aktivita diskusia Reštaurovanie a konzervovanie Petrifikácia dreva

  • duchamp

    Member
    11. septembra 2006 at 13:18

    Ešte jedna otázka k drevu, existuje nejaká pomerne spoľahlivá – a hlavne lacná – metóda určenia veku dreva okrem analýzy uhlíka C14 a metódy porovnávania rastových kriviek ? A hlavne ak áno, kto a kde to robí?

    Po konzultaci s kolegyní archeoložkou ti mohu ohledně dendrochronologie říci následující. Zmíněné metody jsou nejpoužívanější (a jiné se ani neužívají, či spíše další z hlavy neznám). V ČR dataci provádí mj. v Praze a (pro tebe možná zajímavé) v Mikulčicích na jižní Moravě (okres Hodonín). Zde provádí druhou z metod, tedy porovnávání přísrůstků letokruhů. Když tam kolegyně před časem dávala několik vzorků ke zjištění datace, provedli veškerý průzkum zdarma, neb si zde údajně vytváří katalog srovnávacích vzorků. Můžeš to zkusit tam, ačkoli otázkou zůstává, zda to platí i pro soukromníky, či spíše zda obdobná nabídka ještě platí. :smt102
    A jak jsem již naznačil, veškeré zde uvedené informace jsou jen orientační… :|

  • Anonymous

    Member
    23. októbra 2006 at 12:08

    Trochu odbocim.
    Podkrovie chaty je oblozene drevom. Je vhodne pouzit “lak” z vcelieho vosku rozpusteneho v terpentine? Nehrozi, ze sa aj po castom vetrani nezbavim zapachu?
    Dakujem.

  • duchamp

    Member
    23. novembra 2006 at 8:32

    Trochu odbocim.
    Podkrovie chaty je oblozene drevom. Je vhodne pouzit “lak” z vcelieho vosku rozpusteneho v terpentine? Nehrozi, ze sa aj po castom vetrani nezbavim zapachu? Dakujem.
    Odbočil jsi víc než trochu, :wink: přesto ti k tomu přesně po měsíci něco řeknu či spíše napíšu.
    Včelí vosk v terpentýnu občas na některé části nábytku používám, přičemž odvětrávání (ač příjemného) zápachu trvá poměrně dlouho, tj. dle velikosti ošetřené plochy i třeba měsíc. Myslím, že i to podkroví by šlo odvětrat, samozřejmě za úměrně dlouhou dobu, neb jakmile jednou terpentýn vyprchá, tak zůstává pouze příjemný závan včelího produktu. Samozřejmě po tu dobu jsou vzhledem k jedovatosti terpentýnu místnosti neobyvatelné. Další možností je rozpustit vosk v technickém benzínu, který možná prchá o něco lépe a snad i rychleji, ale osobně k němu chovám nelibost. :shaking:
    Ale to důležité na závěr: Včelí vosk je po aplikaci stále trochu lepivý, tudíž přijímá na sebe prach. Už o tom v diskuzích někdo psal, že tuto vlastnost lze omezit až zamezit přidáním např. parafínu (pohledej si ten příspěvek :) ). Zvaž tedy taky aplikaci komerčních voskových přípravků k tomu určených, s nimiž nevznikají žádné nepříjemnosti…

  • duchamp

    Member
    18. decembra 2006 at 13:38

    Znovu otevírám toto pozapomenuté téma, neb řeší problémy, s nimiž se nejeden z nás restaurátorů stále potýká. Tím hlavním heslem dne je “reversibilita”. Proč se k tomu vracím? Inu, o víkendu mi došel tento e-mail:
    dobrý den, nebo ahoj,
    měl bych opravovat zpovědnici a v podmínkách je zmiňována petrifikace kalafunou. Matně si vzpomínám že kalafuna byla použita bratmi Kotrbouci při restaurování oltáře v Levoči a pak se jim to vyčítalo. Nevíš prosím tě o jakou chybu tam šlo? Změna kyselosti? přísun živin? změna objemu? Osobně používám Solakryl, ale tam je problém s reversibilitou. Ve fóru také zmiňujete petrifikaci přípravky Mowilith a Paraloid B 72 ředěný lihem což by se mi líbilo nejvíc. Nicméně jsem k nim nenašel žádné kloudné informace. Pokud máš kontakt na prodejce v čechách napiš mi jej prosím
    a měj se báječně Petr.
    Tedy. Jak to bylo s výčitkami vůči Heřmanu Kotrbovi a jeho bratru skutečně nevím, nicméně záporné stránky kalafuny tu již byly víceméně vyjmenovány. Pro mne je zásadní především její menší mechanická odolnost a křehkost, tudíž ji nepoužívám. Taky mi dělala kdysi problém při lepení skulptury, kdy dřevo petrifikované směsí damary a kalafuny při nahřívání (nutném lepení pro kostním klihem) “měklo” a pryskyřice se “tavily”. Těžko se to popisuje. :) I tomu se však lze vyhnout (třeba užitím klihu rybího :wink: )
    Veškeré možné informace (včetně použití) k mému oblíbenému Paraloidu B72 můžeš nalézt ZDE na rádoby stránkách distributora v ČR. Další možností je objednat si jej ZDE na bídných stránkách brněnského distributora.

