aktivita › diskusia › Reštaurovanie a konzervovanie › Konzervovanie vs. Restaurovanie
-
Konzervovanie vs. Restaurovanie
freya odpovedal 18 years ago 11 Členovia · 36 odpovede/odpovedí
-
Nemas priklad na tie otazky? to by ma zaujimalo…. komora ma fakt rozculuje… ze clen ECCO, no na tom sa smejem..
-
Su to v celku jednoduche otazky. Pri niektorych vsak moze vzniknut polemika. A z polemiky moze ktokolvek vzist ako clovek neznaly veci. Moze vsak mat iba iny nazor.
-
nabiflit sa nejake zakony a trivialne otazky… no mam dost. To uz kde sme? choooooreeeeeee!!!!!
-
uz len tie slovenske preklady… :sleepy4:
Nestálo ma to ani veľa času a tuhľa čo som našiel:
Slovenské verzie medzinárodných dokumentov ICOMOS sa povaľujú na adrese http://www.pamiatky.sk/puc/icomosiniciativy.htm URL !!!
Sú tam:
– Benátska charta 1964,
– Florentská charta 1982,
– Washingtonská charta 1987,
– Charta o menežmente archeologického dedičstva, Lausanne 1990,
– Charta o kultúrnom turizme, Mexiko 1999,
– Charta o ľudovom stavebnom dedičstve, Mexiko 1999,
– Odporúčania pre prieskum, konzervovanie a statickú konsolidáciu architektonických pamiatok.Myslím, že by to chcelo trošku graficky prepracovať, ale texty tam sú. Iste, mohli by sme sa prieť o významových posunoch a odtienkoch pri preklade do slovenčiny… Nakoniec, prečo nie?!
-
Konzervátor – restaurátor: profesní kodex
Překlad je prací Mgr. P. Holmana a PhDr. K. Tlachové.
( HOLMAN, Pavel – TLACHOVÁ, Kateřina, překl.: Konzervátor – restaurátor: profesní kodex. In: Konzervace a restaurování kulturního dědictví z pohledu mezinárodní etiky, Metodický list. Brno 1995, s. 73 – 76).
Předmluva
Tento dokument byl vytvořen na základě textu, který v německé verzi připravila Agnes Ballestremová a předložila ho jako pracovní materiál na zasedání Komise ICCROM pro standardy a vzdělávání v listopadu 1978 (ST 1/3). Pracovní skupina pro vzdělávání v oboru konzervace a restaurátorství, zřízená při Mezinárodní komisi ICOM pro konzervaci, projednávala tento materiál poprvé na svém zasedání v Záhřebu v roce 1978. Revidovaná verze byla publikována v přípravném materiálu Komise ICOM pro konzervaci pro trienální zasedání v kanadské Ottawě v roce 1981, pod číslem jednacím 81/22/0 s úvodem H. C. von Imhoff. Toto znění přepracovali Eleanor McMillanová a Paul N. Perrot. Po prezentaci a drobných úpravách byla nová verze jednomyslně přijata na zasedání Pracovní skupiny pro vzdělávání v oboru konzervace a restaurátorství v Drážďanech 5. září 1983 a byla předána k projednání předsednictvu komise na jeho zasedání v Barceloně 26. listopadu 1983. Předsednictvo si vyžádalo ještě další úpravy ve znění textu před tím, než byl pracovní skupinou předložen plénu Komise ICOM pro konzervaci na jejím trienálním zasedání v Kodani v září 1984. Poslední verze je výsledkem revize prováděné Raj Isarem, Janet Bridglandovou a Christophem von Imhoff v době od listopadu 1983 do srpna 1984.
1. Úvod
1.1 Smyslem tohoto dokumentu je stanovit základní cíle, zásady a požadavky na profesi konzervátora – restaurátora.
1.2 V mnoha zemích ještě profese konzervátora – resturátora (1) není definována: kdokoliv provádějící konzervátorskou nebo restaurátorskou činnost je nazýván konzervátorem nebo restaurátorem bez ohledu na rozsah a hloubku vzdělání.
1.3 V zájmu ohledu na profesní etiku a normy pro zacházení s předměty a na jejich vlastníky byly činěny různé pokusy definovat tuto profesi, odlišit ji od přofesí příbuzných (2) a stanovit vlastní požadavky na odbornou kvalifikaci. Jiné profese, jako např. lékaři, právníci a architekti prošly fází sebeanalýzy a definování a ustanovily si všeobecně akceptované normy. Taková definice pro obor konzervátor – restaurátor je již dávno zapotřebí. Profesi to pomůže k dosažení rovnocenného postavení s takovými odbornostmi, jako jsou kurátor nebo archeolog.2. Činnost konzervátora – restaurátora
2.1 Činnost konzervátora – restaurátora (konzervování) se skládá z technického rozboru konzervování a restaurování kulturních statků:
Rozbor je úvodní procedura, která má stanovit dokumentární hodnotu artefaktu, jeho původní strukturu a materiál, rozsah jeho degradace, změn a ztrát a dokumentovat tato zjištění.
