Re: Úvod do mechanického a chemického čistenia starých krámo

Tagged: cat_konzervovanie, cat_restaurovanie, konzervovanie, reštaurovanie_2917

Reštaurovanie a konzervovanie

Re: Úvod do mechanického a chemického čistenia starých krámo

Posted by tonda on 12. marca 2007 at 23:09

Divali jste se uz na to nove forum(Moderní konzervace a restaurování v muzeu)? …jsme zvedavi na komentare…jinak jsem se chtel zeptat zda mate nejakou predstavu kolik profesionalu z muzei obnovu sleduje?…jo a pokud mate zajem zucastnit se letosni konference konzervatoru-restauratoru ve Znojme tak je idealni cas k prihlaseni…stihnete totiz i prihlaseni pripadnych prispevku – pokud bude vybran k publikovani tak samozrejme nebudete platit konferencni poplatek…nuze tady je adresa pro predbeznou informaci: http://www.technicalmuseum.cz/worksemi.htm …pokud neni aktivni link napiste(web je v rekonstrukci a nova strank MCK zatim nefungje)…

docent odpovedal 11 years, 3 months ago 6 Členovia · 14 odpovede/odpovedí
14 odpovede/odpovedí

freya

Member
5. marca 2007 at 18:05

Tonda na niekoho0 ako si ty som osobne cakala ako na sol!!!!! :hello1:

Musim skonstatovat ze si nastartoval novu eru obnovy a taktiez otvoril brany do sirsieho sveta! ANi nevies ako sa uz tesim! Zelam pevne nervy pri odpovedani na rozne otazky, budes potrebovat.

Ozaj , zaujima ma tvoja specializacia v obore. Pripadne kolegovia.

co sa tyka otazky kolko profesionalov sleduje obnovu?? no dooost vela.. vacsina co ma pristup na net. Nezapajaju sa, ale sleduju.
tonda

Member
5. marca 2007 at 19:12

Dekuji za mile privitani:-)…no ale nevim jestli prilis pomuzu…ja taky spis porad hledam a pochybuji a tak porad dokola…tedy doufam, ze je to stoupajici spirala:-)))…no co se tyka moji prace tak pracuji na univerzite a ucim muzejni konzervaci a restaurovani…vedle toho uzce spolupracuji s Metodickym centrem konzervace…takze tam jsou dalsi kolegove…jinak obnovu sleduji uz davno, nicmene mam ted lepsi moznost zapojit se do zdejsiho deni:-)…pracujeme ted na etickem kodexu a tak nas zajimaji ruzne nazory na podstatu a cile oboru…v kostce se domnivam, ze se v minulosti obor diky ruznym okolnostem a predevsim nezdrave spolecenske atmosfere dostal na uroven remesla – coz je dle meho nazoru skandalni…restaurator musi mit mezioborove vzdelani samozrejme na zaklade historickych ved(co bychom byli bez touhy poznavat historii, ze?:-), nesmi chybet background z prirodnich ved…co se tyka manualnich dovednosti – snad me neukamenujete – myslim si, ze pro muzejniho konzervatora neni klicova…nejucinejsi ochranou je stejne preventivni konzervace(v relaci k uchovani, resp. neposkozeni autenticity) a k te je treba hlava nikoliv ruce…ostatni metody jsou spise reakci na nasi “neschopnost” predchazet degradaci…nicmene idealni stav je bohuzel utopii a tak ke slovu bude jiste jeste dlouho a snad i navzdy prichazet jak sanacni konzervace tak i restaurovani…toz tolik na uvod:-)…

p.s. …jeden z vysledku meho tapani:
freya

Member
5. marca 2007 at 20:33

TONDA!!! kde si doteraz bol????? 8O Uz davno ma zamestnavaju podobne vyzvy odboru! Pri navsteve mojej domoviny som neraz zacula slovo remeslo. Myslela som ze ma vystre.

Uplne s tebou suhlasim co sa tyka zrucnosti konzervatora.Vsetky zasahy sa totiz da s troskou tvrdej prace a chcenia naucit. Najdolezitejsie je pokus o spravne rozhodnutie a troska zdraveho rozumu. Co sa tyka preventivnej konzervacie povazujem ju za najdolezitejsiu , akysi odrazovy bod.

