k viacerým prečíslovaniam v súvislosti s nasledujúcimi sčítaniami (jozefínske, ….).
Prikladám (nekvalitné)foto troch tabuliek čílovania na drevenici z 19. storočia.
-
Este ma napadlo, ze byvalo pravidlom, ze radnica mavala cislo 1. A nasledne sa cislovalo od nej. Prikladam par fotografii z Banskej Belej.
Mna by napriklad zaujimalo kedy sa zaviedlo cislovanie na preskacku, tak ze cisla na jednej strane mali boli parne a na druhej neparne. Pripadne ake boli pravidla postuponosti cislovania.
-
Sposob cislovania v ramci ulice:
-
Wikipedia taktiez poskytuje tieto info:
Číslování domů bylo uzákoněno v době vlády Marie Terezie v únoru 1770 a ve většině obcí proběhlo od podzimu 1770 do roku 1771. Zpočátku nemělo charakter trvalého označení, ale pořadového čísla v konkrétním soupise, třebaže dům byl číslem až do dalšího přečíslování „popsán“ křídou na vrata či dveře. Číslování se provádělo s pomocí vojska v přirozeném sledu tak, jak lze obec postupně projít, obvykle po směru chodu hodinových ručiček. Začínalo obvykle nejdůležitější, zpravidla veřejnou budovou (panské sídlo, fara, rychta, nejbohatší usedlost). U obcí ležících podél silnice číslování obvykle začínalo prvním domem po pravé straně vesnice ze strany, kterou přijíždí vrchnost, po opačné straně se pak vracelo. Domovní čísla bývala napsána na dřevěné, plechové, popř. keramické tabulce, vytažena v omítce nebo provedena štukem. Ve vesnicích většinou od té doby číslování již nebylo měněno, takže okruh čísel z roku 1770 i sled čísel přidělených po roce 1770 poskytuje dobrou informaci o postupu vývoje obce. Ve městech byly většinou budovy od té doby několikrát přečíslovány. První vlna přečíslování proběhla v letech 1805–1815.
Každá budova se označuje buď číslem popisným, jde-li o stavbu trvalého charakteru, nebo číslem evidenčním (v jiné číselné řadě), jde-li o stavbu dočasného nebo rekreačního charakteru. Číslo přiděluje obec rozhodnutím, tabulku s číslem je povinen umístit na své náklady vlastník budovy. Tato čísla se přidělují postupně v rámci katastrálního území, ale v některých případech se významným budovám (například školám) vyhrazují snadno zapamatovatelná kulatá čísla. Kostely, kaple a neobývané věže se již od dob Marie Terezie nečíslují.
Od 60. let 18. století byla v některých městech zavedena i orientační čísla, přídělovaná podle ulic. Zavedením pozemkových knih roku 1884 se popisná čísla stabilizovala a orientační byla užívána ve městech souběžně. Pokud se v adrese uvádí zároveň popisné i orientační číslo, bývá zvykem uvádět je oddělená lomítkem, přičemž popisné se zpravidla (ale zdaleka ne vždy) uvádí jako první. Existuje však mnoho způsobů psaní adresy (např. v občanských průkazech se v minulosti orientační číslo uvádělo u názvu ulice a popisné číslo u názvu obce nebo místní části; obvyklé je také uvádět pouze jedno z těchto čísel, i když jsou domu přidělena obě).
[editovat]Provedení a umístěníTabulky s čísly se umisťují viditelně. Číslo orientační (je-li přiděleno) má být podle vyhlášky ministerstva vnitra umístěno vždy pod číslem popisným. Označení popisných, orientačních a evidenčních čísel se podle vyhlášky má barevně lišit. Celostátně nejsou barvy stanoveny, jednotnou podobu pro své území mají podle Zákona o obcích (§ 32 odst. 1) stanovit obecní úřady (v přenesené působnosti státní správy, tedy nařízením, Praze obdobnou kompetenci Zákon o hlavním městě Praze nesvěřuje. Mnoho obcí však žádné takové nařízení nikdy nevydalo. V Praze se popisná čísla tradičně označují bílými číslicemi na červené tabulce a orientační čísla bílými na modré; evidenční čísla rekreačních staveb jsou černá na žluté tabulce, nouzových staveb zelená, od roku 2000 to však žádný předpis nenařizuje, protože městská vyhláška 1/1960 Sb. hl. m. P. pozbyla platnosti.
