Kdysi ve fotoprodejnách. Opravdu to vytváří modrou barvu (berlínskámodř?), ale není to modrotisk, na ten se používalo a používá indigo.
A není to kyanid, ale ferrikyanid draselný, červená krevní sůl. Prodávala se běžně, používala se do zeslabovacích a tónovacích lázní v černobílé fotografii. Není to vyloženě jed (prodávalo se to volně a ani na skleničce žádné upozornění nebylo), ale pozor na kyseliny, myslím, že by kyanovodík uvolnila.
Papír namočený do citranu po osvětlení vyvolat ferrikyanidem a pak vyprat. Kdysi se to používalo na dílenské výkresy (modráky), ale to co se pod tím myslelo v nedávné minulosti (namodralé nebo narůžovělé kopie) už bylo něco jiného, ozalid, založený na citlivosti diazoniových solí na světlo.
Dnes se to ve fotoprodejnách neprodává, ale na internetu by se to mělo dát sehnat, jen nebude sklenička stát 6Kčs, ale tak 10-100násobek.
Ale pokud chcete látky barvit na modro, zkuste radši indigo. Koupit se asi dá, možná stejně obtížně jako jiné chemikálie. Práce s ním byla obtížná a zdlouhavá, možná dnes už existují předpřipravené lázně. Barví nažluto a zmodrá až po uschnutí na vzduchu. Pokud vím, dílna s ručním provozem je v Olešnici na Moravě.