aktivita diskusia Archeológia Zvolen – vybágrované centrum

  • attilio

    Member
    7. februára 2010 at 10:34

    lenze zakomponovanie starych budov do projektu by bolo pekne ale asi aj by to navysilo rozpocet….ved aj mur mal byt sucastou centra a nakoniec ho z tade vyhodili a centrum pojde popri nom…ale viem si jasne predstavit ako by v podlahe boli zakomponovane zvysky starych domov…ako je to aj na trznici…konkretne tam slo o mestke hradby….

  • trnka

    Member
    7. februára 2010 at 11:59

    Keď nedávno postavili v Krupine Tesco na mieste bastiónu mestského opevnenia, je to aspoň stavba bez hlbokých základov a samozrejme bez podzemných podlaží. Takže ak raz “prejde táto doba”, všetko je tam.

  • attilio

    Member
    8. februára 2010 at 12:07

    dnes som okolo 11 okolo a nepracovalo sa…bud im to dakto zase zatrhol alebo len odkryli hrubu vrstvu strojovo a teraz sa bude do jari cakat kym mrazy nepovolia aby sa mohlo zacat pracovat aj rucne…lebo si neviem predstavit ako v tychto mrazoch chcu rucne pracovat…aj ked na druhej strane kto by cakal ze vo februari budu mrazy ze?

  • attilio

    Member
    9. februára 2010 at 15:02

    takze som sa vcera mylil…pracuje sa ako o zivot….dokonca vidno ze uz nasli aj nejake, vyzera to ako hradby, ….moj predchadzaju post mozte zmazat je bezvyznamny….

  • azia

    Member
    9. februára 2010 at 16:36

    Attilio, to nasli mur budovy co bola za Finkovou kuriou. Je to vsak naozaj skor acheologicky dohlad (aj ked pamiatkovy zakon taky pojem nepozna) ako archeologicky vyskum. Som zvedavy kolko nalezov uz nasli v lyziciach bagrov.

  • attilio

    Member
    9. februára 2010 at 17:22

    mas pravdu azia, zatial to tak vypada…ale niekde som tusim aj cital presne tvoje slova, ze pojde len o archeologicky dohlad…neviem uvidime dalej…lebo dnes si ti dvaja typkovia fotili tie vykopavky tak uvidime ci tym padom to zhaslo alebo co…

  • azia

    Member
    9. februára 2010 at 18:04

    Kosicania o obchodnom centre v meste rozbehli zivu diskusiu:
    http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=577864&page=111

    je tam aj link na to ako sa to robi na blizkom zapade:
    http://new.palladiumpraha.cz/o-palladiu/archeologie/

    je to ina liga ako vo Zvolene alebo Kosiciach (Ziline, Leviciach…). Niekde vyuzivaju um a niekde bagre. Aj vo Zvolene aj v Kosiciach niekolko rokov lezali staveniska ladom. Za ten cas sa tam v klude, s rohladom a bez stresov mohol zrealizovat seriozny archeologicky vyskum. Nevznikli by tak zbytocne stresove situacie.

  • attilio

    Member
    9. februára 2010 at 18:22

    presne…ja som sem vlani aj pridal foto uzemia ako vypadalo pred tym dlhe roky…proste to dost chatralo a nikoho to akosi nezaujimalo…ako hovoris za tie roky sa mohol urobit taky vyskum ze az…ved uz sa minimalne 3 roky vie ze sa tu chce stavat europa…ale myslim ze zase mame rovnaky problem-peniaze, nikto na taky vyskum nema tak sa cakalo kym to zacvaka investor…a ked investor prvy krat rypol do zeme uz to slo…to je vsade tak skoda…

  • azia

    Member
    9. februára 2010 at 18:50

    ..je to ale “problem” o ktorom investori vedeli.
    Ked sa ide stavat v historickych mestach ako je Zvolen a Kosice, tak treba oslovit aj historikov, archeologov atd. ci nieco v tom ktorom mieste eviduju. Nasledne si mozu dat nacenit takyto vyskum a potom sa zucastnit na vyberovom konani. Ked kupujes byt alebo auto tiez sa poradis s odbornikmi. Aj vo Zvolene aj v Kosiciach su dostupne dobove zobrazenia priestorov, ktore sa teraz riesia. Okrem toho nasledne pamiatkovy urad vydava rozhodnutia o vyskume a tam to uz je cierne na bielom. Niekde na zaciatku tejto diskusie je cislo rozhodnutia KPU BB a to je z roku 2008. Koncom roku 2008 sa v priestore Jamy robili aj rezy (1. etapa vyskumu):
    http://www.ithaka.sk/zvolen-europa-shopping-en-relax-center_6_4_52.html

    podobne v Kosiciach:
    http://www.archeo.sk/?menu=4&lng=sk&submenu=31&article=KE_SM

    vysledky tychto vyskumov (aj podla toho ako to je prezentovane na strankach spolocnosti, ktore ich realizovali) jednoznacne potvrdili okrem ineho existenciu stredovekych a novovekych architektur. Otazka preto znie: na co sa cakalo vyse 15 mesiacov od realizacie tychto rezov? Severne od kina Mier ich mas este stale otvorene…