Na tabulce s číslem popisným jsou někdy uvedeny další údaje. Na starších tabulkách se v některých obcích uvádělo římským číslem označení části obce. V některých obcích je zvykem uvádět na tabulce i název obce, v Praze nejčastěji název katastrálního území a městského obvodu. Jsou však i obce, v nichž provedení čísla je na každém domě individuální, používána bývají čísla plastická a reliéfní, keramická, malovaná či lepená na fasádě nebo na skle dveří a mnohá další provedení. V Brně jsou popisná čísla bílá na černém podkladě, v Ostravě jsou bílá na modrém podkladě. -
Ceske heslo je vyborne spracovane:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozna%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_dom%C5%AF
Slovenske je na tom horsie:
http://sk.wikipedia.org/wiki/Ozna%C4%8Dovanie_budov
Austrália a Nový Zéland
V Austrálii a na Novom Zélande sa obvykle používa európska schéma. Vo vidieckych oblastiach, kde sú domy a farmy od seba ďaleko vzdialené, sa zaviedol systém založený na vzdialenostných kilometroch, takže napr. farma vzdialená 2300 metrov od začiatku cesty bude mať číslo 230. EurópaTypický európsky spôsob označovania domov
V Európe je najbežnejšiou číslovacou schémou v mestách (typicky teda pri orientačných číslach) číslovanie každej strany ulice vzostupne (spravidla smerom od centra mesta), pričom jedna strana ulice (obvykle pravá pri pohľade smerom, ktorým čísla stúpajú) je číslovaná párnymi číslami a druhá strana číslami nepárnymi. Pri rozdelení budovy alebo výstavby novej je táto označená číslom s príponou písmena abecedy alebo latinskou predponou (bis, ter atď.), ako tomu je v Španielsku alebo vo Francúzsku. Tento systém je rozšírený vo väčšine krajín sveta.Slovensko
Na Slovensku upravuje označovanie domov zákon č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení a vykonávajúca vyhláška č. 31/2003 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o označovaní ulíc a iných verejných priestranstiev a o číslovaní stavieb. Vyhláška sa podľa svojho textu vzťahuje na pozemné stavby v zmysle Stavebného zákona, teda budovy.
Podľa zákona je obec povinná na vlastné náklady evidenciu súpisných čísiel a evidenciu orientačných čísiel, tieto čísla stavbám určovať a stavby týmito číslami označovať tabuľkami rovnakého vzoru; súpisnými číslami musí obec stavby označovať vždy, orientačnými číslami len ak tak rozhodne (podmienkou je však existencia ulíc označených názvami). Podoba tabuliek je teda výlučne na rozhodnutí obci, ktorá je však povinná dbať, aby boli všetky tabuľky rovnakého vzoru.
Súpisné číslo má každá budova. Pokiaľ sa v obci uplatňuje označovanie orientačnými číslami, má orientačné číslo každý vchod. Pri lineárnej zástavbe majú budovy v smere od stredu obce na ľavej strane ulice nepárne čísla a na pravej strane ulice párne čísla číselného radu orientačných čísiel.[2] Časť obce, ktorá má vlastné katastrálne územie, môže mať samostatné číslovanie budov súpisnými číslami a orientačnými číslami.[3]Česko
Číslovanie domov v Prahe: vľavo (červené) súpisné číslo domu s označením katastrálneho územia, vpravo (modré) orientačné číslo
V Česku platia podobné uzancie ako na Slovensku. Označovanie domov upravuje Zákon č. 128/2000 Sb. o obciach (obecné zriadenie)[4], Zákon o hlavnom meste Prahe[5] a Vyhláška o spôsobe označovania ulíc a ostatných verejných priestranstiev názvami, o spôsobe použitia a umiestnenia čísel k označeniu budov, o náležitostiach ohlásenia o prečíslovaní budov a o postupe a oznamovaní pridelenia čísel a dokladoch potrebných k prideleniu čísel[6].
