-
Šelak
-
nema niekto na predaj selak?alebo v topolcanoch ho niekde maju?
-
Kolko selaku by si potreboval? A aky selak? Mozem ti ho pripadne zaslat uz aj zamiesany.
-
nema niekto na predaj selak?alebo v topolcanoch ho niekde maju?
si z TO ?
selak by som ti vedel tiez poskytnut… -
Firma Sari o.s. Banská Bystrica dodáva “šelak – lemon”. Tel. 048-4215187.
-
Politurování – leštení šelakovou politurou
Politurování je jednou z nejstarších povrchových úprav dreva. Prestalo se jej používat s rozšírením průmýslové výroby nábytku, protože pomoci stroju nelze tuto úpravu provádět. Leštení vyžaduje soustředěnost a cit v rukou i cit vizuálni, mnoho času a trpělivosti a v neposlední řadé i fyzickou zdatnost. Zato však dřevo pod politurou svítí, má krásny medový lesk, který ješté zvyšuje barvitost dřevin; intarzie i inkrustace získava politurou hloubku, plastičnos a živost.
Pod polituru musíme dobre vybroušenou plochu ješté upravit – „oživiť’. Napouští se škvařeným nesoleným lojem nebo škvařeným nesoleným sádlem. Tuk se nanáší hadrem ve stejnoměrné vrstve a dobře se roztírá. Nechá se púsobit asi 1/2 hodiny, potora se namastená plocha přebrousí již použitým jemným brusným papírem. Brousí se tak dlouho, až se pod papírern začne vytvářet špinavá mazlavá kaše, která se pák vytře měkkou tkaninou. Od okamžiku, kdy je plocha namastená, je treba kontroloval teplotu v místnosti; pro práci s politurou (a především pro leštení politurou) je nejvhodnčjší tep¬lota 23 °C (múže se však pohybovat v rozmezí od 20 do 30 °C). Pri nižší teplote by politura „mrzla”, dlouho by lepila a nakonec by se zamlžila, zašedla. Pri vyšší teplote vyschne z politury líh a vytváři se tlustý, špatné prúhledný nazelenalý kryt.
Když se nábytek pouze přeleštuje. nebude se mastit. Leštená plocha se lehce přebrousí velmi jemným brusným papírem přes olej – na starou leštenou plochu se nakape Iněný olej a pák se přebrousí. Povrch se vytře mékkým suchým hadrem a plocha se nechá odpočinout alespoň 48 hodin. V té dobé se pripraví politura. Nábytek, na némž převláda bílé drevo – javor, olše, lipa -se leští bílou politurou z copového še-laku (bílý šelak se uchováva v copech pod vodou); tmavý nábytek – orech, palisandr a hnedý mahagón – se leští politurou z šelaku oranžového; ostatní nábytek, jednobarevný i mnohobarevný, politurou že svetlého šelaku, zlatooranže (nové označení ABTN). Svetlé drevo se nikdy neleští a nepo¬krýva tmavou politurou, zabarvilo by se a politura by na nem byla mene prúhledná. A naopak, tmavé drevo neleštíme a nepokrývame bílou politurou, méla by našedlý vzhled a drevo by ztratilo jas. To se tyká i jednobarevného nábytku a predmetu z jednoho druhu dreva.
Šelak, který se dá koupit v šupinkách (nebo bílý v copu), „naložíme” – dáme rozpustil. Rozpouští se v pomeru: 1 objemový díl šelaku, 2 objemové díly denaturovaného lihu
Pri nakladaní šelaku mluvíme již o polituře; nakladáme ji do láhve se širším hrdlem, která se dá dobre uzavřít, a nechávame ji v teplé místnosti (23 °C jako pri každé práci s politurou). Šelak se v lihu pomalú rozpouští, líh tmavne a zahusťuje se asi za 48 hodin. Chceme-li rozpoušténí politury urychlit, můžeme dát nádobu s naloženou politurou nahřát do vodní lázné. Takto „rýchlená” politura však již nemá takovou čirost a jas. Rozpuštená politura má barvu částečné zcukernatělého medu, s o néco svetlejší usazeninou na dne nádoby. Pro použití je príliš kon¬centrovaná, a proto ji pro leštení ředíme linem. „Naložená” politura nepodléhá zkáze (pokud ji nenecháme přemrznout), múže se jí používat i po nékolika letech; čím je starší, tím se s ní lépe pracuje.