Konzervování je činnost vedoucí ke zpomalení nebo zastavení degradace či poškozování předmětů kulturního dědictví kontrolou prostředí a ošetřením jejich materiálové struktury ta, aby setrvávaly v pokud možno nezměněném stavu.
Restaurování je činnost vedoucí k tomu, aby se degradující nebo poškozený přemět stal srozumitelným s minimální ztrátou estetické a historické integrity.
2.2 Konzervátoři – restaurátoři pracují v muzeích, v instirucích zabývajících se ochranou kulturního dědictví, v privátních konzervátorských dílnách nebo soukromě. Role konzervátora – restaurátora se týká materiální stránky předmětů historické a umělecké hodnoty. Na tomto základě musí zabránit jejich degradaci a napomáhat našemu porozumění těmto předmětům tak, aby se usnadnilo rozlišování mezi tím, co je původní a co ne.3. Působení a klasifikace činnosti konzervátora – restaurátora
3.1 Konzervátor – restaurátor má vyjímečnou odpovědnost, založenou na tom, že pracuje s nenahraditelnými originály, které jsou často unikáty s velkou uměleckou, náboženskou, historickou, vedeckou, kulturní, společenskou nebo ekonomickou hodnotou. Hodnota těchto předmětů je dána způsobem jejich zpracování, skutečností, že podávají svědectví historického dokumentu, a následně v jejich autenticitě. Předměty jsou „důležitým vyjádřením duchovního, náboženského a uměleckého života v minulosti, často jsou dokumenty historické situace, ať už jde o jedinečná díla nebo o předměty každodenního života”.(3)
3.2 Dokumentární hodnota historických předmětů je základem pro výzkum v dějinách umění, etnografii, archeologii a v jiných vědních disciplínách. proto je ochrana jejich celistvosti tak důležitá.
3.3 Vzhledem k nevyhnutelnému riziku nesprávné manipulace nebo změn na předmětu při všech fázích konzervování nebo restaurování, musí konzervátor – restaurátor co nejtěsněji spolupracovat s kurátorem nebo jiným kompetentním vědeckým pracovníkem. Společně pak musí rozlišit, co je nutné a co druhořadé, možné a nemožné, který zásah kvalitu předmětu zvyšeje, nebo který je pro jeho celistvost škodlivý.
3.4 Konzervátor – restaurátor si musí být vědom dokumentární povahy předmětu. Každý předmět obsahuje (samostatně nebo v kombinaci) historické, stylistické, ikonografické, technologické, intelekturální, estetické a duchovní odkazy a údaje. Konzervátor – restaurátor je musí při výzkumu a práci citlivě vnímat, rozeznávat jejich povahu a podle toho se při vlastní práci orientovat.
3.5 Všem zásahům musí tudíž předcházet metodický a vědecký rozbor zaměřený na pochopení předmětu ze všech hledisek a důkladné zvážení možných následků jednotlivých pracovních postupů. Odpovědnost za ošetřování předmětů nemůže být svěřena nikomu, kdo vzhledem k nedostatečnému vzdělání není způsobilý uskutečnit takový rozbor, nebo kdo pro nezájem či z jiných důvodů tento postup zanedbává. Pouze odborně vyškolení a zkušení konzervátor – restaurátor může správně interpretovat výsledky takového rozboru a předvídat důsledky učiněných rozhodnutí.
3.6 Jakýkoliv zásah na historických nebo uměleckých předmětech se musí řídit standartními postupy vědecké metodologie: výzkum pramenů, analýza, interpretace a syntéza. jedině tak může použité komplexní zpracování uchovat celistnost předmětu, a tak zpřístupňovat jeho význam a smysl. Je podstatné, že jedině takový přístup zvyšuje naši schopnost dešifrovat odkaz předmětu, a tak rozšířit nové vědecké poznatky.
3.7 Konzervátor – restaurátor vykonává svou práci na předmětu jako takovém. Jeho práce, stejně jako práce chirurga, je založená především na manuálních schopnostech a zručnosti. Nicméně, stejně jako v případě chirurga, manuální zručnost musí být spojena s teoretickými vědomostmi a schopností pohotově odhadnout situaci, okamžitě na ni reagovat a zvážit účinek zvoleného zásahu.