V Česku sa okrem súpisných čísel (v češtine číslo popisné) a orientačných čísel rozlišujú aj evidenčné čísla prideľované rekreačným a dočasným (napr. núdzovým) stavbám; evidenčné čísla sú obdobou súpisných čísel.
Každá obec sama rozhoduje či bude prideľovať orientačná čísla. Tie sa prideľujú spravidla v mestách, ale niektoré veľké mestá (Pardubice alebo Kladno) ich neprideľujú, naproti tomu sa používajú aj v niektorých malých dedinách. Používa sa obvyklý európsky systém s drobnými modifikáciami (napr. v Prahe prevažuje smer číslovania ulíc podľa toku Vltavy, tj. z juhu na sever).
V Česku má obecný úrad každej obce (okrem Prahy) kompetenciu stanoviť nariadením obce (v prenesenej pôsobnosti) podobu tabuliek (farbu, tvar, rozmery, materiál atď.). Pre legislatívnu chybu pražský magistrát na rozdiel od ostatných obcí v Česku takú právomoc nemá.[7] Aj z ostatných obcí využívajú túto možnosť regulovať podobu tabuliek, danú Zákonom o obciach, v súčasnosti len máloktoré. V minulosti túto právomoc mali národné výbory a neskôr zastupiteľstvá obce, tieto vyhlášky po rozdelení samostatnej a prenesenej pôsobnosti obcí stratili platnosť a väčšinou neboli nahradené. Farba a podoba tabuliek (prípadne text na tabuľke) je väčšinou do značnej miery záležitosťou miestnej tradície; v Čechach sú vo všeobecnosti iné farebné zvyklosti než na Morave.
[upraviť]Spojené kráľovstvoStaršia schéma značenia domov na spôsob hodín
V Británii platia pri označovaná domov európske zvyklosti. Nové budovy vložené medzi existujúce orientačné čísla majú dodatok písaný veľkými písmenami abecedy či dokonca dodatok v podobe polčísla (napr. 20½ Camberwell Church Street).
Na niektorých miestach sa z minulosti dochovalo značenie domov na spôsob hodín (jedna strana ulice číslovaná vzostupne a druhá, nadväzujúc na koniec prvej, zostupne).Rusko
V niektorých mestách Ruska, ako napr. v Petrohrade sú nepárne orientačné čísla na pravej strane ulice.
Na parcelách s niekoľkými budovami (komplex budov) je niekedy pridaný ďalší prvok adresy, tzv. корпус (korpus), obvykle používaný na adrese za číslom komplexu budov, napr. Moskovskoye shosse, dom 23, korpus 2, tj. 2. budova na orientačnom čísle 23.Spojené štáty americké
V USA je obvyklé číslovanie podľa vzdialenosti od danej línie, takže sú bežné aj štvor- či päťčíselné adresy. V Novom Anglicku a New Yorku sú používané európske schémy.
V mestách s mriežkovým systémom ulíc adresy často stúpajú po stovkách pri každej križovatke a zodpovedajú systému číslovania ulíc, takže napr. adresa 900 Euclid Avenue v Clevelande značí, že budova stojí na rohu Euclid Avenue a 9. ulice či adresa 1610 Walnut Street vo Philadelphii značí, že budova stojí na Walnut Street medzi 16. a 17. ulicou oproti domu s adresou 1609 Walnut Street. -
Niekde to nenechavali na nahodu…
-
VŠEOBECNE ZÁVÄZNÉ NARIADENIE OBCE LIPTOVSKÉ SLIAČE č. 2/2008
o číslovaní stavieb a o označovaní ulíc a iných verejných priestranstiev -
Domové čísla v talianskych historických mestách a mestečkách: “IL NUMERO CIVICO” nei Centri Storici
Log in to reply.