-
Ingr
nezná niekto významnú osobnosť priezviskom Ingr?
-
4 odpovede/odpovedí
-
v SR nie, no v ČR napr. MUDr. J. Ingr, gynekológ v Prahe, Boris Ingr, vydavateľ… :|
-
Mne napadol iba jeden
generál Sergej Jan Ingr (* Vlkoš 1894 + Pariz1956)
V r. 1917 vstupil do pravoslavnej cirkvi, odtial ten Sergej. 1923 dostojnikom generalneho stabu. 1938 divizny general. 1940 minister narodnej obrany exilovej vlady. 1945 zbaveny vsetkych funkcii a obvineny z velezrady. 1948 odchod do exilu. Viacej najdes v knizke Vojenske osobnosti cs. odboje 1939-45. -
ten napadol aj mňa čítal som si o ňom len malá zaujímavosť vo Vlkoši to jest na Morave vznikne aj jeho múzeum
-
tu pridám aj niečo o priezvisku ale aj povest:
Poměrně hodně nyní používané pří-
jmení u nás má jinou historii . Je to pří-
jmení “INGR”. O původu tohoto jména
existuje řada versí, z nichž některé jsou
jen vyloženě spekulativní, bez možnosti
jejich ověření na základě historickýchma-
teriálů. Jednou z nich je odvození od ně-
meckého slova “Imker”/včelař/. Je ovšem
jen úplným dohadem. Dalším, již někdy
uváděným v tisku (Magazín Dnes+TV
16.5.1996,str.24) článek “Nejsem dcera
generála Ingra” uvádí Dana Zátopková,
že dle ústního podání zůstal za švédských
válek v našem kraji raněný švédský rejtar,
který pocházel z Finska, kde prý byla ně-
jaká oblast Ingermanland a v ní žili švéd-
ští Ingermanové. Obdobně je v publikaci
“Armádní generál Sergej Jan Ingr /1894-
1956/ vyd.MOČR 1998 citováno :
“Vlkoští, kelčanští a skoronští Ing-
rové považovali za zakladatele svého
rodu švédského vojáka Michala Ungra,
jehož pluk odtáhl v roce 1650 z Mora-
vy. Podle rodinných tradic vyměnil meč
za pluh a usadil se v severomoravském
Kunwaldu. Rodinná pověst o švédském
předku má reálný základ, protože Un-
ger nebo Inger jsou běžná skandinávská
jména a v oněch dobách bylo zvykem,
že váleční vysloužilci nebo ranění vojáci
švédských,francouzských i jiných armád
zůstávali v cizích zemích . “
Ani tyto verze nelze brát jako histo-
ricky ověřené. Naopak jsou to matriky
milotické farnosti od roku 1691, (starší
bohužel shořely) a ostatních pramenů
uložených v Zemských archivech v Brně,
Kroměříži a Opavě. Byly také prostudo-
vány i zachovalé matriční záznamy obce
Kunwald u Nového Jičína odr.1626, kde
jsou uvedeni příslušníci rodin Jünger a
to jak při německém, tak i při latinském
vedení matrik. Všichni příslušníci jména
I n g r mají svůj původ ve Skoronicích
z doby po třicetileté válce, kdy prapřed-
kové této dnes již velmi rozšířené rodiny
přišli jako kolonisté z obce Kunín, (psá-
no také Kunwald nebo Kunewald), kte-
rá byla později sloučena s městem Nový
Jičín. V tomto Kunwaldě, Novém Jičíně
a Šenově žily tyto rodiny dle nejstarších
matričních zápisů z r. 1626. Psaly se
ovšem ještě jako německé obyvatelstvo
“Jünger“vyslovovánoJynger,teprvepoz-
ději se toto jméno přizpůsobilo češtině a
zjednodušilo na Ingra a Ingr.
V češtině znamená toto slovo “mlad-
ší” a dá se tedy předpokládat, že vzniklo
někdy koncem 15. století jako označení
mladého hospodáře na gruntě na rozdíl
od jeho otce stejného křestního jména,
neboť příjmení v té době teprve vznikala
a nebyla ani ustálena, ani uzákoněna. K
tomuještě přistupuje okolnost, že křestní
jména v tomto století i v dalších násle-
dujících neměla dnešní širší rejstřík a s
okolností, že se u mužské populace dědi-
la křestní jména po otci po několik gene-
rací a tím bývalyvyvolány situace častých
záměn a nepřesností.
Milotický hraběGabriel Serrenyi kou-
pil kunwaldské panství s tím záměrem,
aby získal robotníky pro zpustlé panství
milotické, které velmi utrpělo vpádem
Turků a Tatarů v říjnu 1623. Tehdy byly
Skoronice spáleny a úplně vylidněny a po
celá tři desítiletí ponechány osudu. Pro-
řídlé obyvatelstvo ve Vacenovicích, Mi-
loticích a Mistříně doplnil Serrényi oby-
vatelstvem z obcí kolem hradu Světlova,
asi 80 rodinami. Když se mu tento první
záměr podařil a neměl už přebytečné lidi
na Bojkovsku, přistoupil k osídlení Sko-
ronic tak, že celou pustou osadu osadil
jednotně německy mluvícími obyvateli z
Kunwaldu. Kolonizace nebyla provedena
současně, v letech 1653-1656 přišlo 17 ro-
din, v letech pozdějších dalších 10 rodin,
kteří tak osadili 25 pustých půllánů a 2
podsedky.Mezi těmitoprvními kolonisty
byl také předek z rodu Jüngrů, jménem
Michal, v té době asi 25tiletý. Usadil se na
č. 41 a byl veden jako pololáník. Měl 5
synů, z nichž jeden Bartoloměj, nar.1659,
sepřiženil do Vacenovic. Tento měl 8 dětí,
4 synya dcery,z nichž někteřízaložili dal-
ší rodiny veVacenovicích i jinde.
Toto je jen malé nahlédnutí do his-
torie některých rodů ve Vacenovicích.
V dalších historických pramenech je
jistě mnoho dalších údajů o životě a
osudech jednotlivých rodů, předků na-
šich občanů. Čekají na ty, kteří mají o
tuto historii zájem a dovedli by ji přiblí-
žit ostatním
Log in to reply.