Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá župa Turiec
Z h?adiska danej témy, rozvoja slovenskej národnosti v Uhorsku je ve?mi pozoruhodný región Turiec. A to hlavne tým, že sa jedná o jednu z najstarších súvisle osídlených oblastí na severe Slovenska…
…ktorá bola súvisle osídlená už v predve?komoravskom období a od vtedy až dodnes si po celý ?as uchovala jednozna?ne slovanský charakter, svojím obyvate?stvom (až na pár nemeckých dedín na juhu) a aj š?achtou, prakticky celá nižšia a stredná š?achta bola slovenského pôvodu a dlhý ?as si aj uchovala slovenské povedomie. Slovanské osídlenie dokladajú viaceré archeologické nálezy slovanských sídel, hlavne hradísk. Napr. v Blatnici, v Žabokrekoch ne?aleko skanzenu, v Priekope (na kopci nad Priekopou ? smerom na Martinské hole), v Tur?ianskych K?a?anoch, Ne?aleko Šútova, Krpelian, na ?ertovej skale pri Sklabini, vo Val?i, Bystri?ke, Záborí, Hornom Jasene, Slovenskom Pravne at?. A najmä významné hradisko Vyšehrad v pohorí Žiar, ktoré odde?uje Turiec a Hornú Nitru. Vyšehrad bol zrejme centrálnym hradiskom pre Hornú Nitru a Turiec už v ?asoch Nitrianskeho kniežatstva. Viaceré z týchto hradísk boli súvisle osídlené až do 12 alebo dokonca 13 storo?ia. Okrem vymenovaných hradísk a opevnených osád vznikali už od 9. storo?ia aj nechránené osady, a to napr. osady objavené v katastroch obcí Blatnica, Ivan?iná, Martin ? ?as? Košúty a Su?any. K nim pribudnú od 10 do 13 storo?ia viaceré ?alšie v katastroch obcí Háj (11?12. storo?ie), Bystri?ka (10-12 stor.), Kláštor pod Znievom (11?12. storo?ie), Martin ? Zátur?ie (10?11. storo?ie), Šútovo (11?12. storo?ie), Trebostovo (12?13. storo?ie), Tur?ianske K?a?any (10?12. storo?ie) a viaceré ?alšie. Vä?šinou sa jedná o dediny, ktoré existujú dodnes. Vä?šina dedín v Turci je prvý krát zaznamenaná v 13. storo?í a to pod slovanskými názvami, vä?šinou takmer totožnými s dnešnými názvami obcí. Napríklad villa Chepchyn (1262) ? ?ep?ín, villa Precopa (1271) ? Priekopa – dnes ?as? Martina, v minulosti samostatná obec, villa Blatnicha (1230) ? Blatnica, villa Vrutk (1255) ? Vrútky (názov pochádza zo staroslovanského ozna?enia pre prame?), Suchan (1258) ? Su?any, Gai (1264) ? Háj, villa Zabakrek (1282) ? Žabokreky, villa Bistricha ? Bystri?ka (1258), Dyvak (1264) ? Diviaky, villa Bella (1282) – Belá, Zoczowc (1258) ? Socovce (Názov pochádza od storoslovanskeho slova sochou? – suchá pôda), Tarnouch (1256) ? Trnovo (zo slova T?nie), Lazkouch (1277) – Laskár, Duba (1262) ? Dubové, Zaturche ? Zátur?ie ? ?as? Martina, Jeszen ? Tur?ianske Jaseno, Zabor ? Záborie, Rakouch ? Rakovo, Trebostou ? Trebostovo, , Prauna- Slovenské Pravno ? obec je pod názvom Prauna prvý krát zaznamenaná už v roku 1113. A to v listine Zoborského kláštora, v tej listine sa prvý krát spomína aj Turiec, a to ako Turc ? pod?a slovanského názvu zviera?a Tur, ktorý sa tam v tom ?ase hodne vyskytoval a ktorý bol uctievaným zviera?om v staroslovanskej mytológii.
Zo slovanských názvov starých tur?ianskych obcí by som mohol spomenú? ešte pár názvov zaniknutých, dnes už neexistujúcich obcí, prípadne obcí, ktoré majú dnes iný názov, než aký mali pôvodne, ako napr. Wescan (spomína sa iba jeden krát, a to v listine Zoborského kláštora z roku 1113, Zanasan (1245) ? Zanašany, Muthna (1230), Sebeslou (1230) ? Sebeslavce, Zarnoucha ? Žarnovica,?hernakow ? ?ernakov, Modly, Zarnotha, Zaluzan a niektoré ?alšie.
