-
Pamiatkova starostlivost inde
Vcera som pozeral na CT1 rozhovor z CZ kastelanom a riaditelom NPU v CZ. Kastelan hanil pracu NPU.
Tak ma napadlo viete niekto ako je strukturovana a ako funguje pam. starostlivost v inych statoch napr.:
Cina, Rusko, India, Egypt, Taliansko, Nemecko, Belgicko, Cechy, Polsko, Spanielsko UK, Australia, USA….
-
14 odpovede/odpovedí
-
Kvalita práce NPU nie je samozrejme daná len organizacnou struktúrou. Mám k dispozícii zákony a struktúru Belgicka, Francúzska a Polska (sú to ale obsiahle materiály). Podstatný moment (v ktorom sa odlisujeme) je podla mna v tom, ako stát refunduje zvysené financné nároky na pamiatkovú obnovu a aká je motivácia. Dolezitý je aj pomer pamiatok vo vlastníctve státu a súkromných vlastníkov. Základná je vsak kultúrna vyspelosť státu a spolocenská objednávka. Ak tá neexistuje, ani dobrý zákon nepomoze…
-
V roku 1992 som sa zucastnila prednasky o obnove pamiatok vo Francuzsku. Vtedy som sa na to pozerala najma z hladiska, ze co mame my tu a k comu mame najblizsie v bezprostredne okolitych krajinach. Nedavno som nadabila na svoje poznamky z tej prednasky a myslim, ze niektore veci by sa dali aplikovat. Bolo by mozne ziskat tu strukturu aj zakon?
-
Mohli by ste nam niektore zaujimavosti napisat tu do diskusii?
-
Napadlo ma pri tych poznamkach napriklad:
Absolutna povinnost statu oznacit viditelne, citatelne a informativne kazdu kulturnu pamiatku, kazdu pamiatkovu zonu a kazdu pamiatkovu rezervaciu. Zakladne oznacenie by bolo zo zakona napriklad ako su nivelacne (geodeticke vyskopisne) body – ich poskodenie sa tresta.
Povinnost statu o starostlivost pri pamiatkovych rezervaciach.
Konkretne take Brhlovce – skalne obydlia. Demograficky zanikova obec s obrovskou nezamestnanostou, v rezervacii dochodkovy vekovy priemer vlastnikov nehnutelnosti pred skalnou stenou. Skalna stena velmi narusena, staticke poruchy, naletova zelen s korenovym systemom ju znacne poskodzuje. Sanacia steny nie je v moznostiach vlastnikov ani obce. Rezervacia je vyhlasena uz dost dlho na to, aby si kompetentni rozdelujuci peniaze danovnikov tento fakt uvedomili a pomohli.
Specifickym pripadom je tu aj vlastnictvo ku skalnym obydliam resp. pivniciam vyhlbenym v skalenej stene. Ani jeden nema zalozeny list vlastnictva, lebo v obcianskom zakoniku (snad sa nemylim) nie je vydefinovany takyto druh stavby. Polohopisne to patri v priemete ako “spodne podlazie” pod druzstevnou resp.obecnou parcelou hore nad stenou. Je to dost prekerna zalezitost , potom nutit ludi k ochrane resp. pravidelnej udrzbe. -
V Čechách to je jednoduché, kromě názvu funguje vše v relacích bývalého společného státu, jednotlivé památkové ústavy se přejmenovaly na územní pracoviště, na místo dalších zápisů jsou památky škrtány a finanční prostředky se rozplívají dříve než je lze započítat do rozpočtu, zkrátka zájem o naši minulost je na nule a památkář má sice pravomoce ale přijde zpravidla pozdě nebo má jakýsi hlas poradní, všichni si píší o stanoviska ale nikdo neposlouchá, nějaké sankce za néúdržbu památkově hodnotné stavby jsou směšné s cenou pozemku pod ním. Památky jsou vnímány společností jako překážka jejich peněžence a tak se snaším dědictvím i zachází, jako byl Most pojmenován HROMADOU SEŠLÉHO KAMENÍ tak i dnes se v centru Brna , Prahy aj stavějí ohavnosti prvotřídní, s použítím nejmodernějších plastů, a materiálů jejichž odpadávající kousky si může postupně každý před budovou sebrat. je tu několik ukázkových realizací v oboru památkové péče a restaurování, k tomu jsou ovšem v příkrém rozporu běžné a převládající laické opravy které hyzdí a níčí naše prostředí bez kontroly a nebo bez trestu. Přístup Němců v této oblasti je rozdílný nejen v tom že jejich jeden spolkový stát má v evidenci tolik památek co celá ČR ale i ve financování, je to rozdíl v prioritách životních hodnot, na druhou stranu jejich požadavky jako investorů, při zafinancování např.opravy památky v býv sudetské vesnici byly značně rozdílné od názoru renomovaného restaurátora, a uspět proti investorovi který bude v tomto případě na dalších 50let jediný relevantní je opravdu kumšt. Je mnoho odborníků kteří by při větší konkurenci byly pro svůj ekonomický přístup odstaveni na druhou kolej a na jejich místa by opravdu nastoupily odborníci. bohužel s polovičatou reformou státní zprávy kdy na každém pověřeném úřadě sedí jeden zástupce pro památkovou péči, a rozhoduje mdohdy o věcech zásadního významu, přesto že k tomu nemá dostačující vzdělání. Je to boj s větrnými mlýny, a ty neustále vyhrávají bez valného větru…
-
Nemyslite ze za cistocne zle vztahy medzi pamiatkarmi a investormi ci majitelmi pamiatok moze nodostatocna osveta? Viete o nejakych pravidelnich stretnutiach pamiatkarov s verejnostou?