Dřevořezby a některé časti nábytku (vnitřky zásuvek, zadní steny) napouštíme politurou pomoci štetce, nátěrem. Pro náter ji zředíme v pomeru: 1 objemový díl politury, 3 až 4 objemové díly denaturovaného lihu. Pracujeme měkkým plochým štétcem, stejnoměrně, tah vedle tahu, na napuštené místo se již nevracímé, vrstvu bychom strhli. Druhý náter nanášíme, až když je první vrstva zcela suchá. Štetec príliš nenamáčíme, politura by stekala a delala by „krapy”, lesklejší vyvýšené šmouhy, Řídké drevo se natírá třikrát až čtyřikrát, pro tvrdé drevo postačí dva nátery.
Patina drevorezby ošetrené politurou se nanáší až po uschnutí posledního náteru. Prohlubné rezby se přetřou štétcem jen nepatrné navlhčeným vos-kem (upraveným jako pro voskování) a popráší tmavší nebo i jinak barevné •odlišnou hlinkou od dreva drevorezby, podlé toho, jakého efektu chceme do-sáhnout. Záleží na výtvarném citu reštaurátora. Tímto zpúsobem múžeme také imitovat staré kovy. V tom prípade přetřeme voskem (mírné zvlhčeným štétcem) celou rezbu a poprášíme ji jemné mletým bronzem nebo medi, ve hloubkách tmavou (hnedo¬červenou nebo hnedozelenou) práško¬vou hlinkou. Po zaschnutí predmet lehce stíráme měkkým hadrem, až dosáhneme požadovaného efektu. K imitaci mosazi nebo bronzu múžeme použít místo vosku náteru mixtionem. Práškový kov na nem víc ulpívá a vy¬tvorí celistvou barevnou plochu.
Politurovdní – leštení dřeva začíname nikoliv politurou, ale lihem, „lihovou houbou”, kterou pracujeme až do konce leštení.
Houbu si pripravíme z tampónu a roušky. Tampón stočíme z úpletu z ostré vlny, která neplstnati, anebo z bavliéného froté, složeného nebo zmačkaného do měkké koule. Jako rouška poslouží čtverec prořídlého Inéného plátna s hrubší väzbou (že staré utérky nebo prostéradla)
Tampón položíme do stredu roušky, nalejeme nebo nakapeme na nej teku¬tinu, kraje roušky z celého obvodu vez¬meme do pravé ruky, do levé vezmeme obalený tampón a šroubovitým pohy¬bem jej utahujeme tak dlouho, až je mékce, ale pevné a hladce obepnut. Pri utahováni roušky stáčíme jej í konce stále do dlane tak, aby v ní byly ukryté včetné roubíku. Při leštení jsou potom prsty sevřeny kolem houby, z níž stiskem vytlačují tekutinu.
Houba bude velká podlé rozmeru leštené plochy (na l m2 bude mít prúmér 7 až 8 cm).Leštit začíname lihovou houbou, tedy bez politury. Ani lihem, ani politurou houbu nepromáčíme, ale čas od času do ní přikapeme tekutinu (do tampónu); roušku zabalíme a vez¬meme ji do ruky vyše popsaným zpú-sobem. Poklepáváním houby o dlaň druhé ruky vklepeme tekutinu na povrch roušky (houba pri tom ztratí kulovitý tvar a mírné se zploští;. Nesmi byt príliš mokrá, aby na dreve nezane¬chávala vlhkou stopu. Obsahuje-li mnoho tekutiny, vysušíme ji poklepáváním o suché nelešténé prkénko.Stejným zpúsobem také vlhčíme houbu lihem pro počátek leštení. Na dlani levé ruky (leštíme-li pravou) zkusíme, jak je mokrá – pri poklepu nesmi dlaň zústat mokrá. Houbu vedeme po ploše krouživým pohybem, bez zastavení vykreslujeme po obvodu leštené plochy kruh vedie kruhu. Po stredu plochy houbou nekroužíme, protože k jeho vyleštení zcela postačí letmý styk s houbou, k némuž dochází pri kroužení po obvodu.