3.8 Pro dnešního konzervátora – restaurátora, který musí pracovat v týmu, je otázka interdisciplinární spolupráce velmi důležitá. Tak jako chirurg nemůže být současně rentgenologem, patologem a psychologem, tak ani konzervátor – restaurátor nemůže být expertem na umění nebo dějiny umění, chemii a jiné přírodní nebo společenské vědy. Tak jako u chirurga, i práce konzervátora – restaurátora by měla být doplňována analytickými a výzkumnými poznatky vědců. Tato spolupráce může být úspěšná jedině tehdy, je-li konzervátor – restaurátor schopen formulovat vědecky a precizně svoje otázky a interpretovat odpovědi ve správném kontextu.4. Odlišnost od příbuzných profesí
4.1 Odborné činnosti konzervátora – restaurátora se odlišují od jiných uměleckých činností nebo řemesel. Základním kritériem pro toto odlišení je, že konzervátor – restaurátor svou činností nevytváří nové kulturní předměty. Je doménou takových řemesel a uměleckých profesí jako je kovář, pozlacovač, umělecký truhlář, dekoratér a jiných, aby fyzicky rekonstruovali to, co již neexistuje, nebo co nemůže být uchováno. I tato řemesla a profese však mohou využívat nesmírně cenných poznatků a rad konzervátorů – restaurátorů.
4.2 Pokud jde o zásahy na jakémkoliv předmětu historické nebo umělecké hodnoty, rozhodnutí o tom, zda je má provést umělec, řemeslník nebo konzervátor – restaurátor, může učinit pouze dobře vyškolený, řádně vzdělaný, zkušený a velmi vnímavý konzervátor – restaurátor. Jedině tento pracovník, společně s kurátorem nebo jiným odborníkem, má možnost provést náležitou analýzu předmětu, stanovit jeho stav a zhodnotit jeho materiální a dokumentární hodnotu.5. Školení a vzdělávání konzervátorů – restaurátorů
5.1 Aby mohli konzervátoři – restaurátoři splňovat kritéria výše zmíněné profesní charakteristiky a specifikací, musí absolvovat umělecké, technické a vědecké školení, založené na všestranném všeobecném vzdělání.
5.2 Školení má zahrnovat rozvoj vnímavost a manuální zručností, získávání teoretických znalostí a materiálu a technikách a důkladnou průpravu ve vědecké metodologii, vedoucí k rozvíjení schopností řešit problémy konzervace systematickým přístupem, užitím precizního výzkumu a kritickou interpretací výsledků.
5.3 Teoretické školení a vzdělávání má zahrnovat následující přeměty:
– Historie umění a kultury
– Metody výzkumu a dokumentace
– Znalosti technologie a materiálů
– Teorie a etika konzervace
– Historie a technologie konzervování – restaurování
– Chemie, biologie a fyzika procesu degradace a konzervačních metod
5.4 Je nepochybné, že podstatnou součástí každého vzdělávacího rpgramu je odborná praxe. Vzdělávací program má být zakončen závěrečnou nebo diplomovou prací a jeho absolvování by mělo být uznáno jako ekvivalentní určitému stupni akademického vzdělání.
5.5 Na všech stupních školení je třeba klást hlavní důraz na praxi, ale v žádném případě nelze zapomínat na rozvoj a prohlubování chápání technických, vědeckých, historických a estetických faktorů. Konečným cílem vzdělávání konzervátorů – restaurátorů je vyškolit všestranné profesionály, schopné promyšleně vykonávat velmi komplexní konzervační zásahy a zevrubně je dokumentovat, tak aby tato činnost i záznamy o ní napomáhaly nejen ochraně, ale také hlubšímu porozumění historických a uměleckých událostí, vztahujících se k ošetřovaným předmětům.
Kodaň, září 1984Poznámky:
1) Tento termín je používán v průběhu celého textu jako kompromis, poněvadž příslušník stejné profese se nazývá „konzervátor” v anglicky mluvících zemích a „restaurátor” v zemích, kde se mluví románskými a germánskými jazyky.
2) Některé profese vztahující se ke konzerování, architekti památkové péče, vědečtí pracovníci, inženýři a všechny další, které se vztahují k oboru konzervování, nejsou v tomto dokumentu zmiňovány, poněvadž se již řídí uznanými profesními normami.
3) G. S. Graf Adelmann: Restaurator ud Denkmalpflege, in Nachrichtenblatt der Denkmalpflege in Baden-Württenberg, vol. 8, No. 3,1965.