Teda okrem Slovenskej Nostalgia Expo 200X.
-
Neviem, to vsak este neznamena, ze sa stretnutia nekonaju. Pamiatkari sme v poslednom case v prvom rade statnymi uradnikmi, co je pre vlastnikov dost “zabarierovane”. Pri terennych stretnutiach s vlastnikmi ja osobne sa velmi snazim informovat ludi o vzacnych hodnotach ich vlastnictva, zial, to je vsak vsetko zalozene na financiach. Mozno rozdanie publikacii pre vlastnikov nieco riesi, najproblemovejsie je to vsak v kontaktoch s architektami resp. projektantami prestavb a obnov v pamiatkovych uzemiach. Ich hodnotove zaradenie historickej resp. historicke prostredie dotvarajucej architektury je casto mizerne, zrejme sme pre nich prilis konzervativni a nedavame financie, sme uradnici. Taky projektant pokial ma dostatocnu aroganciu a az prilis nekriticke sebavedomie, znici jednym “lubivym obrazkom” cele usilie. Okrem toho, aj medzi pamiatkarmi a pamiatkarmi je rozdiel.
-
… najproblemovejsie je to vsak v kontaktoch s architektami resp. projektantami prestavieb a obnov v pamiatkovych uzemiach …
Projektovat moze a aj projektuje kdekto, najma ked ide o tzv. drobne stavby alebo stavebne upravy. Pokial vsak ide o architektov, je pozoruhodne, ze vsetci (teda aspon ti, ktori studovali na FA STU v Bratislave) povinne absolvovali zaklady ochrany a obnovy pamiatok ! Ze by vysledkom bolo len utvrdenie protipamiatkovych a protipamiatkarskych pozicii? Asi by si to zasluzilo nejaku analyzu.
… Okrem toho, aj medzi pamiatkarmi a pamiatkarmi je rozdiel …
Od vytvorenia jednotneho celoslovenskeho Pamiatkoveho ustavu k 1.1.1992 som si o.i. sluboval ujednotenie hodnotovych kriterii a ich postupne dvihanie. Zial, centrum PU asi bolo vzdy prilis vytazene tzv. operativnymi cinnostami a reorganizaciami… Napriklad v Cechach existuje jednotny Pamiatkovy ustav len od 1.1.2003 a napriek tomu sa v tomto smere dostali za tych 10-12 rokov podstatne dalej.
-
V Pantellerii mozu stavat nove domy iba na miestach starych zburanych. A nove domy musia mat presne taky isty dizajn ako povodne. Su zaujimave oblukovitou strechou. Na ostrove je tychto domcekov staly pocet asi 3000 styl sa vyvijal od 10 storocia a skoncil sa v 17 storoci. Od tejto doby sa nemeni.
Domceky sa prenajimaju turistom.