Na počátku leštení na houbu silné tlačíme a kroužíme pohybem celé paže. Lihovou houbou drevo čistíme od posledních zbytku nečistôt. Když je houba pri doteku dlane suchá, přikapeme do ní trochu lihu, plochu poprášíme mletou pemzou (jako když solíme chléb) a pokračujeme opét v krouživých pohybech s velkým tlakem celé paže. Pemza plochu dobrušuje, vyhlazuje. Když je plocha čistá a barva dreva jasná, přikápneme do houby zredenou polituru. Polituru k leštení ředíme v pomeru: 1 objemový dil politury a 10 objemových dílú denaturovaného lihu.
Plochu opét poprášíme mletou pem¬zou a kroužíme houbou pod velkým tlakem; tím pemzu zatlačujeme do otevřených póru dreva a povrch stále ješté vyhlazujeme. Houba musí byt trochu vlhčí, na ploše za ní zústane vlhká stopa, která po chvilce zmizí. Když již houba nezachytává pemzu, opét do houby přikapeme polituru, plochu znovu poprášíme pemzou a leš¬tení opakujeme. Póry dřeva se pemzou a politurou pomalú zaplňují a zústávají viditelné lesklejší. Této procedúre ři¬káme „gruntování” – zalešťo vání. Pri gruntováni, stejně jako později při leštení a dolešťování, nesmime houbu pokládat (nasazovat) na plochu pomalú ani kolmo, v pohybu se ne¬smime zastavovat, strhli bychom nane¬senou polituru (zústala by na houbé). Nasazujeme ji kousek od kraje plochy v ostrém uhlu, vedeme ji po ploše ne¬prerušovaným pohybem a „odsazujeme” (snímame) ji s plochy rovnéž v ostrém uhlu. Pohyb houby po ploše začíname a končíme vlastné nad ní. Múžeme jej přirovnat nájezdu letadla na pristávací plochu a odlepení letadla od rozjezdové plochy.
První „grunt” (zalešténí) plochu čistí a vyhlazuje a současné dáva první tenkou vrstvu politury. Přikapávání politury do houby a poprašek pemzy opakujeme tak dlouho, až je celá plocha v mírném lesku. Okamžik, kdy máme přikapat polituru, poznáme podlé toho, že je pohyb houby silné brzdén a plocha houby zbělá a je lesklá. Celé gruntováni provádíme s velkým tlakem na houbu. Múžeme si pomáhal i druhou rukou tak, že ji opřeme o hřbet ruky, kterou držíme houbu. Čím je politury na ploše více, tím vétší klade odpor proti po¬hybu, „houba táhne”. Houbu však proto nesmime v pohybu zpomalit, ale tlak na ni zesilujeme, aby byl pohyb stejnoměrný a pemza vnikala i de mikroskopických dírek a póru. Zaplňování dobře vidíme pri pohledu proti svetlu v úrovni plochy. Tak kontro¬lujeme celé leštení od začátku až de konce; proto vždy leštíme proti oknu nebo proti jinému zdroji svetla (přirozené denní svetlo je nejlepší). Když vidíme, že jsou již všechny póry za¬plnený a plocha se začína celistvě lesknout bez matných škvŕn, kápneme na ni 2 až 3 kapky Iněného oleje. Rozrnázneme je prstem, do houby opět přikápneme někelik kapek politury a opět pokračujeme v krouženi houbou po ploše, tentokrát však již s menším tlakem. Olej pridávame pri leštení proto, aby se politura nepálila, nezelenala. Když začne houba po ploše lehce klouzat, znamená to, že je příliš suchá a musíme do ní přidat trochu politury. Nyní kroužíme houbou tak dlouho, až začne výrazné táhnout. To je znamení, že je první grunt hotov. Houbu uložíme do vzduchotesne ná¬doby, aby zcela nevyschla a neztvrdla. a leštenou plochu necháme nejméné jeden deň odpočívat.
Když druhý deň vidíme, že je plocha príliš hrubá (vystoupila drevná vlákna nebo se vztyčily jejich hroty); znamená to, že plocha nebyla pod politurou dobre připravená. Musíme vzít jemný brusný papír a znovu ji vybrousit. Ne¬musíme ji již mastit, ale první grunt musíme zopakoval.
Když jsou na povrchu gruntované plochy vidět proti svetlu vlnky, zna¬mená to, že první grunt nebyl dobre připraven a že politura byla nestejnomérné nanesená. Povrch musíme přebrousit jemným obroušeným papírem, ale první grunt již opakovat nemusíme.