  • palo

    Member
    9. februára 2010 at 19:38

    V zapadnej Europe by sa architekt s takouto situaciou vyhral a s radostou by zakomplonoval relikty stareho do noveho. U nas to vacsinou skonci inak.
    je tam aj link na to ako sa to robi na blizkom zapade:
    http://new.palladiumpraha.cz/o-palladiu/archeologie/
    Presne pražské Palladium som chcel uviesť ako príklad prezentácie archeologických nálezov reliktov stavieb v novom obchodnom centre. Mám dojem, že nie všetky časti prezentácie sú presvedčivo zvládnuté a niektoré sú asi pociťované skôr ako prekážka komerčného využitia priestoru než jeho obohatenie. Napríklad tie tyče z nasledujúceho obrázku – priestorový náznak románskej klenby – podľa mňa skôr-neskôr niekto potichu zdemontuje a z podlahy vytŕčajúce základy možno prekryje nejakým pódiom, aby sa tam ľudia nepotkýnali…

  • azia

    Member
    9. februára 2010 at 20:12

    prezentacia je otazka diskusie a vec, ktoru riesia architekti a pamiatkari podla toho co sa najde. Dolezite vsak je aby bola plocha poriadne preskumana. Je rozdiel ci sa architektura a archeologicke objekty zacistuju bagrom alebo rucne!

  • palo

    Member
    9. februára 2010 at 21:16

    Vôbec nespochybňujem, že sa má na stavenisku robiť predstihový archeologický výskum. Len si myslím, že tým “kameňom” by bolo často lepšie, keby aj po výskume a dokumentácii zostali “odpočívať v pokoji” v zemi. Také prezentácie, ako niektoré v pražskom Palladiu, sú podľa mňa kompromisom, ktorý nemôže vyhovovať ani jednej strane – ani pamiatke/nálezu, ani biznismenom. Pamiatkárov nekomentujem.

  • palo

    Member
    10. februára 2010 at 22:48

    je tam aj link na to ako sa to robi na blizkom zapade:
    http://new.palladiumpraha.cz/o-palladiu/archeologie/ je to ina liga ako vo Zvolene alebo Kosiciach (Ziline, Leviciach…). Niekde vyuzivaju um a niekde bagre.
    Aby sme nežili celkom v ilúziách, akú majú na “blízkom západe” pamiatkári autoritu, akí sú nároční, a akí sú veľkí investori kultúrne uvedomelí, dovolil som si zhromaždiť pár faktov. Ospravedlňujem sa, ak je to zdĺhavé, ale mal som pocit, že ďalšie skrátenie by viedlo k neadekvátnemu zjednodušeniu. (Tučným písmom som časti textu zvýraznil ja. Kurzívou sú moje dodatky k citovaným textom.)

    ———————————————————————————————————

    Výstavbě Palladia předcházel archeologický průzkum, který se stal co do odkryté plochy městského jádra největším v České republice. Celkem na něm pracovalo přibližně 2500 lidí, kteří během čtyř let nalezli pět milionů předmětů. Tři vzácné nálezy nakonec v Palladiu zůstaly. „Jde o fragmenty románského paláce, patku románského sloupu a kamennou podstavu dřevěného domu,“ uvedla zástupkyně investora Veronika Kozová. Podle ní se nyní připravuje publikace, která se bude věnovat nálezům i historii místa. (http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/palladium20071025.html)
    Obchodné centrum Palladium na námestí Republiky v Prahe otvorili 25. 10. 2007.

    ———————————————————————————————————

    Pred podchytením budovy (aj počas neho) prebiehali v celom rozsahu pôdorysu i v najbližšom okolí archeologické práce. Archeologický nález č. 1, fragmenty muriva kamenného paláca z 2. polovice 12. storočia, ktorý sa nachádzal v pôdoryse budovy kasární v hĺbke 5,5 až 8 m, musel byť počas celej výstavby chránený a zachovaný na pôvodnom mieste. Nález zaberal plochu približne 100 m2. V záverečnej fáze prestavby sa zakomponoval do novej železobetónovej konštrukcie. (http://www.asb.sk/?article_print=2730)
    Budovu bývalých kasární Jiřího z Poděbrad podkopali do hĺbky 11,6 m od úrovne okolitého terénu; to znamená, že aj pod románskym palácom je ešte jedno podzemné podlažie.

