-
Úpadok stavebných remesiel
V souvislosti s tím se zcela převrátilo i sociální postavení stavebního dělníka (faber murarius, tignarius…). Zatímco v době vrcholu rozvoje stavebních řemesel byly kamenická, tesařská, ba i zednická práce zdrojem technické elity tehdejší společnosti, (11) současný stavební dělník se rekrutuje z její nejméně vzdělané vrstvy. Geometrii neumí a kvalitní řemeslné vzdělání také nemá. V rámci pravidelné fluktuace se vždy naučí jen nějakou primitivní dovednost, kterou vykonává, aniž by něco pořádného a hlubokého o předmetu své práce věděl. V dlouhodobém procesu nivelace, zahájeném nástupem betonových konstrukcí a svařovaného železa, dosáhly zprimitivnění práce a specializace na jednoduché mechanické úkony až na samé dno (montáž bednění, betonování, pokládání izolací, montáž obkladů… nic víc). (12) Tento způsob stavění je sice možné uplatnit – pod kuratelou norem kvality práce ISO, kde musí být podrobně popsán i postup zatloukání hřebíků (13) – na novou stavbu, ale i na této stavbě je úroveň a zpracování detailu s kvalitním historickým dílem těžko srovnatelná. I kdybychom sehnali a zacvičili pracovníky, osoby inteligentní, mnoho si nepomůžeme, protože námi požadovaná řemeslnická chytrost (14) je hermeneutickým spojením přirozeného intelektu (15) s dlouhou odbornou praxí.
Totéž v bledě modrém pak platí o projektování. Projektant už není stavitelem; namísto s tradicí pracuje s katalogy, mimo realitu, ve virtuálním světě počítače; iluzivní 3D model předurčuje skutečnost. Mezi ním a stavebním dělníkem vzniká pevné pouto vzájemné nivelizace. Z obavy ze špatné realizace vznikne projekt preferující primitivní technologie; protože projekt upřednostňuje primitivnost, není třeba vyvíjet žádné duševní úsilí a stavba bude pokažena; další projekt bude ješte primitivnější. To je také hermeneutika, ale negativní.
…
Pád kultury stavebních prací se může, ale nemusí jevit jako nevyhnutelný. Jestliže však nebude veřejně vyslovena poptávka po dobré řemeslné práci (zde leží značná část úkolu na odpovědných pracovnících státní památkové péče, vydávajících odborná stanoviska, a konkrétních projektantech), bude tento pád nevyhnutelný opravdu. Jako dobrou analogii zde můžeme použít slovní parafrázi druhé termodynamické rovnice: „pokud systému nepřidáváme energii, bude směřovat k chaosu“. Energií pak míním osobní úsilí a angažovanost a směřováním k chaosu proces nivelizace. Že to jde, dokládají úspěšné realizace projektů, kde projektant svou důsledností a neústupností některé tzv. řemeslníky dotlačil k tomu, aby odvedli z dnešního hlediska nadstandardní řemeslnou práci. Pokud vím, teď jsou tito „noví mistři“ na své pasivně nabyté dovednosti hrdí. Takto vynaložené úsilí přináší kromě dobrého výsledku zpětně i neočekávané ovoce: veřejně prováděná řemeslná oprava bývá většinou veřejností vnímána pozitivně, kultivuje a nepřímo zvyšuje věrohodnost památkové péče samé.Poznámky
(8) Starořeckému výrazu „techné” a latinskému „ars” přísluší termín „řemeslo“.
(9) Až na výjimky, jako je výroba keramických prefabrikátů.
(10) Srovnej KOTYŠKA: Technický naučný slovník, heslo řemeslo.
(11) Tento vysoký společenský status je doložen už v antice u Platóna, kde řemeslník při hodnocení společenského významu následuje filozofa a stavitelství je nejpřednější z řemesel, protože jeho základním nástrojem je měření (zavádění poměrů).
(12) Stačí si jen uvědomit, co znamená soudobá konstrukce domu: betonová deska – základ; modulově rozmístěné sloupy; betonová deska – patro; betonové sloupy a tak dále až betonová deska – střecha, zavěšené sklo na plášť a sádrokarton na příčky.
(13) Z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce, zvlášť pro leváka i praváka.
(14) Odpovídá Aristotelovu termínu „fronésys“, který by se dal zjednodušeně definovat jako chytře/šikovně dělati/činiti to, co je správné/dobré.
(15) Schopnost vyvodit ze dvou premis (obecné a konkrétní) správný závěr.
Citované z:
Kritická poznámka k technologii přezdívání zábradlí Karlova mostu
Petr Růžička
Zprávy památkové péče, roč. 69, 2009, č. 4, s. 273 – 276. Vyšlo v auguste 2009.
Log in to reply.