    Kde jej lze sehnat na Slovensku poradil již Mikuláš:
    Na perifikaciu dreva pouzij solakryl alebo parloid B72.
    Inak vo svete sa pouziva paraloid, {v usa sa vola akryloid} ma omnoho lepsie spevnujuce ucinky a navyse je lahko reverzibilny. rozpustit ho mozes v acetone, toulene, xilene ale aj v liehu. No na petrifikaciu pouzij rozpustadlo, ktore neublizi polychromii. Predpokladam ze aceton bude ok, dobre vsiakuje do dreva a je nemej skodlivy ako aromatike uhlovodiky. Lieh sa zasa pomalsie vyparuje a nema az taku dobru vzlinavost.
    Paraloid dostanes kupit v predajniach pre umelcov v BA alebo v predajni na VSVU v BA. Nieje lacny, no tebe staci urcite malo, na petrifikovanie ti postaci okolo 7% roztok. Po petrifikacii ocisti ram prislusnym rozpustadlo, aby ti na povrchu ramu neostali zvysky po petrifikovanej latke. Uplnej tvrdosti dostanes asi tak po 2-3 dnoch.
    Kalafunu nepouzivaj!
    K Mowilithu jsem nenašel dostatek kloudných informací, takže ti budou muset prozatím stačit informace o Paraloidu. Kupříkladu moje kolegyně vnitřní rozpor v užívání přírodní x syntetické pryskyřice řeší zhruba takto: dřevěné polychromované plastiky a skulptury petrifikuje zmíněnou směsí damary a kalafuny v terpentýnu, zatímco pro předměty s předpokladem vyšší mechanické zátěže (nábytkové kusy) volí spíše synt. pryskyřice. V každém případě je vhodné ihned po vyjmutí z lázně či jiné aplikaci z povrchu předmětu odstranit přebytky patřičným rozpouštědlem. To volíme individuelně, např. dle polychromie a její rozpustnosti (na základě zkoušek).
    Fuj, to se zas vykecávám. Nicméně třeba se k tomu ještě vyjádří někdo fundovanější. :D

  • lavicky

    Member
    18. decembra 2006 at 22:10

    Děkuji Ti za informace. Rád jich využiji v praxi a po té se určitě ozvu. Petr

  • mikulasm

    Member
    19. decembra 2006 at 0:02

    Podla toho co som pocul, tak Kotrbovci kalufunu rozpustali v terpentine. Sposob petrifikovania takymto roztokom sa odstupom casu zistil ako nevyhovujuci. Problem je vo vysychani a vytvrdzovani kalafuny. Sochy, ktore boli rozpapkane na pernik a hlbkovo petrifikovane touto metodu su dodnes vo vnutri nasiaknute nevyschnutym perifikacnym roztokom. Socha vyschla a drevo vytvrdlo iba na povrchu. Ak zavrtate do takejto sochy, tak nieco aj z nej vytecie nazad. Mal som tu cest stravit pri restaurovani jednej gotickej madony, ktora bola takto petrifikovana. Bola neskutocne tazka na svoju velkost, lebo bola plna nevyschnuteho terpentinu a kalfuny a samozrejme aj stale tymto roztokom smrdela. A asi aj navzdy bude smrdiet, az kym …….

    No neda mi, ked sme uz pri Kotrbovcoch, povrava sa medzi starymi restauratormi, ze ich specialitou bolo cistenie soch vo vani s luhovym kupelom a ryzakom…..az na drevecko.

  • freya

    Member
    19. decembra 2006 at 8:54

    Poprosim o lepsie vysvetlenie pojmu kalafuna. pripadne iny nazov sj v cudzich jazykoch.. :)

  • harp

    Member
    19. decembra 2006 at 9:26

    Poprosim o lepsie vysvetlenie pojmu kalafuna. pripadne iny nazov sj v cudzich jazykoch.. :)

    Kolofónia
    Prvy krat som sa s nou stretol ako dieta u mojho uja ked ju pouzival pri letovani z mne neznameho dovodu asi na to aby mu lepsie chytil cin… Kolofonia je v podstate zlozka terpentinoveho oleja. Presnejsie vznika ako tuhy zvysok po odpareni urcitej zlozky terepntinu. Kedze je z terpentinu povodom je teda z stromov typu/druhu borovica. Z to ho ze je z terpentinu logicky vyplyva ze sa rozpusta dobre v terpentine, ale aj alkohole. Ako takmer kazda prirodna zivica.