Medzi osobami, ktoré obdarovali uhorskí králi donáciami v Turci a z ktorých vzniklo tur?ianske zemianstvo boli takmer výhradne Slovania. A to hlavne krá?ovskí služobníci z radov domáceho obyvate?stva, krá?ovskí služobníci z iných ?astí Slovanmi obývaných ?astí Uhorska alebo hostia z ?eského krá?ovstva, prípadne z Hali?ského kniežatstva alebo Po?ska. Medzi týmito osobami aj výrazne prevládajú slovanské mená, ?asto mená už dávno nepoužívané: Preslav, Stojslav, Veli?, Obud, Obusk, Draško, Mikula, Buchta, Vl?uta, Boleslav, Namslav, Radon, Kra?un, ?erník, Mistrík, Me?ko, Stme?, Drahomil, Bohumír, Krupec, Hrubin, Milota, Mladen, Premlad, Re?ko, Vachot, Vojan, Milec, Ko?, Košut, Su?, Rak, Ladomir, Itimir, Baran, Sitin, Latibor, Milozt, Ladislav, Rastislav, Borislav, Vojslav, at?. Z potomkov spomínaných krá?ovských servientov sa postupne sformovali tur?ianske š?achtické rody. Zo slovanských hostí môžem spomenú? Maladika z Hali?ského kniežatstva, ktorý bol predkom rodu Trnovský, neskôr Tharnóczy. Okrem mien š?achticov sú v niektorých dedinách dochované aj mená prostých populi z tur?ianských dedín: napr. Bohuslav, Bohumil, Potok, Be?o, Dobroslav at?.
Tatársky vpád do dejín Turca nijak výraznejšie nezasiahol, s výnimkou toho, že viacerí obyvatelia Turca sa zú?astnili bojov z Tatármi a viacerí predkovia zemianskych rodov v Turci boli zrejme obdarovaní krá?om práve za zásluhy v boji proti Tatárom. Vä?šina donácií pochádza totiž z obdobia krátko po tatárskom vpáde. V samotnom Turci, ale Tatári nikdy neboli. Krátko po tatárskom vpáde ( v roku 1243) sa spomína prvý krát hrad Turiec, castrum Turuc, neskôr zvaný Zniev. Písomné pramene uvádzajú územie Turca od roku 1113 ako Turc, Turch, Turuc, Turuch, Thuruch, Thuroch, Turocz a tak podobne, vä?šinou s prívlastkom teritorium, provincia, predium, districtus a už od polovice 13. storo?ia aj ako Comitaus, hoci v tom ?ase Turiec ešte nebol samostatnou župou, ale bol sú?as?ou Zvolenskej župy. Turiec v tom ?ase riadili kasteláni Znievskeho hradu, ktorí boli podriadení Zvolenskému županovi. Na prelome 13. a 14. storo?ia sa upevnila moc tur?ianskeho zemianstva, ktoré vytvorilo tur?iansku š?achtickú komunitu (universitas nobilim de Thuruch). V roku 1339 sa Turiec vy?lenil zo Zvolenskej župy a stal sa samostatnou Tur?ianskou župou. Administratívnym a správnym sídlom novej župy sa stal Sklabinský hrad, ktorý prevzal predchádzajúcu funkciu Znievskeho hradu.
Autor: Deadline
Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá župa
Pekne.Ocenujem. Jedine s cim by som nesuhlasil je zdovodnenie nazvu Turiec, Turcany , Trencin(Turcin) , Stara Tura a pod. vyskytom Turov . Viem ze je to oficialna predstava hostorikov , ale priklanam sa skor k tomu ze slovom Turi -Turci pomenovali slovania okupantskych kocovnikov z azie , ktory sa tu tak casto vyskytovali a az na vynimky to boli vyznavaci “býčej” sily – kultoveho zvierata -Tura.Preto miesta , kde sa najviac usadili a terorizovali boli nazvane podla nich. Aj cele oblasti.
Re: Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá
Pripajam len niekolko poznamok.
…zdovodnenie nazvu Turiec…je … oficialna predstava hostorikov…
Slabi “historici”.