    ———————————————————————————————————

    Archeologický výzkum na ploše bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky představuje patrně největší jednorázový záchranný výzkum v historii české archeologie. Prostor zástavby a kasárenského dvora dosahoval rozlohy 15 000 m2 a byl kontinuálně zkoumán od dubna 2003 do konce roku 2004. Vzhledem k (na svou dobu) vysoké prodejní ceně pozemku nebylo ze strany nejvyšších institucí památkové péče požadováno ani částečné zachování archeologických terénů, i když vývoj zdejšího areálu dovoloval odůvodněně předpokládat jejich mimořádnou hodnotu a minimální narušení … Ani snaha ochránit partie bývalého řeholního domu a východní část parcely. skrývající kromě předlokačního sídelního horizontu i významné pozůstatky novoměstské zástavby, nebyla úspěšná.

    … záhy začala hrát prim otázka zachování překvapivě odkrytých pozůstatků románské zděné architektury, sestávající z postupně odkrývaných torz románského paláce. základové partie jednoprostorového domu s reliktem vstupní šíje a pozůstatků unikátní zděné vstupní šíje do dřevěného zahloubeného domu. Přestože možnost konzervace některé z historických konstrukcí na místě představovala pro investora od počátku ostražitě sledovanou komplikaci, zachování románských staveb jako neočekávaného pozůstatku nejstaršího stavebního horizontu raně středověké Prahy bylo vcelku s pochopením stavebníkem akceptováno. … Vzhledem k projektovaným podzemním prostorám bylo dohodnuto, že pouze relikty nejzachovalejší stavby, románského paláce, budou ponechány in situ, zatímco další dvě stavby budou konzervovány, vyzvednuty a posléze nově umístěny v interiéru podzemních obchodních podlaží Palladia. Tyto práce byly přizpůsobeny harmonogramu stavby, a tak byla již v roce 2005 torza jednoprostorového domu (v technickém řešení označovaná jako stavba 2) i zděné šíje (stavba 3) základním způsobem konzervována, rozdělena na transportovatelné díly, vyzvednuta a deponována na staveništi. … Vlastní realizaci prezentace provázely četné problémy, vycházející především z termínových vztahů – vzhledem k posunutí doby otevření objektu, na jejíž dodržení byla vázána nezanedbatelná finanční částka, se práce na prezentaci (která součástí otevření nebyla) dostaly na vedlejší kolej. Časový prostor tak pro ně nebyl dostatečný, prezentace nemohla být dokončena k otevření areálu. závěrečné práce se dále odkládaly a vlastně nejsou skončeny dodnes.

    Stavba č. 1 – románský palác – zůstala horizontálně i vertikálně v původním umístění, i když veškeré okolní konstrukce a terény byly odstraněny a torzo objektu bylo po relativně dlouhou dobu zafixované, ale zavěšené ve volném prostoru. Po odstranění zabezpečovacích a fixačních prvků bylo zjištěno. že u některých částí zděných konstrukcí došlo k jejich narušení a částečné destrukci, a bylo je proto nutné restaurovat. … Vazba na terén je znázorněna v kašírované podobě (zamýšlený originální terén nepřečkal otřesy při stavbě ani v zafixovaném stavu), interiér místnosti je vybaven rekonstrukcí opukové podlahy v předpokládané skladbě, ale v hladké, leštěné formě. … Celkový dojem včetně elegantních doplňujících konstrukcí (pochozí můstek) je působivý, poněkud nevhodně se jeví pouze vyznačení průběhu dalšího zdiva různým linoleem v podlaze, které tvoří levný kontrast s předchozími architektonickými řešeními a na rozdíl od nich bylo pořízeno nájemcem prostor, který sice dodržel požadované znázornění, ale při realizaci se orientoval na finančně méně náročné řešení. Navržené konstrukce s doplňkovými komunikačními partiemi (můstek) dovolují velmi dobrou prohlídku prezentovaného objektu a brání přímému kontaktu s jeho jednotlivými prvky, což (zejména ve srovnání s dalšími prezentovanými objekty) je nutné považovat jednoznačně za pozitivum. Z dosavadního provozu vyplývá potřeba udržování pokud možno stabilní teploty a vlhkosti vzduchu, která je značně ovlivněna osvětlením prostor, jež teplotu zvyšuje a působí i na vlhkost prostředí. Oba tyto faktory mají zásadní vliv na chování opukového zdiva, budou tedy dále sledovány a v případě nutnosti bude situace řešena.