Eticky kodex novy?? Ber nas ako pokusne kraliky. Vseetko diskutujme! vsetko spochybnime! Hladajme nove otazky, pochybnosti, vyzvy.. snahy sa priblizit spravnemu kroku.
Teoria verzus prax…

Ps: stale cumim do monitora ci zle vidim alebo sa ma ustipnut.
No je to mozne ?, ja som sa dockala obratu na obnove? Nediv sa ze takto sa bavim sama so sebou. SOm zvyknuta na monology.

tu stranku hned prezriem, daj mi cas nech ju poriadne prestudujem. Nedalo mi totiz hned nereagovat na prispevok
tonda

Member
5. marca 2007 at 21:36

nuze ted jsem si vzpomel, ze jsem neco z mych uvah publikoval i na slovensku – je to sice uz tri roky stare ale jako dokument vyvoje se to da stravit:-)…je to v casopise Kniznica ( )…snad ti to dokresli to co je na webu labo…mimochodem narazil jsem nekde na zminku, ze v anglicke sekci je neco o etice ale bohuzel jsem to tam nenasel …poradis mi prosim kde hledat?…dik!
freya

Member
5. marca 2007 at 21:50

jasne…. tuna som sa snazila cosik tosik nacat.

http://www.obnova.sk/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1520
freya

Member
6. marca 2007 at 10:16

K temam ktorych si sa dotkol ohladom zdelania a remesla

http://obnova.sk/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1528
tonda

Member
6. marca 2007 at 14:46

Diky! …prectu si to – tedy asi az zitra ci pozitri…dnes je toho nejak moc:-I…nicmene jsem se chtel zeptat jeste na jednu vec (neni-li tajna) a sice cemu se venujes ty?…dik a hezky den!…
mikulasm

Member
6. marca 2007 at 23:57

Mam otazku.
Co si predstavujete pod pojmom preventivne konzervovanie?
Dakujem.
duchamp

Member
7. marca 2007 at 7:34

Preventivní konzervace (preventivní péče) = zajištění optimálních podmínek uložení předmětu a minimalizace všech rizikových faktorů.
:arrow: Citace z “Preventivní ochrana sbírkových předmětů, kolektiv autorů, Národní muzeum Praha, 2001.
tonda

Member
7. marca 2007 at 8:16

Zasadni je vsak predevsim ta skutecnost, ze material predmetu se chrani neprimo…tzn. ne zasahem do autenticke hmoty…proto je to tak moderni forma ochrany kulturniho dedictvi…

…do hmoty pamatky tak zasahujeme az pri sanacni(“lecebne”) konzervaci a pripadne restaurovani…

…urcite vymezeni pojmu viz. , resp. starsi clanek o dokumentu z Vantaa 2000, ktery definuje strategii v oblasti PK pro Evropu:

…jinak popularni formou je situace popsana i zde:
tonda

Member
10. marca 2007 at 10:38

to freya:
ahoj, mel bych na tebe jednu prosbu…zajima me trosku vyvoj muzejni konzervace ve skandinavii a konkretne osud (snad) norskeho konzervatora pusobiciho v muzeu v oslo(christianii) roku 1892(provazel F.W. Rathgena)…predpokladam, ze neslo o dnesni historicke muzeum protoze to bylo zalozeno asi o neco pozdeji…byl to vyznamny odbornik, ktery se s jistotou venoval napr. konzervaci kovu…pokud by jsi nekde narazila na nejaky biograficky clanek v beznejsim jazyce(EN, D, Rus, Pl apod.:-) byl bych ti vdecny za zprostredkovani…

…cetl jsem si i tvoje prispevky na english foru a mam jeden zasadni dotaz – proc jsi to nenapsala slovensky?:-)…nerikam, ze z desitek citatelov sa vsichni budou etikou zabyvat ale mozna by jsi nektere nahlodala!…je to skutecne hezky obecny uvod do problemu, o kterem se muze rozvinou diskuse…nicmene myslim, ze v anglictine je podobnych sanci nekolik zatimco veslovenstine ne…no ale mozna jsi k tomu mela dobry dvod:-)…jinak me zarazila pouze schematicnost a snad az zjednoduseni v te zaverecne kategorizaci…myslim, ze je to mnohem komplikovanejsi a hlavne…syvm studentum bych to asi timto nevysvetlil…uzivam radeji pohled, zohlednujici kategorii casu – v podstate jedna skupina odborniku si stop stari vazi a respektuje cas, zatimco druha nikoli a snazi se obnovit hypotetickou “puvodni” kvalitu dila a casovost artefaktu valstne znehodnocuje…taky me zaujalo, ze sice zminujes Ruskina ci Morisse ale pro nasi soucasnou praxi meli vetsi vyznam spise Riegel, Dehio ci Dvorak…no a z “opozice” by si urcite pozornost zaslouzil Viollet le Duc, pripadne dalsi…toz tak asi:-)…tesim se na odpoved – nerad bych dopadl jako ty (s temi monology:-)
freya

Member
12. marca 2007 at 23:25

AHoj Tonda..