Pramen: ICOM News Vol. 39/No 1, 1986Překlad: Mgr. Pavel Holman, PhDr. Kateřina Tlachová
(Na českém vydání tohoto textu se podílel Český výbor ICOM)
-
Duchanp vracia tému do správneho smeru a tak ho trochu podporím :roll: . Freya niekedy v máji načala tému “konzervačného procesu” v rámci anglického fóra. I keď teda po anglicky nič moc, jej (pravdepodobne) zahraničné diagramy boli natoľko zaujímavé, že som neodolal a reagoval som. Tým to zhaslo. Dávno som ja na to zabudol až toť včera som čosi hľadal a narazil som na ne. Pretože sa v poslednej dobe na Obnove začali objavovať kontroverzné diskusie na tému reštaurovania (truhlica, obrázok) prikladám spomínané diagramy (poslovenčené) v očakávaní nejakej reakcie. Správna metodika je totiž alfou a omegou každého zásahu.
-
Anonymous
Member10. augusta 2006 at 21:55Skutocne zaujimave :D :D :D :D :D :D :D , ze ma to este nenapadlo! To maju ty zahranicny teda prespekulovane, len co je pravda. Dafam, ze nam to tu freya vsetko tym svojim saramantnym sposobom opise. Ked ne ona tak je to na tebe sasa len dufam ze budes vediet aj co patri do tych przdnych chlivikov 8O .
-
Pre spresnenie udajov:
nechcem zase rypat ale reveal neznamena restaurovanie..
v pripade kaplnky to je zistenie pomocou nedestruktivnej metody, ze cast plasta bola primalovana pravdepodobne neskor.. -
Pre freyu…
len si rypni, veď na to sme tu :lol: . “Reveal” je “odhalenie”, ktoré je zrejmé najmä v prípade kaplnky. Lenže kde je potom “konzervačný”, resp. reštaurátorský zásah (veď som písal, že sú diagramy zaujímavé). Pokiaľ je termínom “reveal” možno označiť odstránenie premaľby alebo koróznej krusty na zámke, potom by sa človek, ktorý je na to školený volať “revealista” a máme po probléme.
Inak mohla by si k tomu čosi aj dodať, pretože to z Teba ide ako z chlpatej deky. O severskej metodike neviem takmer nič a bolo by to snáď zaujímavé aj pre ostatných interesovaných, napr. SPS_konzervatorstvo. -
——————————————————————————–
Pre freyu…
len si rypni, veď na to sme tu . “Reveal” je “odhalenie”, ktoré je zrejmé najmä v prípade kaplnky. Lenže kde je potom “konzervačný”, resp. reštaurátorský zásah (veď som písal, že sú diagramy zaujímavé). Pokiaľ je termínom “reveal” možno označiť odstránenie premaľby alebo koróznej krusty na zámke, potom by sa človek, ktorý je na to školený volať “revealista” a máme po probléme.
Inak mohla by si k tomu čosi aj dodať, pretože to z Teba ide ako z chlpatej deky. O severskej metodike neviem takmer nič a bolo by to snáď zaujímavé aj pre ostatných interesovaných, napr. SPS_konzervatorstvomam na to svoje dobre dovody… :|
tu neslo o ziadne odstranenie…to kde je napisane/naznacene? toto su standardne postupy ziadne skandinavske..
-
Anonymous
Member12. augusta 2006 at 10:06:| ako som predpokladal. Presel som si jej prispevky a v nich nic nieje a zacinam mat vazne podozrenie, ze freya je chlap so stredoskolskym vzdelanim zamestnany v papiernictve. Sprava sa cudne a to moze plynut len z nevedomosti ako napriklad pri pigmentoch – nieco o pigmentoch – o ktorych – ovsetkych. Nie je sa teda co vzrusovat 0 z 0 vzide. Zvedavy som ale co to je ten reveal :roll: . Vie nekdo? A este nejaky link sa standardne postupy ma to skutocne zaujima.
-
HALO obnovaci. Na tomto fore sa skutocne nikto nenajde, kto by vedel odpoved? Tu skutocne nie je ziaden konzervator alebo restaurator? Lebo freya ta neprezradi okrem nepodstatnych ptakovin nic s dovodu dobrych dovodov.
-
Je to skoda, ze sa tato tema nerozvija dalej… kedze je velmi zaujimava a viacere nazory roznych ludi od fachu by boli urcite plodne a podnetne. Mam taky pocit aj z niektorych ostatnych tem /ale cest vynimkam/. Dufam, ze to je len z nostalgie za letom, nie z lenivosti alebo nechuti konfrontovat, rozvijat, patrat a hladat…
-
Nechapem co nechapes.. precitala som si prispevky 3 krat a nic.
Skus sa opytat inou formulaciou.. :wink:HALO obnovaci. Na tomto fore sa skutocne nikto nenajde, kto by vedel odpoved? Tu skutocne nie je ziaden konzervator alebo restaurator? Lebo freya ta neprezradi okrem nepodstatnych ptakovin nic s dovodu dobrych dovodov.
Log in to reply.