-
Rodinný dom za 150tis. ČK
Z diskusie:
Viac informácií tiež tu http://www.slamenedomy.cz/index.php?option=com_rsgallery2&Itemid=27&catid=25
Jinak redaktorka z CTK napsala do clanku spoustu blbosti: Domek stál více a je to zatim jen hrubá stavba (tedy nedokončená) pokusného domečku pro přespání (jako chata) a na úschovu věcí potřebných pro stavbu RD, který by měl být stavěn podobnou a novou technikou.Rodinný dům zvládli postavit za 150 tisíc. Stačilo mít slámu, dřevo a jíl
V Křižanech na Liberecku vyrostl ekologický domek postavený ze slámy, dřeva a jílu. Jednoduché stavení o ploše 24 metrů čtverečních s útulným obytným podkrovím přijde asi na 150 tisíc korun.
Cena ale není hlavní výhodou. Vedle toho, že je dům levný a energeticky nenáročný na stavbu i provoz, panuje v něm velmi příznivé klima a dobře se v něm dýchá.V rozestavěném domě přechodně bydlí Petr Porada se svou přítelkyní. Jako dlouhodobý brigádník staví dům společně s ní pro majitele Petra Skořepu.
“Dovnitř nás zahnal říjnový sníh, potřebujeme dokončit schody a sprchový kout, chybí ještě zelená střecha z trávy. To ale musíme počkat na jaro,” svěřil se Porada.
Mladý pár začal stavět loni a na pomoc měl střídavě asi třicet brigádníků, vesměs mladých lidí, kteří mají dost městského shonu a smogu. Porada se dříve věnoval sociální práci, jeho partnerka studovala biologii.Teď se stali z někdejších Pražáků stavaři, stavba jim prý otevírá nové poznání. V budoucnu se chtějí oba věnovat ještě ekologickému zemědělství.
Majitelem slaměného domu v Křižanech, který brigádníci stavějí, je Petr Skořepa. Až se dům postaví, chce jej asi za půl milionu prodat. Mimo takzvaného slamáku postavil letos ještě kulatou dřevostavbu izolovanou ovčí vlnou v Senci u Bratislavy, kde sám bydlí.
Za Ještědem, odkud pochází, chce postavit několik dalších ekodomů, roubenky, poloroubenky, dřevostavby, slaměné a hliněné stavby. S ekodomy se podle něho roztrhl pytel, vyrostly u Brna, Mladé Boleslavi nebo ve Skalce u Doks. V Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku letos herec Jaroslav Dušek postavil kopuli z pytlů naplněných hlínou.
Jíloviště se najde téměř u každé vesnice“Hodně mladých lidí tíhne k ekologickému bydlení. Obávají se syndromu nezdravých budov ze sádrokartonu a betonu, ve kterých nelze ani pořádně vyvětrat,” říká Porada, který chce jednou využít zkušenosti ze stavby v Křižanech při výstavbě vlastního domu.
I ten má být z balíků suché slámy, jejichž cena je od 100 do 200 korun za metr krychlový, a mazlavého jílu, který stačí někde nakopat. Jíloviště se prý najde téměř u každé vesnice. Poradův pozemek by měl být ale ještě na odlehlejším místě, než je okraj Křižan se 700 obyvateli.
Podle Skořepy lidé budují ekodomy nejčastěji svépomocí. Není výjimkou, že se do práce zapojí celá rodina a že se do ní pouštějí lidé, kteří jinak se stavbou domu nemají žádné zkušenosti.“Lidé si mohou svůj domek postavit vlastníma rukama za zlomek ceny, kterou si účtují stavební firmy,” podotkl. Slaměné domy mají vlastnosti nízkoenergetické stavby.
Dozvědí se o nich na internetu a sami se pak hlásí na brigádu. Skořepa pro ně připravuje projekty a kalkulace, nabízí jim také dohled nad stavbou.
Hliněné omítky zaručují nehořlavost slámy a zlepšují izolační a akumulační vlastnosti, čtyřicet centimetrů slámy vydá za dvacet centimetrů polystyrenu.Výhodou hlíny je snadné tvarování, dají se z ní vyrobit lampy, kamna, sezení, výklenky nebo kulaté rohy. Když se okoukají, stačí je namočit a předělat. “Dnes už není ani problém stavby pojistit,” poznamenal Skořepa.
-
4 odpovede/odpovedí
-
Hliny je tam málo aby slamu zakonzervovala. Počul som že takáta slama hnije. Čo myslíte?
-
Ja som zase počul že keď slama hnije tak uvolňuje teplo a tým dochádza k tzv. “pasívnemu vykurovaniu” chalupy čím sa šetrí na palive a celkovo netreba kotol a pod. A keď balíky uplne zotlia tak sa použijú ako vynikajúce hnojivo a tak sa celý kruh kolobehu živín v “prírodnom hospodárskom stavitelstve” uzatvára.
-
omg 8O :? 8) :wink: :cry: :roll: :|
-
:lol: pobavil som :?: . Ked nemáš omietku v niekolkých vrstvách tak aby sa prekryli prasklyn tj. dosiahneš večšiu hrubku tak cez praskliny ti v zime do balíkov difunduje vlhký vzduch vo večšej miere a tak môže časom dôjsť ak sa v dome vyskytuje večší zdroj vlhkosti napr v kupelke k lokálnemu poškodeniu vnutri balíkov skondenzovanou vlhkosťou ktorá sa teoreticky zase cez leto ak m§že vysušiť pokial je to konštrukčne umožnené čo večšinou býva. Ale na túto tému je určite vela vedeckých alebo odborných článkov ked by niekto mal potrebu to skúmať.
Log in to reply.