…Plínius už v roku 23 až 79 nášho letopočtu povedal, že ide o zdrobnelinu antického mena Dúria, ktoré pomenúvalo horný tok Váhu. Aj Ptolemaios sa vyjadril k názvu Turiec. Hovoril, že pochádza z kmeňa Tevriskov, ktorí obývali tieto oblasti. No a Matej Bel vo svojich Notíciach tvrdil, že Turiec bol pomenovaný podľa povestí o sarmatskom kráľovi Turanovi, ktorý dal vysušiť jazero… No a ešte sa zachovala aj etymológia, ktorá tvrdí, že názov vzišiel z ľudového názvu Tu riečka, teda: tu sa nachádza riečka. Z toho vzniklo Turiečka od ktorej je už k Turcu veľmi blízko.
A k tym Turkom si len treba precitat dejepis zo zakladnej skoly. Turcianska zupa vznikla v roku 1339 vyclenenim sa zo Zvolenskej zupy a turecka okupacia slovenskeho uzemia zacina rokom 1526.
Turci v Turci
Re: Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá
Mozno by bolo treba dovysvetlit, ze som zastancom autochtonnosti nasich predkov v Europe a nie doteraz oficialnej teorie o necakanom prichode v 5 st. Preto som ani nemyslel na Turkov – hoci ich nazov je krasne ilustrativny – ale na ich davnejsich vacsinou stredoazijskych pribuznych.
Duriec , a “tu riecka”… trochu smiesne. Vyzivam k sedliackemu rozumu.
Nakoniec uz aj veda pomaha konecne zlikvidovat nezmyselne sa doteraz drziacu dalsiu “kamennu” teoriu historikov o zazracnej premene lovcov a zberacov na sedliakov a oracov.Geneticke porovnanie kosternych pozostatkov / 15 400 – 4 500pnl./ 22 vzorkov lovcov zberacov od Nemecka po Rusko ukazalo , ze vsetci patrili do U haplogrupy- teda ziadna pribuznost s polnohospodarskou skupinou grup T2, J, K. Poukazuje to nie na prisposobenie sa lovcov sedliakom , ale na populacne zatlacenie lovcov na okraje Europy- cize vymenu populacie.(odkaz : http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/310/5750/1016
Odporucam poprezerat aj zaujimavu stranku nasich juznych bratov Slovincov.
http://www.hervardi.com/pojem_slovenija.php alebo aj Venedi. info
Je pozoruhodne , ze oni na rozdiel od nas vobec nemaju pochyby o ich historickej existencii na ich uzemi minimalne uz z dob rimskej rise a maju na to dokonca historicky relevantne dokazy.
Vidím, že Pipovi amatérski historici nezabrali, tak si skúsim tipnúť, keď už spomínaš stredoázijských príbuzných, aj keď možno až takí stredoázijskí nie sú, prišli sem raz takí, zlí, škaredí, krivonohí na malých koníkoch a priviedol ich sem nejaký vták, turul.
Žeby turul – Turiec, a to asi nie, ibaže …
Re: Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá
Myslel som daleko starsich aziatov :lol:Turuláci su uz poprelomove dejiny.Napriek tomu , ze obdivujem archeologiu a historiu a ludis co v tychto vednych odborovch robia , zaroven opovrhujem ich strachom zosmiesnit sa pred kolegami vo vedeckom svete v umelo vybudovanom hierarchickom sisteme. Brani im to slobodne mysliet . Hlavne toponima riek , kopcov , starych dedin a hlavne baji a povesti spojenych s nimi dokazuzju neuveritelnu dlzku osidlenia.
ani Schliemanovy nikto neveril a smiali sa mu “odbornici”.
Re: Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá
Som o tom hlboko presvedčený ,že slovania sú tu odveky vekov,a že je to historický blud že sem prišli v piatom storočí.Slovania sú nadradená rasa a aj indiani sú v podstate len slovanský kmen plavcov ,čo preplával cez more,prípadne tam prešiel v dobe ladovej cez zamrznutý oceán.Tak isto slovania vymysleli aj papier ,a to tak že si oči zošikmili a stala sa s nich žltá slovanská vetva.O eskimákoch už celkom nie som presvedčený o ich slovanskom pôvode ,pretože do nedávna neoblubovali alkohol.
Písmo KIPU jasne hovorí o slovanskom okrídlenom hadovi ,ktorý mal slovanské korene a pochádzal z územia dnešnej podunajskej nížiny, a do Južnej Ameriky lietal len v čase zvýšeného výskytu komárov v terajšom Komárne.
alexander macedonsky bol slovan ako repa.
Je dokázane že slovania boli povodný obyvatelia aj červenej planéty Mars,ktorú opustili všetci na protest proti utláčaniu ich pozemských bratov.
Michael Jackson krátko pred smrtou vyslovil vetu Slovan som a slovan zostanem.