Odpoved na historiu norskeho konzervovania na konci 19.stor dostanes coskoro,slubujem… len kam ju zaradim? to tejto temy nepatri. Kazime docentovi serial. Teraz by bodlo aby bola hostoria konzervovania v slovencine dokelu. :x Nieco vymyslim.

a tie angl prispevky. DIk za feedback! :wink: kazdopadne to nebol pokus o ziadnu prednasku pre studentov, su to moje poznamky z prednasok. Iba zachytne body ktore sa daju dalej rozvijat. Moja spoecializacia? :smt042
ja mam BA v kunsthistorii , a popri tom 10 kurzov z konzervovania zamerane na :etiku, historiu, preventivnu konzervaciu, vizualne vnimanie, historiu technik a materialov. Chystam sa na magisterske, ale primacky boli posledne na jar 2005 a dalsie su na jar 2008. takze cakaaam.. kazdopadne to bude malba. To uz viem.

AAA a Le Duc a Riegl su pripravovane kapitoly. :wink:

to freya:
ahoj, mel bych na tebe jednu prosbu…zajima me trosku vyvoj muzejni konzervace ve skandinavii a konkretne osud (snad) norskeho konzervatora pusobiciho v muzeu v oslo(christianii) roku 1892(provazel F.W. Rathgena)…predpokladam, ze neslo o dnesni historicke muzeum protoze to bylo zalozeno asi o neco pozdeji…byl to vyznamny odbornik, ktery se s jistotou venoval napr. konzervaci kovu…pokud by jsi nekde narazila na nejaky biograficky clanek v beznejsim jazyce(EN, D, Rus, Pl apod.:-) byl bych ti vdecny za zprostredkovani…

…cetl jsem si i tvoje prispevky na english foru a mam jeden zasadni dotaz – proc jsi to nenapsala slovensky?:-)…nerikam, ze z desitek citatelov sa vsichni budou etikou zabyvat ale mozna by jsi nektere nahlodala!…je to skutecne hezky obecny uvod do problemu, o kterem se muze rozvinou diskuse…nicmene myslim, ze v anglictine je podobnych sanci nekolik zatimco veslovenstine ne…no ale mozna jsi k tomu mela dobry dvod:-)…jinak me zarazila pouze schematicnost a snad az zjednoduseni v te zaverecne kategorizaci…myslim, ze je to mnohem komplikovanejsi a hlavne…syvm studentum bych to asi timto nevysvetlil…uzivam radeji pohled, zohlednujici kategorii casu – v podstate jedna skupina odborniku si stop stari vazi a respektuje cas, zatimco druha nikoli a snazi se obnovit hypotetickou “puvodni” kvalitu dila a casovost artefaktu valstne znehodnocuje…taky me zaujalo, ze sice zminujes Ruskina ci Morisse ale pro nasi soucasnou praxi meli vetsi vyznam spise Riegel, Dehio ci Dvorak…no a z “opozice” by si urcite pozornost zaslouzil Viollet le Duc, pripadne dalsi…toz tak asi:-)…tesim se na odpoved – nerad bych dopadl jako ty (s temi monology:-)
rotor

Member
7. júla 2013 at 9:41

Veľké oči, takže nám zostal iba docent.
docent

Member
24. augusta 2013 at 9:08

American Restoration

fenomén, ktorý možno charakterizovať výrokom “…neexistuje nic, co by sme nezvládli… to co uděláme my, je vždycky výstavní…”. Nepozná konzervovanie a aj to čo je označované ako reštaurovanie je veľmi pohodlná, nenáročná a výnosná purgátorčina. To čo mi, v prvom rade, na americkom reštaurovaní vadí sú bohapusté nezmysly, ktorými sa aktéri snažia vzbudiť zdanie fundovanosti a pri práci sa nimi ešte aj riadia.

Video to jednoznačne dokazuje:

“Prase” z roku 1962 je skúter Čezeta 502/01 vyrobený samozrejme v ČSSR, ale aký rozdiel medzi Strakonicemi a Sarajevom a že štítok je v nemčine.

Horšie dopadla hračkárska cisterna, z ktorej majiteľ, patriot otrhal mosadzné súčiastky, ktoré tam síce nikdy neboli, no určite z nich vyrobili kopec nábojov do vojny, ktorá začala o 11 rokov neskoršie.

Vlastné americké reštaurovanie hračky nekomentujem, to najamerickejšie je na obrázku.

Odkazy:

http://oldantiquetoys.blogspot.sk/2013/07/sturditoy-pressed-steel-toys.html

http://www.liveauctioneers.com/item/9674915 $800 – $1,000
http://www.liveauctioneers.com/item/810657 $2,200 – $2,700
http://www.liveauctioneers.com/item/2758248 $5,000 – $7,000
http://www.liveauctioneers.com/item/6592513 $7,500 – $8,500