Národní památkový ústav,ústřední pracoviště v Praze, Národní památkový ústav,územní odborné pracoviště v Liberci, Liberecký kraj, Město Nový Bor, Obec Sloup v Čechách si Vás dovolují pozvat na celostátní mezinárodní seminář
k problematice lidového stavitelství Vesnický dům s podstávkovou konstrukcí a jeho regionální varianty – Dokumentace, průzkum, památková péče který se uskuteční ve dnech 23. – 25. září 2009 v Sloupu v Čechách
• Datum konání:
středa 23. – pátek 25. září 2009, pro účastníky semináře ze vzdálenějších míst nabízíme možnost ubytování již od úterý 22. září (nutno uvést na přihlášce)

• Místo konání:
Sloup v Čechách – společenský sál obce Sloup v budově situované u příjezdu do obce v sousedství zámeckého areálu (rozlehlá obec cca 5 km východně od Nového Boru s řadou zajímavých památek – skalní hrad, barokní zámek, barokní kostel sv.Kateřiny s farou, barokní špitál, množství roubených i zděných staveb lidové architektury, centrum bylo v roce 1995 vyhlášenou vesnickou památkovou rezervací)

• Ubytování:

Penziony STAP a Permon – jsou umístěny vedle sebe v atraktivní poloze bezprostředně pod známým skalním hradem (cena 180,- Kč/noc)

• Stravování:
snídaně – v penzionu STAP (cena 30,- Kč)
oběd 23.9. – pro zájemce v penzionu STAP
večeře 23.9. a 24. a oběd 25.9. – společné v penzionu STAP
oběd 24.9. – společný v průběhu exkurze v Polevsku
(ceny cca 80,- Kč/menu, stravenky budou distribuovány při prezenci dle objednávky)

• Doprava:
vlastními dopravními prostředky: obec Sloup leží asi 5 km východně od Nového Boru na silnici č. 268 směr Zákupy, do Nového Boru se dostaneme po hlavní silnici č. 9 Praha – Rumburk, kde se kříží s hlavní komunikací č.13 spojující Liberec a Ústí n. L.
autobusem nebo vlakem: Nový Bor má poměrně dobré železniční a zejména autobusové spojení – odtud pak lze pokračovat místní autobusovou linkou do Sloupu a navíc bude pořadateli 23.9. před zahájením semináře zajištěna doprava z Nového Boru do Sloupu

• Účastnický poplatek:
100,- – 150,- Kč – bude vybírán při prezenci
(poplatek bude použit především k uhrazení nákladů na organizační a technické zabezpečení akce apod., ubytování a stravu si hradí účastníci individuálně)

Podstávka je unikátní a specifická historická stavební konstrukce využívaná převážně ve vesnické architektuře. Její jedinečnost a specifičnost spočívá v tom, že se vyskytuje v této podobě pouze na poměrně nevelkém území severních Čech, východního Saska, Horní i Dolní Lužice a Dolního Slezska, v modifikované formě pak ještě ve východních Čechách, částečně na severozápadní Moravě a Slezsku a ojediněle i na Chebsku. Z hlediska stavebně technického jde o nosný konstrukční „systém“, obepínající přední část domu zpravidla ze dvou či tří stran (výjimečně celý dům), jehož funkcí je odlehčovat obvodové stěny. Skládá se ze sloupků s pásky umístěných po obvodu domu, na nichž leží horizontální vaznice (ližiny). Na našem území rozeznáváme dva základní typy podstávek: tzv. podstávku českou, podpírající obvykle zhlaví stropních trámů přízemních domů (vyskytuje se převážně v Pojizeří) a tzv. podstávku lužickou, vynášející většinou předsazené hrázděné nebo roubené patro, případně vazné trámy krovu. Podstávkové podpěrné sloupové konstrukce se vyvinuly na styčných územích původně osídlených Slovany, ve středověku postupně kolonizovaných německým etnikem, tedy v místech prolínání německé hrázděné a slovanské roubené architektury, s níž jsou svázány. Nejstarší ikonografické doklady o existenci podstávky na našem území pochází z přelomu 15. a 16. století. V následujících stoletích se v této oblasti podstávkové konstrukce rozvinuly ve svébytný projev lidové kultury, nejen jako originálního technického řešení, ale rovněž ve formě dekorativně estetické. Tento proces vrcholí v poslední třetině 18. a v 19. století, kdy vznikají reprezentativní bohatě řezbářsky profilované i polychromované podstávky vytvářející působivé slepé arkády. Místní zvláštností v některých obcích zejména v okolí Dubé je podstávka členící průčelí domu také nebo pouze v patře. V 19. století se však zároveň vývoj tohoto fenoménu uzavírá v souvislosti s razantním nástupem zděné architektury a nových technologií na venkov. V této souvislosti je třeba připomenout také výše zmíněné podobné sloupové konstrukce se stejnou funkcí, charakteristické svým jednoduchým provedením a dvojitými i trojitými pásky, které jsou rozšířeny ve východních Čechách na poměrně rozsáhlém teritoriu od Trutnovska, přes podhůří Orlických hor až na Litomyšlsko, Chrudimsko, Svitavsko a dále na severozápadní Moravu a Slezsko. Na rozdíl od severočeské podstávky se však nestaly současně estetizujícím prvkem stavby a ponechaly si výlučně tektonickou funkci a jednoduchý vzhled. Podstávkové konstrukce nebyly nikdy vázány jen na stavební kulturu určitých sociálních vrstev a proto se s nimi můžeme setkat jak u obydlí domkářů a chalupníků či stavení řemeslnických, tak u velkých selských usedlostí, mlýnů, hospod nebo honosných faktorských domů. Přestože se dodnes zachoval poměrně značný počet těchto pozoruhodných staveb, které se staly neodmyslitelnou součástí zdejší krajiny, jde stejně jako u ostatních památek lidového stavitelství o druh kulturního dědictví existenčně nejvíce ohroženého, kterému je třeba věnovat soustavnou pozornost z hlediska dokumentace a výzkumu a samozřejmě i systematickou péči o jeho vlastní fysickou záchranu a smysluplné využití. V posledních letech se na tomto poli, především díky spontánně vzniklým neziskovým občanským iniciativám podařilo uskutečnit řadu pozitivních kroků. Impulsem byla nepochybně obdobně motivovaná výrazná a účinná aktivita přátel podstávkového domu na německé straně hranic, odkud vzešla i myšlenka nominovat unikátní krajinu podstávkových domů (Umgebindeland) v oblasti trojmezí Česka, Německa a Polska na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Terminologie:
Česká : podstávkový dům – podstávka, podpěra, podpora, podvážka, přídruha, obvaz, přístěnné sloupy, nosná vazba, podpěrná vazba, stolice, koza aj.
Německá : Umgebindehaus – Umgebinde (Umschrot, Umbschrutt)
Polská : dom przyslupovy – przyslup

Uzávěrka přihlášek na seminář je 30. června 2009.
Přihlášky a eventuální dotazy zasílejte a směrujte na následující kontaktní adresu: PhDr. Pavel Bureš, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze
Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana
tel.: 257 010 255, mobil: 724 663 562
e-mail: bures@up.npu.cz