Druhý grunt začíname stejně jako první lihovou houbou, ale plochu poprášíme pemzou hned na začátku. Gruntujeme opět silným tlakem, ale nepřidávame tolik pemzy jako při prvním gruntování. Již pri druhém přikapání politury do houby kápneme na plochu 2 až 3 kapky oleje (na vétší plochu 1 x 1,5 m o něco více). Tlak na houbu pozvolna zmírňujeme, houba nesmi příliš táhnout, ale nesmi také po ploše volné klouzat. Proto občas zkoušíme její vlhkost. Je-li povrch houby lesklý a bílý, je příliš suchá a musíme do ní přidat polituru. Množství oleje na ploše kontrolujeme tak, že po ní prejedenie kloubem prostředníku. Za kloubem zústává zamlžená čára, která se má po chvilce ztratit. Zústane-li trvalé, je na ploše zbytečné mnoho oleje. Ztrácí-li se zamlžená čára téméř okamžité, je oleje málo a musíme 1 až 2 kapky přidat. Od chvíle, kdy pridáváme olej, nepoprašujeme plochu pem¬zou. Když je houba bíla a čára se rýchle ztrácí, je druhý grunt hotov. Plochu necháme 48 hodin odpočinout, aby doschla politura; olej, který zústal pod politurou, se vytlačuje na povrch, plocha matoví a šedne.
Po dvou dnech prohlédneme povrch proti svetlu. Je-li absolútne hladký, bez vlnek a dírek, byl grunt proveden dobře a múžeme začít leštit, v opačném případe musíme druhý grunt opakovat. Opakujeme jej třeba i nékolikráte, až dostaneme plochu celistvou, bez dírek, vlnek a vyvstalých špiček vláken.
Při leštení – „polírování” – již pemzy nepoužívame, do houby naléváme střídavé polituru a líh (líh tehdy, je-li na ploše mnoho oleje). Polírovat začíname krouživým pohybem po obvodu plochy, na oleji, se středním tlakem na houbu. Tlak pozvolna zmírňujeme, až se plochy jen lehce dotykáme. Během polírování stále kontrolujeme množství oleje na ploše a vlhkost houby. Kloub prstu musí zanechávat mlžnou stopu, která se po chvilce ztrácí, a plocha mu nesmi klást odpor. Znamenalo by to, že je na ní málo oleje. Nesmi však klást odpor ani houbé, pretože v tom prípade by houba byla príliš mokrá. Lesk musí byt stále prúzračný, bez zabarveni. Je-li málo prúzračný, znamená to, že pod politurou je olej. Proto nalejeme do houby líh a více na ni pritlačíme, abychom olej dostali na povrch. Je-li lesk zabarvený (nazelenalý nebo našedlý), je politura připálená. Musíme ji přebrousit přes olej jemným obroušeným brusným papírem a znova udělat druhý grunt.
Jakmile dosáhneme stejnoměrného prúzračného lesku a houba zústane suchá (lesklá, bila), je první leštení ho¬tové. Na ploše zústane malé množstvi oleje, mlžná stopa po kloubu prstu nemizí okamžité. Plochu necháme tri dny odpočinout. Během této doby opět zmatoví, zešedne, ale již ne tolik jako po gruntování.
Po třech dnech schnutí musí byt plocha pouze zmatovala, nesméjí se na ní objevovat vlnky ani dírky, to bychom museli celý postup znovu opakovat a začít znovu od druhého gruntu.
Druhé polírováni provádíme stejné jako první, jen do houby lijeme častéji líh než polituru a ještš pečlivéji hlídáme množstvi oleje na ploše. Na houbu již netlačíme, kroužíme jí po ploše lehce a rychleji. Pri třetím na-vlhčení houby zmeníme kresbu po¬hybu. Až dosud jsme nevenovali pozornost stredu plochy, kroužili jsme houbou jen po jejím obvodu (říká se, že se stred grantuje a políruje až do polo¬viny sám). Nyní začneme střídat kresbu kruhu s kresbou osmiček, a to nejen po obvodu, ale také preš stred plochy. Kresbu meníme v rychlém sledu, při-čemž se plochy dotykáme jen lehce. Do houby naléváme jenom líh, dvakrát až třikrát. Pri posledním lihu pridáme k pohybu ješté vlnovky. Houbu vedeme rýchle, lehoučce, kresbu často měníme, měníme i směr vlnovek i osmiček, vykreslujeme je již po celé ploše, dolešťujeme. Houba do sebe nasáva přebytečný olej, proto musíme byt opatrní, abychom polituru nepřipálili. Pri políro¬váni sledujeme stopu po kloubu stále častéji. Jakmile se ztrácí již asi po 5 cm za kloubem, přestaneme polírovat a plochu necháme nejméné týden odpočívat. Během této doby opét trochu zmatoví, mírné se zamlží, ale i přeš to již zústane lesklá.