    Pouzival sa, okrem letovania/pajkovania :), rentoalaz pri platne, niekedy konzervacia dreva (pred csasom som prave toto riesil so znamym tvrdi ze ma lepsiu reverzibilitu ako “Solakryl”), tiez sa pouziva pri mezotinte ako mezotintove zrno.

  • duchamp

    Member
    21. decembra 2006 at 14:35

    Poprosim o lepsie vysvetlenie pojmu kalafuna. pripadne iny nazov sj v cudzich jazykoch.. :)
    A jak o kalafuně mluví slovníky?: :P
    kalafuna
    , přírodní pryskyřice, tvořená převážně diterpenickými kyselinami, tuhý zbytek po oddestilování terpentýnové silice vodní párou z balzámu jehličnanů.
    Kalafuna je rozpustná v organických rozpouštědlech, nerozpustná ve vodě. Používá se při výrobě levných laků, tmelů, mýdel, pečetních vosků, pro natírání řemenů a smyčců, při pájení, k vysmolování sudů.
    kalafuna
    – přírodní pryskyřice na základě kyseliny abietové (monokarboxylové částečně cyklické a nenasycené kyseliny chemického vzorce C19H29COOH)
    Česko-anglický slovník :D
    kalafuna – rosin
    kalafuna – resin
    kalafuna – colophonium
    kalafuna – colophony
    kalafuna – yellow rosin
    kalafuna tvrzená vápnem – limed rosin
    kalafuna tvrzená vápnem – lime hardened rosin

    A ještě něco pro hudebníky :wink: :

    Snad jsem tě již uspokojil, zvídavá Freya :)

  • stan

    Member
    7. apríla 2008 at 13:49

    idem osetrovat starsiu drevenicu a potreboval by som radu ohladom zpevnovania a lepenia, nahnite tramy som zvutra okresal az na “zdrave drevo” taktiez bola/ je napadnuta drevokaznym hmyzom, aktivnym, podarilo sa mi vytiahnut jednu piloritku a jednu larvu. po okresani to chcem osetrit postrekom Bochemitom a potom spevnit niektore tramy Solakrylom a vzniknute kaverny vyplnit drevom za pomoci kostneho gleja. Pocul som ze niektori spevnuju vodnym sklom, ale to vobec nedycha a aj ked povrch vyzera pekne lesklo a na pohlad zdravo vnutri to hnije dalej pretoze vlhkost sa nema ako dostat von a to nakoniec vedie k destrukcii. V knihe drevene stavby som sa docital o epoxidovej zivici, ale tu na fore kazdy chvali Solakryl, je to teda vhodny material na spevnovanie bez nasledkov ? z vnutra na hrazdenu stenu pojde trstinova izolacna rohoz a hlinena omietka. Taktiez aky je pomer riedenia s toluenom a ako sa pouziva kostny glej v perlach. dakujem

  • shamman

    Member
    7. apríla 2008 at 15:54

    Je to pohode da sa prežit Solakrylom je to dobra latka ak su to trami a budu dostne je doležite dať na pevnost ako na ostatne veci. Rozhodne by som ešte nezačinal s petrifikaciou hnet ak sa tam našiel nejaky drevokazny hmyz. Je potrebne aspon trikrat natrieť tram alebo drevo latkou proti škotcom je to asi v trojtiždených intervaloch ktore vlasne vihubia veskere štadium škotca vlastne od larvi alebo kukli. Potom sa petrifikuje. pri nabytku je najlepsie použiť epoxit tam je doležita pevnosť a kvalita. Pri tramoch stači aj Solakrylom ktori je aj lacnejší.