Re: Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá
:lol: konecne fundovana odpoved hodna debaty. Prikladam zaujimavy clanok p. Turečka .
Jakou řečí hovořili lidé v době kamenné? (1)
Lužická kultura a příbuzné kultury přetrvávají hluboko do protohistorické doby. Kolem žádné jiné pravěké kultury nevzniklo tolik diskusí o její etnické příslušnosti. Vyhrotily se dokonce natolik, že mívaly dohru mezi diplomaty. Během nacistické éry šlo především o to, aby lužická kultura byla vyloučena z etnogeneze Slovanů.
V publikaci Pravěké dějiny Čech (Pleiner, R. a kol., 1978), o kterou se v tomto prvním dílu opíráme, se hovoří o Venetech a Slovanech. Považujme je za totožná etnika. Tento náhled se za posledních 20 až 30 let ustálil jako standard. Jak vzniklo označení Veneti? Nebo Slované? O vysvětlení se pokusila řada autorů a později se k této otázce vrátíme.
Rozšíření Venetů (Slovanů) okolo 1000 let př.n.l.
Podívejme se tedy, co o Venetech (Slovanech) vypráví publikace Pravěké dějiny Čech. Kolektiv autorů před 30ti lety ještě mezi oběma etniky rozlišoval. Dnes již víme, že šlo o jedno a totéž etnikum. ”…v době, kdy se na historickém jevišti objevili Řekové a italické kmeny, Keltové, Germáni, Ilyrové a Veneti, Thrákové a Skytové, muselo už existovat i plemeno slovanské, byť jeho jméno se v nejstarších písemných zmínkách ještě neukazuje.“ (str. 534ff) Autoři publikace identifikují Slovany s lidem lužických popelnicových polí a dovozují, že: “Z tohoto hlediska se jevil lužický komplex jako nejvhodnější, aby byl nejstarším Slovanům připsán. Slavinitu lužických popelnicových polí proklamoval už J.L.Pič, ale později tuto hypotézu rozvinul zejména J.Kostrzewski a jeho škola. Její zastánci usuzují, že dlouhodobá sídelní kontinuita lužického okruhu … nepřerušená ani v průběhu doby laténské a v době římské, je nejlepší zárukou jeho slovanskosti.” A pokračují, že bez důkladných rozborů není možné nahradit jednu teorii druhou. Poukazují přitom na mohylovou kulturu, která se šířila ze středního Dunaje všemi směry. “Všude na mohylových základech se později vytvořily důležité okruhy popelnicových polí. …. V etnické interpretaci těchto jevů, archeologicky dnes dobře postižitelných, je možné obrátit znovu zřetel k Venetům.”
Autoři pak diskutují a citují řadu vědců stejného názoru, totiž slavinitě Venetů. Kromě současnosti s ostatními plemeny při osídlování Evropy se diskutuje i možnost osídlení Evropy převážně Venety před ostatními plemeny. Viz následující citát: “Je i jiná možnost. Jméno Venetů, objevující se na severu střední Evropy a v Evropě jižní, nechybí totiž ani v Galii, totiž na jižním pobřeží Bretaně, kde ho zaznamenal Caesar a po něm řada autorů. Někteří jazykovědci soudí, že byli rovněž odštěpkem onoho pravenetského celku. Jméno Venetů rozstřiknuté po značné části Evropy zavdalo podnět k hypotéze o troskách kdysi velkého plemene, které se rozpadlo a jehož jednotlivé části se rozešly. Kdyby tomu tak bylo, musel by tento jazykový živel zanechat např. četné místní názvy, které by pak nebyly ilyrské, jak se domníval Pokorný, ale starší. Patřily by k jazykové vrstvě patrně méně rozrůzněné, ale s prvky jednotlivých pozdějších jazykových skupin. Tato myšlenky je blízká té, jež připouští, že jako Veneti se původně označovala silná větev mezi západními Indoevropany vůbec. Promítnutí tohoto náhledu do procesu vzniku a pozdějšího rozčleňování mohylových kultur by připravilo nesmírně zajímavou látku k úvaze. Řadu středoevropských zeměpisných názvů, dříve považovaných za ilyrské, by bylo možno připsat na vrub jazykové skupině venetské či italickým jazykům blízké. Snad to byli Protoveneti v užším smyslu, jako již vykrystalizovaná indoevropská skupina s centrem někde ve středním Podunají. Místní jména, o kterých se diskutovalo, mohla být zanesena do střední Evropy spolu s proudem těchto Venetů směřujících na sever. Názvy je možno rozdělit do několika skupin.“
Za prvé: „Především to jsou místní jména, která už zanikla takřka před dvěma tisíciletími. Ve 2.stol.n.l. je však zapsal alexandrijský geograf Klaudius Ptolemaios. Počítají se mezi ně názvy osad jako Nomisterion, Strevinta, Setovia, Leukaristos aj. Jejich lokalizace je nejistá, ale určitě lze počítat s tím, že tyto osady ležely na sever od Dunaje někde na Moravě, na Slovensku, ve Slezsku a Polsku, ba i v Čechách. Jako obdoby z jižní, ilyrské oblasti se uvádějí např. Numistro v Lukanii, Setovia v Dalmacii apod.“
Historické odkazy na Venety (Slovany)..