-
Architekti v minulosti to mali tazke. Platili same technicko-hospodarske ukazovatele, typizovana vystavba a tak sa necudujem, ze kazdy sa teraz snazi. Najhorsie je to s aplikaciou tzv.organickej architektury a pouzivanie novych materialov, mnoho z nich je nekvalitnych. Kazdy si zrejme chce postavit nejaky ten “pomnik” a v pamiatkovych uzemiach sa dostavame do konfliktov. Castym obrannym slovom je ……”je to len subjektivny nazor pamiatkara” ….”co moze posudzovat taky clovek, ktory neprojektoval a nakoniec je to napriklad kunsthistorik”….. a podobne. Je to velmi obtiazne donekonecna vysvetlovat, ze akym pravom si myslia sami o sebe, ze ich tvorba je prave taka kvalitna, ze je mozne ju umiestnit napriklad v historickom uzemi. Pritom nechcu vidiet fakt, ze prave chranene historicke uzemia maju svoje prijatelne ludske meritko, ze prave don sa snazia dostat vsetci podnikatelia, obchodnici, ved je tam najvacsia koncentracia ludi. Revitalizovanie sidlisk sa nedari a zelenych luk je malo.
Odbornost u pamiatkarov sa musi pestovat a chranit. Siroky zaber vedomosti pamiatkara musi predsa siahat cez viacero storoci, musi poznat typy, materialy, technologie, hodnoty, …….. Nemyslim si, ze autorske prava maju len dnesni architekti, ale aj ti pred nimi, ktorych objekt chcu napriklad rekonstruovat, menit funkciu a pod. Da sa o tom vela pisat. Skutocne vsak treba byt velmi uctivy k dielam pretrvavajucim storocia, ich kvalitnej remeselnej realizacii. Skuste si otocit obrtlikom (kluckou) na polozrucanom barokovom kastieli, oni funguju, nevrzgaju, drevene okna napriek niekolko desiatok rokov socialisticky zanedbanej udrzbe, nemaju kridla poskrucane ako napriklad pannelakove, atd..
V nedavnej dobe bol rychlovykrm lekarov, inzinierov, architektov……obchodnikov aneviem coho este, skratka odraz hodnotoveho systemu doby sa prejavil aj na tvorcoch stavebnych objektov v prelukach, po asanacii kvalitnej architektury napriklad mestianskej, v pamiatkovych uzemiach a nielen tam. Projektuje skutocne kde-kto, pritom si nikto napriklad zubarovi neda operovat zlcnik. -
Pred dvoma tyzdnami sme sa boli pozriet v madarsku je zaujimave ako moze byt v dvoch susediacich krajinach rozdielne pristupy k pamiatkovej obnove. Akonahle sa mi podari dat dokopy popisy k fotografiam z HU zverejnim ich na Obnova.sk
-
Tak to zaujima. Ja som sa bola vlani pozriet vo Visegrade a vcera napriklad v Ostrihome, som vsak neprijemne prekvapena. Mne sa metodika prijata k obnove pamiatok u nich nepaci. Ucta k dedicstvu je samozrejme ine a taktiez komercna prezentacia. To dokazu skvele. Jeden priklad, co sa mi nepaci: doplnenie chybajucich architektonickych clankov napriklad nadokenny preklad umelym takmer bielym kamenom bez zjednotenia vyrazu celku a samozrejme podla mna aj nedostatocne konzervovanie originalu. Prikladam foto z Visegradu.
-
Re harp: Nielenze sme s Madarskom dve susedne krajiny, ale pamiatkova starostlivost u nich a u nas vlastne vyrastla zo spolocneho (rakusko)-uhorskeho zakladu. Za tych dalsich 85 rokov sme sa ocitli niekde inde. Co vsetko k tomu prispelo – stalo by to za uvahu. Vplyv “ceskej skoly” v spolocnom state, vplyv Poliakov najma pocas ich posobenia u nas v 80. rokoch 20. stor., … Co este?
Re V. Kotruszova: Doplnenie napr. nadokenneho prekladu takmer bielym umelym kamenom je podla mna z hladiska konzervacnej metody v poriadku, ak aj kamen povodnych kamennych clankov bol takmer biely a dnes je len jeho povrch stmavnuty patinou. K nedostatocnemu konzervovaniu originalu sa neviem vyjadrit – aky je link na vasu fotku z Visegradu?
-
pre: V. Kotruszova: poslite nam fotografie cez rozhranie na http://www.foto.obnova.sk, prosim sirku do 650 px.
pre: pe.ef: vsak napis uvahu aspon kratku :), tiez by ma zaujimalo ci vplyv maderaskej formy prezentacie pamiatkovych hodnot badat aj blizko hranic s HU. Viem ze tam tomu veli ina institucia – ale… !
Log in to reply.