  • duchamp

    Member
    11. apríla 2008 at 22:58

    idem osetrovat starsiu drevenicu a potreboval by som radu ohladom zpevnovania a lepenia, nahnite tramy som zvutra okresal az na “zdrave drevo” taktiez bola/ je napadnuta drevokaznym hmyzom, aktivnym, podarilo sa mi vytiahnut jednu piloritku a jednu larvu. po okresani to chcem osetrit postrekom Bochemitom a potom spevnit niektore tramy Solakrylom a vzniknute kaverny vyplnit drevom za pomoci kostneho gleja. Pocul som ze niektori spevnuju vodnym sklom, ale to vobec nedycha a aj ked povrch vyzera pekne lesklo a na pohlad zdravo vnutri to hnije dalej pretoze vlhkost sa nema ako dostat von a to nakoniec vedie k destrukcii. V knihe drevene stavby som sa docital o epoxidovej zivici, ale tu na fore kazdy chvali Solakryl, je to teda vhodny material na spevnovanie bez nasledkov ? z vnutra na hrazdenu stenu pojde trstinova izolacna rohoz a hlinena omietka. Taktiez aky je pomer riedenia s toluenom a ako sa pouziva kostny glej v perlach. dakujem
    Tvůj navržený postup se mi nezdá být špatný, přesto se mi vybavila jedna připomínka k použití kostního klihu. Jelikož je to materiál přírodní, je náchylný v případě vlhka k plesnivění, a chutná i dřevokazům. Vím, že následné plánované procesy asanace a petrifikace by tomu měly zamezit, přesto jsem tě na to chtěl upozornit. Je už jen na tvém uvážení, zda nezvolíš spíše některé z komerčních disperzních lepidel.
    Solakryl (popř. Paraloid B72) je dle mého názoru mnohem lepším materiálem pro petrifikaci než epoxid a též se snadnější manipulací. Pro důkladné napuštění dřeva je lépe petrifikovat dvakrát v rozmezí pár dnů, přičemž první “vrstva” by měla být velmi řídká pro snadnější vniknutí do hloubi masivu. Ředit jej lze toluenem nebo i větším svinstvem xylenem, v případě užití Paraloidu též lihem. Poměr by se mohl pohybovat (orientačně) někde kol 3-5% až k 10-12% u druhé vrstvy (v závislosti na savosti dřeva, uvidíš a upravíš). Pokud chceš být při práci s rozpouštědly veselý, zhluboka dýchej. :D

    A k té přípravě klihu? Je to snadné. Nasyp granuleperly do nádoby, zalij vodou zhruba kousek nad povrch klihu a nech den nabobtnat. Pak vlož nádobu do ještě větší, přidej trochu vody mezi ně (no dobrá, znáš přece termín vodní lázeň :) ) a zahřívej na plotně teplotou asi 70stupňů Celsia (nevařit!). Sem tam míchej, případně při dlouhodobém zahřívání a přílišném zhoustnutí klihu přidej opět trošku vody. That’s it. Easy, isn’t it? :D

    A znovu vzkaz pro shammana – nesouhlasím s tebou v této větě:

  • stan

    Member
    15. apríla 2008 at 14:39

    dobre, takze kostny glej vynecham a ako lepidlo pouzijem solakryl a klince, aky je casovy odstup medzi prvym a druhym naterom solakrylu a natieraju sa iba poskodene tramy dufam, nie je potrebne aj tie zdrave ?

  • duchamp

    Member
    15. apríla 2008 at 22:22

    dobre, takze kostny glej vynecham a ako lepidlo pouzijem solakryl a klince, aky je casovy odstup medzi prvym a druhym naterom solakrylu a natieraju sa iba poskodene tramy dufam, nie je potrebne aj tie zdrave ?
    Dle mého názoru na tom až tolik nesejde, řekněme že můžeš provést jeden nátěr o víkendu a druhý další neděli. Záleží na počasí. Ovšem snaž se užít splývavého nátěru či ideálně polévánímáčení, neb cílem je vpravit roztok co nejhlouběji do dřevní hmoty a v co největším množství.
    Dřevo zdravé by bylo ideální natřít též, alespoň jednou, ovšem chápu, že by to vyžadovalo větší náklady. Jde o to, že petrifikované dřevo bude asi o kousek tmavší, lesklejší a odolnější vůči vlivu vlhkosti. Ovšem například i ta lesklost jde potlačit nátěrem vrstvičky jakéhokoli vosku (ředeného v rozpouštědle), což by posloužilo jako další stupeň ochrany proti povětrnostním vlivům.

    By the way, mohu se plést a názory odborníka se mohou odlišovat. Ale uvedl jsi, žes prostudoval nějakou literaturu, takže si jistě uděláš sám ten nejlepší obrázek, resp. rozhodnutí.

  • stan

    Member
    22. apríla 2008 at 13:29

    cize mozem to aplikovat aj postrekom ? kde sa daju kupit tie hmozdiny/ injektory na hlbkovu injektaz, alebo ako sa to odborne vola, ci staci navrtat diery pod uhlom 45 a napustit ich bochemitom ?

Page 2 of 3

Log in to reply.

Začiatok diskusie
0 of 0 odpovede/odpovedí June 2018
Súčasnosť