Za druhé „Také jména končící na -ona, se považují za venetská nebo ilyrská (Arrabona, Vindobona) a stejně i významná římská provinciální města jako Carnuntum a Aquincum, z nichž poslední se má za venetské. Mimo to se hledají paralely k polskému názvu místa Šrem na Wartě (původně Sermos), v horní Italii (Sermione) a v dnešní Jugoslavii (Sermium). Stejný osud měla jména některých kmenů jako Korkontoi, Bateinoi, Naristi-Varisti, z nichž některé by podle Ptolemaiovy mapy mohly být poblíž Čech.
Za třetí Třetí skupinou jsou orografické a hydrografické názvy, které se mohou někdy udržovat po tisíciletí. Mnohé z nich byly předmětem diskusí, ale některé se dosud považují za ilyrské (venetské). Patří k nim jména řek jako Morava, Opava, Úpa, Metuje, trojí Nisa, Kysuca, Hron, jména pohoří jako Karpaty a Beskydy. V Polsku řeky Vidua-Odra, polska Drawa, Druentia-Drweca, Noteč apod. Zeměpisné rozmístění jmen, o nichž se stále uvažuje jako o ilyrských-venetských, se překvapivě shoduje s rozložením kultur okruhu lužických popelnicových polí. Tato okolnost patrně není náhodná a nemůže být přehlížena.“
Tento názor není ojedinělý a od roku 1978, kdy publikace Akademie věd vyšla, výzkum postoupil. Oprávněně se ptáte jak to, že v kronikách není žádná zmínka o tak silném a pro vývoj civilizace významném etniku? V předhistorické době se Slované, od nepaměti zemědělci, dostali pod silné tlaky tlup, které se živily lovem, kterým se postupně podařilo venetské (slovanské) etnikum zotročit. Celá tisíciletí pak platilo co Venet (Slovan), to otrok a jiných otroků kromě Slovanů zřejmě v celé předhistorické době nebylo. Tím by se dalo vysvětlit, proč toto zotročené etnikum, ač všude tvořilo většinu obyvatelstva nebo jeho podstatnou složku, z celých dějin úplně vypadlo.
Re: Vývoj slovenskej národnosti v Uhorsku – región a bývalá
Turiec nie je odvodeny ani podla Turov, ktore sa pasli v Turci, ani podla Tu riecky, ani podla Turkov z Turecka. Turiec je nazvany podla turov, ktore su v Turci dodnes, su vsade naokolo. A ak ste inteligentni, tak viete, o com hovorim.
Pripajam len niekolko poznamok.
…zdovodnenie nazvu Turiec…je … oficialna predstava hostorikov…
Slabi “historici”.
…Plínius už v roku 23 až 79 nášho letopočtu povedal, že ide o zdrobnelinu antického mena Dúria, ktoré pomenúvalo horný tok Váhu. Aj Ptolemaios sa vyjadril k názvu Turiec. Hovoril, že pochádza z kmeňa Tevriskov, ktorí obývali tieto oblasti. No a Matej Bel vo svojich Notíciach tvrdil, že Turiec bol pomenovaný podľa povestí o sarmatskom kráľovi Turanovi, ktorý dal vysušiť jazero… No a ešte sa zachovala aj etymológia, ktorá tvrdí, že názov vzišiel z ľudového názvu Tu riečka, teda: tu sa nachádza riečka. Z toho vzniklo Turiečka od ktorej je už k Turcu veľmi blízko.
A k tym Turkom si len treba precitat dejepis zo zakladnej skoly. Turcianska zupa vznikla v roku 1339 vyclenenim sa zo Zvolenskej zupy a turecka okupacia slovenskeho uzemia zacina rokom 1526.
Turci v Turci