    Problematičtější je situace objektu 2, prezentovaného ve vestibulu druhého podzemního podlaží Palladia. Restaurovaná torza jednoprostorového kamenného domu jsou spuštěna o půl podlaží níže (v původním horizontu by se ocitla ve vzduchu) a z důvodů dílčí kolize se schodištěm je celý půdorys oproti svému autentickému umístění lehce pootočen. … Z relativně krátkého provozu, který má na originální zdivo destruktivní dopad, je zřejmé, že prezentované zdivo bude nutné před přímým kontaktem s návštěvníky chránit.

    Unikátní zděná vstupní šíje s prostorem vstupní podesty (stavba č. 3 – pozn. red.) je také umístěna o půl podlaží níže, než byla její originální pozice a s ohledem na lepší přístup návštěvníků a větší přehlednost torza je otočena zhruba o 180°. Není tak dodržen původně formulovaný požadavek zachování jednotné orientace všech tří staveb, ale vzhledem k obtížím při realizaci a z důvodu, že umístění prezentovaných konstrukcí ve dvou podlažích a ve značné vzdálenosti od sebe neumožňuje jejich společné vnímání, komise na tomto řešení netrvala s vědomím skutečnosti, že nově situovaná prezentace umožňuje lepší přístup návštěvníků a utvoření vhodnější prostorové představy stavby. … I když je prezentace zamýšlena jako bezkontaktní, při dosavadním provozu se zjistilo, že k nežádoucímu styku ze strany návštěvníků dochází, a proto budou doplněny prvky, které možnost kontaktu ztíží.

    Již dnes je možné konstatovat, že odkládané dokončení prezentace a s tím související nedostatečná informovanost snižují význam odkrytých památek v očích obslužného personálu i návštěvníků.

    Zdeněk Dragoun: Prezentované pozůstatky románských obytných staveb v areálu obchodního centra Palladium na náměstí Republiky v Praze. In: Zprávy památkové péče, ročník 68, 2008, číslo 4, s. 264 – 267.

    PhDr. Zdeněk Dragoun (1946) bol v rokoch 1992 – 2008 vedúcim archeologického oddelenia Pražského ústavu památkové péče (dnes Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze). Od r. 2003 bol predsedom koreferentskej komisie výskumu v areáli bývalých kasární Jiřího z Poděbrad na Náměstí Republiky.

    ———————————————————————————————————

    Našiel som na internete nasledovnú fotografiu bez popisu. Domnievam sa, že je na nej zachytené “zavesenie” nálezu stavby č. 1 – torza románskeho paláca počas výkopových prác a budovania podzemných podlaží.

  • asomtam

    Member
    11. februára 2010 at 7:52

    Nepoznali vyjadrenie statika?Tak tota sa nerobí ,veď to muselo byt finančne náročné,časovo zdĺhavé.
    PS:Som presvedčený že aj na Slovensku nalezli pět milionů .ale nie předmětů.

  • azia

    Member
    11. februára 2010 at 8:22

    .staci, ked sa prides pozriet do mesta 25 km SV od Tebou registrovanej adresy a uvidis, ze naroky pamiatkarov v CZ a v SK (KPU v BB) su absolutne neporovnatelne. Napriek urcitym nedostatkom to Palladium pre Nas ostava iluziou, ktora sa tu pravdepodobne nikdy nedosiahne.
    Totiz sa mi zda, ze sa vedie diskusia ako vykopanu pamiatku prezentovat. Kvalita vyskumu na pocetnych SK stavbach takuto diskusiu ani nepripusta. Preto tato diskusia na tomto fore vlastne nema zmysel. Do toho levelu sa pamiatky u nas dostavaju malokedy. Este raz, je rozdiel, ked sa niekde kope rucne a niekde bagrami. Opytaj sa veduceho vyskumu v ESC po jeho skonceni kolko milionov nalezov nasli…
    Poziadavky na kvalitu archeologickych vyskumov su u nas naozaj asi minimalne. Predpokladam, ze je to v tom, ze niekde sa robi archeologicky vyskum a niekde NOVODEFINOVANY (pevne verim, ze tento pojem osetri aj pamiatkovy zakon) ARCHEOLOGICKY DOHLAD!

Page 14 of 39

Log in to reply.

Začiatok diskusie
0 of 0 odpovede/odpovedí June 2018
Súčasnosť