Třetí polírováni je již velmi choulostivé. Kdyby se pokazilo, musili by¬chom sbrousit celou polituru až na holé drevo a začít úplné od začátku. Polírováni múžeme pokazit stržením politury príliš mokrou houbou. Politura se na ni prichytí a na ploše zústane holá škvrna bez lesku.
Pri třetím polírování musíme mít houbu čistou, lihovou a jen slabě na¬vlhčenou. Při přiložení na dlaň ne¬smime cítit vlhko, jenom chlad. Plochy se dotykáme jenom lehoučce, houbou kreslíme v rýchlych obmenách, kruhy, osmy, vlnovky ve velkých tvarech. Čo nejčastéji sledujeme množství oleje na ploše. Houba musí byt bila, se zvyšujícím se leskem. Touto operací plochu predmetu „dosušujeme”. Houba bude stále sušší a lesk na její plošce stále vyšší. Jakmile kloub prstu klouže volné po ploše a nezanecháva po sobé zadnou stopu, je dolešténo.
Správne prevedené polírování má mékký lesk medového vzhledu, na¬prosto čirý. Pod politurou je vidét každé dřevné vlákno, každý barevný tón, všechny barvy jsou jasné, zářivé, intarzie i inkrustace je výrazná, gravury (i velmi setřelé) ve všech materiálech jsou čitelné. Pod dobre polírovanou politurou se neschová zadný kaz.
Polírování necháme v klidu tři týdny a potom je prekontrolujeme. Někdy se během této doby ješte vytlačí na povrch olej a plochu mírné zamatuje. Vyčkáme ješte dalších 14 dní a potom olej vysu¬šíme. Složíme si čistý řídký Iněný hadr (nejlépe sepranou prořídlou neškrobenou utěrku) na dlouhý pruh, z něhož dalším překladaním získame čtverec. Čtverec rozložíme na obdélník, na jehož jednu polovinu nakapeme líh; hadr složíme do čtverce, lihem dovnitř, a složeným tlučeme do dlane jedné ruky tak dlouho, až vpravíme líh na povrch. Hadr nesmi byt moc vlhký – vlhkost vyzkoušíme na tvári – musíme na ní citit pouze chlad. Když cítime zimu, je hadr príliš mokrý a necháme jej chvilku vyschnout. Nikdy nesmime cítit vlhko. Cítíme-li pouze chlad, máme „studený hadr”, kterým velmi lehce přejiždíme velmi rýchlym pohybem po polírované ploše (jako bychom chtéli otřít rozžhavená kamna a báli se popálení). Přebytečný olej se nachytá na hadr a plocha se vyjasní.
Leštení na pololesk má zpočátku stejný postup jako leštení na vysoký lesk – polírování. Vynecháme však druhé i tretí leštení a misto toho pre¬jdeme ihned na vysoušení oleje, které je záverečnou operaci. Plocha zústane mene lesklá, jednotlivé dreviny nemaji pod leskem tak velký jas, vykladaní a gravury nejsou príliš výrazné. Leštení na pololesk se hodí hlavné na nábytek bez vykladaní, na sedací nábytek a na nábytek hodné zdobený řezbou nebo listovaním.Starožitný nábytek
(údržba a opravy)
Eva Medková
Andrea Bohmannovápoznamka redakcie: prosim vkladajte navody do diskusnych for, nei na osobne eMaily
-
nema niekto na predaj selak?alebo v topolcanoch ho niekde maju?
si z TO ?
sel ak by som ti vedel tiez poskytnut… :( som z topolcian praimo aty ho mozes zohnat? -
nema niekto na predaj selak?alebo v topolcanoch ho niekde maju?
si z TO ?
sel ak by som ti vedel tiez poskytnut… :( som z topolcian praimo aty ho mozes zohnat?Jasne, nejake zasoby mam doma. Napis mi na mikulasm@gamil.com a dohodneme sa, alebo dobehni na namestie pred kostol, restaurujem tam kamenny kriz.
-
pomylil som sa v adrese…mikulasm@gmail.com
Log in to reply.